Černá kočka, bílý kocour

Balkánský svět našich dnů viděný očima absolventa pražské FAMU, která mají svůj pro změnu bosenský kořen. Někdejší identita státní a kulturní, kterou zažíval naplno ve svém zralém věku Masaryk, je náhle k dispozici se vším všudy. Bláznivé pábitelství cikánského polosvěta i podsvětí se mění v kolorit klasické romantické vzpoury s neklamně postmoderními insigniemi. Ryčná, nikoliv pivně rozvážně oddechující srbská dechová hudba tu kouzelnou atmosféru balkánského hrabalovsky pábícího světa dotváří. Polomýtus-polosoučasnost, rodové vazby-postmoderna širšího balkánského prostředí, to všechno a něco navíc je pohonnou látkou pádícího filmu s intermezzem dvou kočiček, jimž je přisuzováno více, než jsou s to zastat. Je asi jen málokdo, komu by se tohle polodokumentární pádění nezamlouvalo. Jakbyne. (28.08.2007)

Nabušená exkurze mezi balkánské cikány, plná filmové energie a audiovizuálního kouzelnictví. Všichni herci jsou neuvěřitelně výrazné typy, co postava to klenot. Nejlepší je mafiánský kápo Dadan, co je neustále sjetej koksem a paří na shitovní disco (Pit Bull terier) a Abbu. Tahle živočisná příběhová poetika plná kalašnikovů vás strhne i když nebudete chtít. (09.02.2008)

První půlhodninu jsem si říkala, že ten film asi vypnu..... Pak jsem se zvolna začínala orientovat a vžívat do mentality a děje a pomalu (rychle) téhle zběsilé, temperamentní bláznivé komedii přicházet na chuť. Splečně s neuvěřitelně chytlavou hudbou nakonec hodnotím 5 hvězdami a těším se na další Kusturicův film. (07.05.2010)

Tak jsem se poprvé dostal ke Kusturicovi, a jsem poměrně zklamaný. Je to v podstatě ale asi film na způsob "Dědictví". Tyhle rádoby srandy z vesnice mi nikdy nijak k srdci nepřirostli a ač proti cikánům vůbec nic nemám, tak ani ten příběh mě nijak ničím neohromil a nedostal, a způsob jejich života mi není blízký. Myslím si však, že tady bude spíše problém ve mně, než v tom, že by se tu čtyři a půl tisíce lidí mýlilo. Jsou prostě filmy, které mi nic neřeknou i když jsou možná kvalitní, a tohle je jeden z nich. Skoro jsem se nesmál, nebylo mi nikoho líto, nebál jsem se... Cituprázdný film, který neobohatí člověka ani zajímavou myšlenkou. Pokud ale toužíte zcela vypnout a poslechnout si spoustu velice obscénních dialogů, asi bych snad i tento film mohl doporučit. Já už se k němu ale s největší pravděpodobností nevrátím. (04.03.2010)

Mé druhé setkání s Kusturicou - a opět vynikající zážitek. Po tragikomickém Undergroundu, který mě přece jen sebral ještě o něco víc, jsem si vychutnal další exkurz na Balkán, tentokrát mezi Romy v sympatické komedii. Poslední půlhodina je jednoznačně vrcholem filmu a esencí živelné hravosti. "Ja sam pitbull terrier!" (857.) (03.12.2013)