Underground

Pre mňa jeden z vrcholov európskeho filmu deväťdesiatych rokov vôbec. Emir Kusturica je jednoznačne najlepší žijúci európsky režisér a jeho Underground ponímajúci 50 rokov juhoslovanskej histórie je hlboký, dojímavý zároveň tak optimistický, tak slovanský, že ho cudzinec len ťažko pochopí v celej jeho bolestnej kráse, ktorá miestami vyvoláva úškľabok, ale úškľabok sardonický. (10.07.2006)

Jako by mi nedocházel dech a Kusturicovi ho přebýval. Jako by se mi každý další Kusturicův film, který jsem viděl, líbil méně a méně. A to třeba říct, že ten první (Dům na pověšení) se mi líbil velice velmi. Šílený běh a šílený rytmus mě zde opravdu zmáhal. A co se pochopení týče? Na tom byla nejlíp zvířata, především šimpanzi. (18.02.2014)

Čo napísať o Kusturicovej odysei pejúcej toľké tóny na históriu svojej vlasti? Alebo ako sa pár ľudí pretancovalo a prebojovalo 20. storočím spolu so svojou krajinou. Podobne by to asi vyzeralo, keby Jakubisko urobil angažovanú komédiu vo svojich najlepších rokoch. Jediný problém vidím v tom, že patriotizmus v čase vojny vždy vyznieva akosi kontroverzne. (01.04.2014)

Když jsem šel do kina na tříhodinový jugoslávský válečný film, ani nevím, co jsem si sliboval. Určitě ne, že to bude taková zábava, ale taky ne, že to bude taková síla (přestože jsem viděl už několik Kusturicových filmů). Občas bylo až nepříjemné, jak je ten film dobrý - jako by mě mačkal jako papír, obzvlášť v šílené 3. části. Kusturica vždy skvěle míchal veselé a vážné a v tomto filmu to dotáhl k naprosté dokonalosti, často jsem nevěděl, jestli se smát nebo brečet. Postavy nejsou černobílé, není jasně určeno, kdo je zlý a kdo je dobrý, režisér je jen ukáže a soudy nechá na vás, což je úžasné. Underground je monumentální dílo velmi vysoké umělecké úrovně, přeplněné fascinujícími scénami; jeden z pokladů světové kinematografie. (03.08.2011)

194 minut - to už je hodně velký nášup. Ale Underground je divoký film, napájený horkou srbskou krví, která jej pohání k závěru rychlostí zběsilého rychlíku. Ke konci se sice objeví nějaký ten tunel a zatáčka, ale to už v tak rozsáhlých opusech bývá. Na konci Undergroundu se dočkáte za odměnu symbolického odtržení země, kde pokud dechna hraje zběsile a hlasitě, je co pít, co oslavovat, pak "vše je odpuštěno, ovšem ne zapomenuto". A také se dozvíte, že "tenhle film nikdy nekončí". Něco na tom Kusturicovi bude!! Tentokrát "jen" 4 a 1/2. (16.06.2008)