C. a k. polní maršálek

Již v tomto snímku, jednom z prvních zvukových, se objevily prvky humoru postavené na mluveném slově, kterou pak později české komedie prosluly. Film má navíc, zejména v tehdejší době, vděčné téma, vojenskou mašinérii Rakousko-Uherska. Film je dalším důkazem toho, že jsme národ Švejků a uniforma nám vůbec není svatá. Burian byl báječný a celý film v podstatě stál na něm, jako ostatně i většina dalších jeho snímků. (18.04.2012)

C. a. K polní maršalek, vyzkoušená a osvědčená to role už na prknech Burianova divadla, to muselo tedy vyjít. Teď stačilo jen otřepat smysl pro situační komiku, mimické nadání a improvizaci..To všechno dávno už uměl, ale film dosud ještě nepromluvil, až to jednou muselo přijít. Vlasta Burian ve svém prvním zvukovém filmu a třetím filmu téhož roku, zcela oslnil, náhle se z téměř neznámého pražského komika-kabaretiéra, stala filmová hvězda takřka přes noc, jeho sláva s ním šla až za naše hranice, konkrétně do Rakouska a Německa. Za jeho úspěchem stál hlavně Karel Lamač, který ho pro zvukový film objevil. Film vypráví o jednom vysloužilém setníkovi který využije té správné příležitosti kdy si nasadí maršálskou uniformu. Posléze ale sám zjistí že mu natolik sluší a padne že je v ní náhle považován za vrchního velitele C. a. K rakouské armády:-) On sám měl uniformy tolik rád a měl doma i pořádnou sbírku a sám kolikrát veřejně přiznal že kdyby se nestal hercem tak by byl určitě mužem v uniformě. Film splnil veškerá očekávání a kritéria a celkové výnosy z filmu přesvědčily tehdejší producenty že se vyplatí investovat nemalé peníze dále do českých filmů! A to hlavně pokud v nich bude hrát V. Burian. V kinech se tenkrát hrál po rekordních 22. týdnů a stal se tak komerčně nejúspěšnějším snímkem předválečné československé kinematografie. (21.05.2006)

** Vlasta Burian ** polní maršálek na inšpekční ceste, špión a vojenské cvičenie, kabaret * Československá komédia z roku 1930, ktorú natočil Karel Lamač, je príbehom inšpekcie vo vojenskom útvare. František Procházka (Vlasta Burian) je penzionovaný vojak, prichádza za synovcom Rudym Ebrlem (Jiří Hron). František Procházka, srdcom stále vojak, nájde uniformu c. a k. polného maršálka a uskutoční plánovanú inšpekciu - vyhlási vojenské cvičenie, vedie reč k dôstojníkom, odhalí špióna, ale aj povečeria s veliteľom Přecechtělom (Theodor Pištěk) a jeho rodinou - manželkou (Helena Monczáková) a dcérou Lili (Máňa Ženíšková) a pomôže synovcovi k zasnúbeniu s Lili. Film je skvelá komédia s brilantným vtipom a komikou geniálneho Vlastu Buriana. (01.02.2011)

Trochu mě překvapilo, jak nízké hodnocení tahle komedie s Vlastou Burianem má, hlavně proto, že je to alespoň podle jména jeden z těch filmů, které si s Vlastou člověk obecně spojí. Osobně se mi ale film zamlouval, protože Vlasta tu má zase jednou parádní hlášky, nemluvě o tom, že ta titulní písnička je prostě nakažlivá. (13.05.2016)

Těžko porovnávat tuto komedii s dalšími, protože je to první zvukový film krále komiků v prvním zvukovém roce české kinematografie. Samozřejmě, že trpí dětskými nemocemi režijně i herecky, ale už zde je Burian opravdovým mistrem, takže nemohu dát méně než čtyři hvězdičky, protože ten film vždycky rád zhlédnu. Máňa Ženíšková se tu objevuje jako dcera svého manžela Theodora Pištěka, výraznou roli má Helena Monczáková, zajímavou roli Sepla, jednu z největších ve své bohaté filmografii má Jan W. Speerger. Slaboučký Jiří Hron toho moc v životě nenahrál a nebylo divu. Trvale se mi vrývají do paměti některé scény: zkouška písně se zvedajícím lustrem (vejš), šle velitele garnizóny, stoletý abstinent a stoosmnáctiletý ožrala a k obědu budou šunknfechtle. (01.07.2015)