Pearl Harbor

Aneb když Michaelu Bayovi přestali stačit dva černí ukecaní policajti a když si znovu plácl s Benem Affleckem, který měl zatěžkávací zkoušku v akčním velkofilmu právě u Baye (Armageddon). Ačkoliv se dá spekulovat, jaké housle tu herci (nutno podotknout, docela slušně vybraní) v téhle monumentální válečné fresce vůbec hrají. Hrdá Amerika ztrácí svou nevinnost, trikaři z ILM se utrhávají ze řetězu. Ale postupně. K Pearl Harboru jsem se vrátil po několika letech. Nelituju, ač ta délka je smrtící. A vlastně stále platí to, co před lety. K Bayovi prostě to úsměvné filosofování, dospívání v muže, pseudohistorická velkolepost, barvotiskovost, přeslazená romantika a totální americký patriotismus (Brit k Američanovi: „Jestli je víc Američanů takových, jako jste vy, Bůh pomáhej našim nepřátelům.“) patří. A pokud divák není totální cynik, přežije to, dokonce mu to místy bude velmi příjemné. Skutečně příjemné. Příběh je jednoduchý, o triviálnosti a povrchnosti bych ale zas tolik nemluvil (ani v případě odbytého japonského plánování a amerického velení – nikdo tu snad nečekal lekci z historie). Jakmile zazní první výbuch, divák si „užívá“ všudypřítomný chaos, explodující lodě, vzdušné souboje, velkolepou výpravu, zátěžový test pro nemocnici a topící se námořníky. Všechno je to natočené mistrovskou rukou, samozřejmě v dokonalých barvách a bez těch škaredých záběrů (utrhané končetiny atp.). Naopak záběrů zalitých sluncem a těch vymazlených nejen na prapor s hvězdami a pruhy je tu tolik, že místy divák musí smeknout (kameraman John Schwartzman zaválel). Potěší i epická a maximálně romantická hudba Hanse Zimmera, své s palcem nahoru odvedli i zvukaři. Válka jinak, válka jako vizuální show. Pod pečlivým dohledem Jerryho Bruckheimera!! (31.08.2015)

Bayov ďalší kolos, tentokrát trošku viac presladený a som rád, že odvtedy do podobnej rieky neskočil, lebo mám taký dojem, že občas sa v nej aj dramaticky začal topiť. Predchádzajúci 'Armageddon', zameraný viac na sci-fi a triky, no mne ponúkol viac dojemnejšie momenty ako tento snílkový epos. Ostatné však funguje ako hodinky, keď to celé prestane byť jemná, dojemná dráma, Bayov motor na zábavu sa opäť roztočí na plné obrátky a tak je to až do konca. 75%. (05.03.2006)

No tak ano, ale příště bych si to radši hodně rozmyslel. Bohužel tady bitva působila příliš nuceně a vtíravě. Po první romantické osmdesátiminutovce to spíš vypadalo, že nějaká bitva je tam jen proto, že se film jmenuje Pearl Harbor. I když efekty jsou bombasticke, cele to působí prázdně, bez chuti. Také je to místy nechutně patriotistické, aby všem bylo jasné, že Amíci jsou nejlepší. A ještě k tomu je to do očí bijící vykrádačka Tmavomodrého světa. Jestli je něco, proč stojí zato PH vidět, je to prvních osmdesát minut; opravdu pěkné romantické drama. (31.07.2002)

Pearl Harbor je horská dráha citů a emocí. Nepůjdu do detailů zápletky, protože tohle je film, který musíte vidět. Nicméně, řeknu Vám, to co uvidíte v Pearl Harboru, na to nikdy nezapomenete. Toto není Ryan. Pearl Harbor jde jak romantickou, tak válečnou stezkou. Na film jsou různé názory, jedni jej zatracují, druzí vynášejí do nebes. Já patřím do té druhé skupiny. Určitě nezůstane u jednoho shlédnutí. Musím si to pustit ještě jednou. (21.09.2005)

Začátek druhé světové války pro Američany v Pearl Harboru byl jistě děsivým zážitkem, který zažehl začátek konce 2 světové války po vstupu USA do tohoto konfliktu. Bohužel přestyliziovaný děj je spíše milostným trojúhelníkem. než skutečným svěděctvím o běsnění v Pearl Harbor a tím se pro mě i mění trošku zařazení filmu, bylo to asi jiné než jsem čekal, ale rozhodně pro mě film nebyl zklamáním. (30.07.2018)