Skála

Michael Bay je ve svém žánru nespochybnitelný talent, který dobře zná jak své přednsoti, tak své mantinely a neměl by se nechat hecovat uštěpačností kritiku k nátáčení závažněji laděných snímků, protože Bay prostě brousí výhradně styl a zbytek chřadne. V The Rock se ovšem povedlo do luxusního kabátku parádního vzhledu (dynamický střih, skvěle nasnímané scény, bruckhaimerovské filtry) navléknout obstojnou příběhovou kostru oplácanou nabušenou svalovinou v podobě dobře hrajících a výtečně obsazených herců. A když se to všechno hýbe v tónech bezchybně padnoucí hudby, není důvod se neradovat. Skála se od ostatních, ne tak povedených, Bayový děl liší svu sevřeností a kompaktností, má vyjasněná vlastní pravidla a nikde se nedrolí do vzájmeně nesedících epizod ani se neroztéká vlivem nesoudržnosti jednotlivých prvků. Podle vkusu je samozřejmě na místě vytknout Bayovi přílišnou vykalkulovanost či naleštěnost na úkor jednoduchého obsahu, ale nadávat Michaelovi za to, že netvoří psychologická dramata, nýbrž filmy, kde to boucha o sto šest, je snobská blbost. (08.10.2007)

"Poražení vždycky říkaj, že udělaj všechno. Vítězové to bez keců udělaj královně." Mám jistou slabost pro agenty Jejího Veličenstva a čerstvě vykopaný agent Mason má skvělý pohled na věc. Oproti tomu chemik Goodspeed zase skvěle zvrací, takže mi vlastně byli sympatičtí oba hrdinové. Jenže zároveň se mi dost hnusí přezíravý způsob, jakým vlády přistupují k válečným veteránům a rodinám pozůstalých, takže jsem byl od začátku i na straně generál Hummela. Naštěstí tato šachová partie má i nesympatické figury, dostatek akce, napětí i vtipu, což znamená, že jsem ke Skále již nejednou šnorchloval, motal se v podzemí a nakonec jsem i přidržoval Goodspeedovi ty zelené kuličky, aby se mu nerozbily. A dělal jsem to rád. (24.01.2017)

Výborná akce, napínavá zápletka a na poměry žánru kvalitní herecké výkony (zejména dva staříci - Harris a Connery - si zaslouží pochvalu). Faktem je, že Skále nemám téměř co vyčíst, žánrově jde o takřka bezchybný snímek.Osobně jsem už trochu zmlsaný z konkurenčních produktů a v zpáletce mi chybělo víc humoru , ale to je jen můj osobní brept. 80% (02.09.2007)

Nejlepší akční film 90. let. A né jenom proto, že jej natočil můj oblíbený režisér. Tenhle film přirovnávám k vlaku, který si to jako vystřelený šíp sviští mým akčním já. Lokomotiva = pan Bay, mistr svého řemesla, jehož nápadité automobilové honičky, megalomní výbuchy a kamerové vylomeniny do posledního kousku žeru. První vagón = zpracování příběhu, v podstatě není možnost se tu nudit, dostane se úplně na vše, co od akčního filmu očekáváte, od atmosféry, psychologie postav až k mírnému mrazení při každé druhé scéně. Druhý vagón = herci, film má hvězdné obsazení a herci svojí pověst potvrdili. Třetí vagón = dialogy resp. hlášky, ze kterých by se klidně mohla napsat dosti tlustá kniha (dodnes po nepovedené zkoušce ve škole pohrozím zkoušejícímu větou: "Nejradši bych Tě vykuchal, hochu!"). Čtvrtý vagón = hudba, ač jsem zastánce převážně písničkových soundtracků, tady se Hans Zimmer opravdu vyznamenal a song Fort Walton si většinou neopomenu vybrat v jukeboxu při občasném filmovém sezení. A pátý vagón je bez střechy a s trampolínou, to abych se vždycky mohl (i když nechci) odrazit a z toho téměř letícího rychlovlaku vyskočit a dostat se zpět na pevnou zem, jinak bych vždycky po skončení filmu běhal po baráku, házel nože po všem živým, skákal do litinový vany a prozkoumával pravou nohu našeho jídelního stolu... 75 miliónů dolarů(rozpočet)/335 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (18.03.2007)

Tato "Bayovská megalomanie" s názvem Skála skutečně fenomenálně dostála svému názvu. Tento film je pevný jako skála a nejspíše by je dokázal i lámat. Tradiční Bayovo velkolepé, mainstreamové, americké zpracování s hereckými esy, které v drtivých úlomcích pronášejí "ultra drsné" zábavné hlášky. Akce, zábava, napětí, spád a Bayova tvůrčí nedobytnost ve směru, kterým se ubírá. (19.04.2011)