Sanjuro

Najlepší meč je stále v pošve. Páčilo sa mi to viac ako Sanjurov predchodca Yojimbo (1961). Komediálna a hravá stránka zostala, no pribudlo i pár vážnejších prvkov, pričom hlavný hrdina budí sympatický dojem naoko lenivého a ľahostajného samuraja, ktorý sa navyše snaží preliať čo najmenej krvi. Samozrejme nie vždy sa mu to podarí, potom je zábavné sledovať to jeho bedákanie nad smrťou nepriateľa. Aj samotná kostra príbehu je zaujímavá, ide vlastne o súbor šikovných trikov a úskokov ako potrestať skorumpovaných pánov. Jednoducho Kurosawova lahôdka v odľahčenom šate. Jasný plný zásah. Videné v rámci Season Challenge Tour. (17.09.2015)

Na tomto filmu, který diváka co minutu poutavě usvědčuje o tom, že titulní hrdina je ten nejúžasnější bojovník a má pod čepicí, mě nejvíce zaujala práce s kamerou. Konkrétně mám na mysli využití vlastností širokoúhlého formátu, kdy je ve většině záběrů užito komponování do více plánů. Naopak mě lehce iritovala přepjatá hudba, která v některých momentech možná až moc tzv. „tlačila na pilu“. Velkým překvapením pak pro mě bylo konečné zúčtování s Murotem – tolik krve jsem v Kurosawově filmu opravdu nečekal. (20.06.2011)

Zatím nejlepší Kurosawa, kterého jsem viděl. Příjemná délka, zajímavý příběh, skvělý Toshiro Mifune a Kurosawa v největší formě. Překvapilo mě tempo a plynulost děje, který se zbytečně nezasekává a nečeká. Kontrast vidiny boje a krve v podobě samuraje a mírumilovný a láskyplný pohled na svět skrze dvě ženy je jen jedním z kontrastů v celém filmu a jasně dává najevo, že tohle je promyšlené od první do poslední minuty. (31.12.2008)

První Kurosawův samurajský film, který jsem viděl. Naivnější a statičtější, než jsem čekal, v celé filmu se střídají prakticky jen 3 prostředí - interiér, ulice a zahrada. Rozhodně nejde o akci, spíše o cynické vystupování Toshira Mifuneho s občasnými bonmoty a snaha přechytračit nepřítele léčkami, které jsou stokrát provařené... Nudě zabraňuje charizma hlavního představitele, jemný humor a stoprocentní využití širokoúhlého obrazu. (26.04.2006)

Je škoda, že většina z nás asi nejprve viděla mnohé pozdější filmy z podobnou zápletkou, které snad možná i vycházeli právě z tohoto filmu. Mě při sledování napadly asi tři. Což snad trošku ubírá na dojmu. Ale jen trochu, neboť kamera, atmosféra, výrazné humorné prvky, akce i kulisy (ty japonské zahrady s různými jezírky a potůčky jsou fakt nádhera, i v černobílé verzi) jsou parádní. Zajímavá je hudba, která jako by k filmu, jeho ději, atmosféře a povaze daných scén, vůbec neseděla. Strašně mě bavila stará správcová. Výborně napsaná i zahraná postava. A ten závěrečný souboj je naprosto geniální. (31.07.2012)