Sugata Sanširó
Judo Saga
Sanshiro Sugata
Obsahy(1)
Rok 1882, éra Meidži. Mladý Sugata Sanshiro přichází do školy bojového umění judo. Stává se silným, avšak tvrdohlavým studentem mistra Yanoa a brzy se zúčastní turnaje mezi policií a dalšími školami. Prvotina japonského režiséra Akiry Kurosawy. (KrystofD)
Recenze (16)
Tak tohle až zase takový zázrak není. Vlastně je zde toho pro Kurosawu typického málo. Sice je tu na svou dobu neuvěřitelně krásná kamera, ale co je to platné, když nemá co ukazovat. Příběh je dost banální, takových jemu podobých jsou k vidění stovky akčních béček. K dobru přikládám opravdu krásné filmové záběry, které se jjen tak někde nevidí. ()
Jen z úcty k režisérské legendě a z úcty k judu nejdu v hodnocení níže. Film není špatný, je to konec konců Kurosawa, jedno že jde o jeho prvotinu, film je ale nudný a nezáživný. Kdo očekává něco na způsob Rockyho ze světa juda, jako jsem trošku očekával já, bude zklamán. Když judo, tak anime a manga, mezi filmy snad nic pořádného neexistuje. A je to škoda, judo je králem bojových umění. ()
Jo, jo tato prvotina reziserskeho velikana Akiry Kurosawu trpi neduhmi, miestnym prechytralym tlchubam chyba vyrazny pribeh, reziserska vycibrenost, hlbokofilozoficke presahy do naruseneho ludskeho - samurajovho - podvedomia a povedomia. No ale ja si Kurosawu vazim, ba dokonca tvrdim, ze to bol velikan svetovej kinematografie. Pochopitelne, este sa rezisersky len hladal, ale uz vidno talent pre reziu. Mylujem japonske realie a fascinuje ma Obdobbie Meidzi - 1868 - jul 1912, meno nesie po japonskom cisarovi Meidzim. Japonske kulisy su na urovni, akurat sa treba dostat do filmu a navnadit sa na Kurosawovu vlnu. Ked sa to filmovemu diviakovi podari, tak dostane slusnu, lahko nadpriemernu podivanu : 70 % ()
Velká legenda Judo je hraný debut nejznámějšího japonského filmového režiséra, který si zaslouží střízlivější hodnocení pravověrným fanouškům slavného tvůrce navzdory. Velká legenda Judo má mnohé nedostatky a samotná stavba příběhu úpí bolestí na vrávoravě chatrných dřevěných špalcích nezkušenosti. Idealismus přesvědčení připouští výraz naivity, duševní poselství se i přes dramatickou polohu neprodere dostatečně přesvědčivě na osvětlené prostranství, patos je vlasteneckou fanfárou správného uvědomění. Velká legenda Judo prokazuje poetický talent starojaponské kaligrafické kompozici a obrazům se vdechuje záměr duše. Pokouší se termín symbolismu, oživuje se obřadní cudností romantického vzplanutí, buduje se pomník národní ušlechtilosti. Nacionalismus se nezlobí, hrdost, či nadřazenost? Obojí. Hlavní postavou národní chlouby je Sanširo Sugata (sympatický Susumu Fudžita), dobromyslný a silou obdařený prosťáček. Psychologie dramatu se nešikovně pokouší uchopit jednotlivce, aby s ním slavila schopnost zprostředkovaného prožitku při střetech různého určení. Judo je pokrok vývoje džiu-džitsu a legenda hledá své správné životní místo a učí se způsoby. Hlavní ženskou postavou je Sajo Murai (Jukiko Todoroki), křehká a oddaná dcera mistra džiu-džitsu. Nesmělé první kroky pohádky lásky a lehké zmatení mysli na trase otec-nápadník-láska. Důležitou postavou je Gennosuke Higaki (zajímavý Rjúnosuke Cukigata), Sanširův sebevědomý sok na poli sportovním, společenském i mileneckém. Žárlivost je umocněna během událostí a vše spěje ke konečnému rozhodnutí. K výraznějším postavám patří Šōgorō Jano (příjemný Dendžiró Ókóči), Sanširův moudrý učitel, snažící se svého žáka dovést k hlubokému zamyšlení. A také Hansuke Murai (zajímavý Takaši Šimura), otec Sajo a vedoucí mistr konkurenční školy džiu-džitsu. Ješitnost pozvedává ducha k poslednímu jeho vzepětí a přijmutí životní výzvy. Z dalších rolí: ctihodný policejní šéf a organizátor soupeření Mičicune Mišima (Ičiró Sugai), ctižádostivý mistr džiu-džitsu Saburō Kodama (Jošio Kosugi), či Sanširovu houževnatou vytrvalost povzbuzující starý buddhistický mnich (Kokuten Kôdô). Kurosawově prvotině Velká legenda Judo lze vytknout mnoho, zaujmou patetické tahy štětce a působivé modelování obrazů. ()
Sugata Sanširo trpí bohužel tolika nedostatky (z nichž nejmarkantnější je velice ledabyle vyprávěný příběh), že i přes několik pozoruhodných momentů (např. Sanširův souboj s mistrem Muraiem), se jedná o dosti podprůměrný film. Nevidím důvod, proč dávat vysoké hodnocení jen k vůli tomu, že na režisérské stoličce seděl Kurosawa. Spíše naopak. - - - * a 1/2 ()
Reklama