Sny Akiry Kurosawy

Povídkový film legendy světového filmu, obsahující povídky mistrovské (například "mrtvý voják v tunelu"), pouze bizarní až kýčovité (procházka obrazy Van Gogha) a bohužel také i přes svou krátkou stopáž téměř nedokoukatelné(např. "apokalyptická" povídka). Celkově je z filmu dost patrné, že Mistr má svůj zenit dávno za sebou. (11.02.2003)

Snímek se skládá celkem z osmi snů: Sunshine Through The Rain, The Peach Orchard, The Blizzard, The Tunnel, Crows, Mount Fuji in Red, The Weeping Demon a Village of the Watermills. Nejvíce se mi líbil sen poslední Village of the Watermills (Vesnice vodních mlýnů), kde bych neváhal dát maximální hodnocení. (07.01.2012)

Jeden z nejoriginálnějších filmů všech dob. Nese v sobě opravdou filmovou krásu v podobě brilantní kamery a dále také silné huministické myšlenky. Asi nejkrásnější je povídka Vrány, kde se mladý umělec toulá v obrazech Vincenta van Gogha za doprovodu hudby Ludwiga van Beethovena. Také je krásné lidské pojmutí meruňkového sadu v květu, liščí průvod, či mráz v podobě víl. 5 bodů tomu nedám, protože Kurosawa udělal lepší filmy a poslední povídka je slabší. (03.11.2006)

Jednotlivé "sny" by sa pohybovali u mňa od troch do štyroch hviezd a ako celok som to ohodnotil tak ako máte možnosť vidieť. Hodnotenie jednotlivých snov (Hodnotenie je v zátvorke) : Slnečné svetlo v daždi (3,5), Broskyňový sad (4,5), Snehová búrka (3,5), Tunel (4), Vrany (3,5), Hora Fuji v červenom (3,5), Plačúci démon (3,5), Dedina vodných mlynov (4,5). Jednotlivé príbehy či "sny" by dlhšiu minutáž nezvládli a v takomto spojení vo filme absolútne nenudia pretože sa rýchlo striedajú. Aj keď snehová búrka je trocha zdĺhavá a teda do istej miery aj nudná. Najviac sa mi páčili broskyňový sad a dedina vodných mlynov. Posledný sen to pekne uzavrel a vytvoril pocit, že som pozeral hodnotené dielo. Každý sen je samozrejme o niečom inom. Kostra je taká, že sa začína peknými príbehmi potom nasledujú "hrôzostrašné príbehy" (atómový výbuch) a nakoniec uzavretie dedinou plnou mlynov. Takže je tu aj určitý zámer ako poukladať jednotlivé diely (alebo si to len ja myslím). (30.07.2015)

Vzťah človeka s prírodou, ale ako aj samotné smerovanie ľudskej populácie, to všetko zachytáva táto zbierka snových segmentov. Od iniciačného, v ktorom chlapec vstupuje cez dúhovú klenbu do sveta snov nám režisér predkladá svoj náhľad na svet. Od viacerých alegórií na závažné témy v kombinácii s hravou imagináciou, prelievajúcu sa do zjavnej kritiky ľudského konania až po oslavu jednoduchého života - to všetko rámcované v širokej palete farebného nasnímania. Len škoda, že niektoré "sny" sú až príliš popisné (najmä posledný - z dediny vodných mlynov) a divákovi tak ostáva málo priestoru na vlastné hľadanie, alebo blúdenie. Záverečné položenie kytice na hrob - dojíma a alarmuje zároveň. Titulková sekvencia, kde na pozadí sledujeme tok vodnej hladiny, ako keby vypadla s Tarkovského snímok (napr. Solaris). (07.03.2005)