Černá kočka, bílý kocour

,,Jebu tě! Žer hovna!" Tak mi moji milí přátelé z bývalé Jugoslávie rozšířili zase obzory. Tohle jsem totálně nečekal. Pravá nefalšovaná cigánská jízda plná spousty sprostých slov, alkoholu a černých hlav. K tomu všemu nádherný přenádherný soundtrack plný melodií a písní kočovníků, kteří to dotáhli až do našich krajin a bohužel se jim u nás zalíbilo. Všechno je to tak strašně energické, že i redbull s finskou vodkou je proti tomuto žlutá sodovka. Na další film od Emira Kusturice si už nejspíš nikdy čas neudělám, ale za tento skvost má můj respekt a uznání. Naposledy jsem se podobně zasmál u Diktátora(toho nového). 4* (12.07.2012)

První půlhodninu jsem si říkala, že ten film asi vypnu..... Pak jsem se zvolna začínala orientovat a vžívat do mentality a děje a pomalu (rychle) téhle zběsilé, temperamentní bláznivé komedii přicházet na chuť. Splečně s neuvěřitelně chytlavou hudbou nakonec hodnotím 5 hvězdami a těším se na další Kusturicův film. (07.05.2010)

Co to k čertu bylo (o_O). U tohoto snímku si tedy opravdu nemůžu stěžovat, že se nic nedělo. Prase hodující na trabantu? Vesele si povídající mrtví dědečkové? Granáty, jako žonglující náčiní? Zpěvačka, vytahující hřebík zadnicí? Tohle a spoustu dalších snad ani nikde jinde vidět a slyšet (!) nejde... Možná jsem přízemní, ale tohle na mě bylo příliš. Pochybuji, že by mně někdy přepadla touha podívat se znova. (21.02.2009)

Spolu s "Otcem na služební cestě" asi jediný Kusturicův film, který mám bez výhrad ráda a mýma očima nejlepší z jeho poválečné tvorby. Film vykazuje řadu výrazných prvků jeho uměleckého stylu, především multikulturních motivů, obdiv filmového vidění Petroviće a Felliniho, množství tematických autocitací předchozí tvorby a intertextových odkazů na evropskou poválečnou literaturu s filozofií ztracené generace. Suverénní svět cikánů na Dunaji jako karnevalové panoptikum svérázných figurek je uvěřitelná moderní pohádka a voní láskou k lidem a k životu, což ve snaze zaujmout formou postrádám u ostatních jeho poválečných filmů. (10.12.2007)

Hlučná, hřmotná a až nakažlivě temperamentní komedie, kde prasata žerou trabanty, mafiáni šňupaj koks z krucifixu, cikáni žonglujou s granátama a mrtví se probouzejí k životu. Uff........! Díky naprosto živelné muzice, která by na parket přivedla Tlusťocha i s Džejkem a prostupuje celým filmem, funguje i jako účinná hudební kulisa pro nějakou oslavnou párty. Maximální zvedač mizerné nálady, hned jdu shánět soundtrack. (07.04.2008)