Nebe a peklo

Výborné, doopravdy výborné! První hodinu, která se odehrává v jedné místnosti, si dovedu představit i jako divadlo. Film je podle mě o zodpovědnosti, kterou manažeři velkých firem mají (nebo by měli mít). Zodpovědnosti za své produkty, zodpovědnosti za své zaměstnance, zodpovědnosti za chování těch, kdo hledí na jejich bohatství. Protože, kdyby nebylo lidí, kteří si staví domy na kopci, nebylo by ani těch, kteří jim zezdola závidí. ★ Film doporučuji všem vrcholovým manažerům a majitelům firem! (06.04.2010)

Kam až nezavály příběhy z legendárních McBainovych detektívek... do dílny velkého Akiry Kurosawy. Asi třikrát jsem měl na chvíli pocit, že mne další Kurosawův rozvláčný film nebude příliš bavit: během dlouhých úvodních titulků, když jsem si vzpomněl na zklamání z režisérova Toulavého psa, později, když byla v rámci únosu vykonána klíčová výměna, skončilo rodinné drama a po šťastném konci se film přesunul směrem k čistě policejnímu pátrání... a do třetice když se blížilo chycení pachatele a napjatou atmosféru na pár minut uvolnila šedesátková taneční hudba. Jenomže příběh měl i po všech zásadních zvratech a částkových happyendů stále co nabídnout. Kurosawa se nebojí plynule řecházet z psychologického dramatu do tradiční detektivky i zase zpátky, a po celý čas mu to funguje výtečně! Mravenčí pátrání plné výslechů a pomalé odkrývání stop včetně možných indicí za účasti kriminalistů i svědků bylo v druhé půli hodně napínavé a závěrečný dialog Gonda s pachatelem ve vězení na mne zapůsobil stejně silně jako momenty strachu o unešené dítě v první hodince filmu. Tradičně vynikajícímu Toširó Mufinemu sekundují další zdatní kolegové, hodně mne zaujal i Tacuja Nakadai v roli inspektora – navzdory svému původu na mne coby detektiv v civili působil příjemně "evropsky". Po tomhle filmovém zážitku se můžu směle přidat k těm, kteří zde Nebe a peklo označují za jeden z nejlepších krimi thrillerů vůbec. 90% (dodatečně viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (29.04.2020)

Kurosawa uměl natočit prostě všechno. Tato dokonalá kriminálka mě uchvátila. Kurosawa dokázal ve všech svých filmech naprosto bezchybně vykreslit hlavní postavy. Ať už se jednalo o adaptaci Shakespeara, či Eda McBaina. V první pasáži vidíme to, jak se hlavní postava vyrovnává s únosem chlapce. Tato pasáž je dalším hereckým koncertem Mifuneho. I zde sehrál typově odlišnou postavu a i zde ji dokázal díky svému charismatu a mnohovrstevnatému herectví ztvárnit geniálně. Ve zbylých pasážích pak vidíme realisticky natočenou tiťernou policejní práci v praxi. Detektivové musejí z minima důkazů vytěžit maximum a deduktivní prací se jim podaří dostat se až k únosci. I tato pasáž je úžasná, působí jako předchůdce dnešních Kriminálek Las Vegas atd. Závěrečný rozhovor Gondy a únosce je pak skvělou psychologickou pointou příběhu. (16.10.2007)

Spoustu let jsem tento Kurosawův film plánoval, včera si jej konečně promítnul - a je mistrovský! ____  19 minut skvělé firemní drama (jež přitom na pozadí pokračuje až do úplného závěru), 40 minut brilantně gradovaný sociální thriller o únosu, 50 minut precizní procedurální detektivka - a nakonec 30 minut bezmála špionážní thriller. Každá část má jiný rytmus, jiné inscenační prostředky a jinak rozmístěné důrazy na jednotlivé postavy. Dohromady ovšem všechny zaklapávají do komplexní kriminální mozaiky, která končí scénou, jakou bychom hollywoodském filmu nenašli. ____  Z hlediska vyprávění je ovšem fascinující nejenom zmíněné přesouvání akcentů mezi postavami, kdy se vedlejší postavy jedné části stávají dominantními další. Zvláštním případem je překrývání druhé dvacetiminutovky, kdy se prvních čtyřicet minut ukáže jako paralelní trajektorie vývoje jiné klíčové postavy, nejen vydíraného boháče Gondoa, který je shodou okolností nucen uvažovat o platbě pro něj likvidační částky za cizí dítě. ____  E-e, fascinující je i sama práce s časem nejen na úrovni trvání projekce, ale zejména dynamikou proměňujících se vztahů mezi trváním osnovy a trváním světa. Dlouhé soudržné dramatické bloky s výpustkami, extrémně sevřená křížová montáž ve vlaku, často achronologická a velmi eliptická mozaika vyšetřování - a pak skoro delirická sledovačka, která se jeví odehrávat skoro v reálném čase, ačkoli je mnohem rozsáhlejší... a právě pro neuchopitelnost trvání napínavá. ____  Musím ale říct, že za nejgeniálnější, ač snadno prohlédnutelnou kvalitou filmu je neuvěřitelně suverénní práce s inscenováním figur v dlouhých záběrech s neustále se proměňující prostorovou hloubkou. Kurosawa velmi hluboké záběry dokáže během několika vteřin elegantně proměnit v dusivě klaustrofobické planimetrické kompozice, případně klíčový okamžik nechá se odehrát v dálce bez nástřihu na emotivní detail. Herectví zdánlivě vévodí Mifune, jenž obsáhne nebývalou škálu poloh expresivity, aniž by přestal být věrohodný, ale síla je v doplňující se rozmanitosti hereckých přístupů. ____  Cinefilní, ahistorickou zkratkou řečeno je NEBE A PEKLO jedním z úhlů pomyslného trojúhelníku funkčně paralelních filmů... spolu se ZODIACEM (2007) a VZPOMÍNKAMI NA VRAHA (2003). Dejte si jej! (11.03.2023)

Tož co s tím ... Nebe a peklo je velmi povedený thriller - v první polovině klasické drama o únosu, v polovině druhé pak klasické krimi popisující postup policejního vyšetřování. I když jde ale paradoxně o jeden z kratších Akirových filmů (má "pouhé" dvě hodiny), trpí spoustou prázdných míst a natahovaných scén, naprosto geniální okamžiky se zde vyskytují vedle mírně rozpačitých momentek. Atmosféra, herecké výkony, vynikající kamera, ano, to všechno tady je - přesto dávám čtvrtou hvězdu spíše ze zvyku a z úcty k ostatním Kurosavovým dílům. (13.09.2011)