Imperial and Royal Field Marshal
Režie:
Karel LamačHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Theodor Pištěk, Helena Monczáková, Máňa Ženíšková, Jiří Hron, Čeněk Šlégl, Jan W. Speerger, Jindřich Plachta, Ivo Richard Stuchlý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ačkoliv populární pražský divadelní komik Vlasta Burian byl častým hostem ve filmových ateliérech ještě v době němého filmu, teprve zvukový film dokázal úspěšně využít mnohostrannosti a výjimečnosti jeho talentu, jehož nedílnou součástí byl slovní projev, muzikálnost a nesporné nadání k imitacím všeho druhu. Hned jeho první zvukový film z roku 1930 C. a k. polní maršálek, který režíroval Karel Lamač, se stal hitem. Diváci se hrnuli do kin nejen proto, aby z plátna uslyšeli českou řeč, ale hlavně aby uviděli a uslyšeli Vlastu Buriana, který zde přesvědčivě dokazoval, že teprve dar řeči z něj dělá prvotřídního komika a znamenitého herce. Předlohou filmu se stala fraška E. A. Longena, komedie o setníku Františku Procházkovi, který využije situace a vyzkouší si maršálskou uniformu. Je tak považován za vrchního velitele rakouské armády a způsobí u zapadlého útvaru v Haliči nevýslovný poprask. Filmový přepis překypoval situační komikou i slovním vtipem, umocněným režijními nápady. Film přesvědčivě dokázal, že čeští tvůrci si rychle osvojili nejen novou technologii, ale že našli i adekvátní filmovou řeč. Umělecký úspěch se zde snoubil s mimořádným úspěchem technickým i diváckým. (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Vlasta Burian si dvanáct let po smrti monarchie odvážně tropí šprťouchlata z poměrů v rakousko-uherské armádě, ostatní postavy vyrábějí humor pro hospodyňky (paní Monczáková terorizuje uťápnutého manžela, důstojnický sluha omdlévá při spatření špiona etc.), k tomu jedna povinná romance a několik pěveckých čísel, mezi tím spousta vaty – a první česká zvuková komedie byla na světě a byl to panečku sukces. Ukoukat to celé je dneska spíš za trest, ale dávám tři hvězdičky z respektu k tomu, jak se autoři statečně poprali s možnostmi nového média (dokonce je tam i pár neumělých zvukově-obrazových gagů – a pak ovšem ten dojemný zvukařův výkřik „Pššt, ticho!“ zapomenutý uprostřed milostné scény). ()
Vlasta Burian neni uplne muj oblibeny herec, v mnoha filmech se mi jeho humor zda byt prilis vtiravy. To vsak neplati o polnim marsalkovi, ktereho ( narozdil od jinych uzivatelu ) povazuji za jeden z jeho nejlepsich filmu. Hezky je i scenar, kdyz jeste vezmu v potaz rok nataceni, neni co resit... Poctive ctyri hvezdicky. ()
Již v tomto snímku, jednom z prvních zvukových, se objevily prvky humoru postavené na mluveném slově, kterou pak později české komedie prosluly. Film má navíc, zejména v tehdejší době, vděčné téma, vojenskou mašinérii Rakousko-Uherska. Film je dalším důkazem toho, že jsme národ Švejků a uniforma nám vůbec není svatá. Burian byl báječný a celý film v podstatě stál na něm, jako ostatně i většina dalších jeho snímků. ()
Vlasta Burian je skvělý, některé scény vtipné a povedené (třeba hned ta úvodní), práce se zvukem je mnohonásobně lepší než v o tři roky mladší Perníkové chaloupce (což je pro mě jenom důkaz, že Kmínek byl opravdu mizerný filmař) a navíc je to jeden z prvních českých zvukových filmů, ale i přes to všechno to v nejednom ohledu dost zestárlo. V prvních zvukových filmech sice bylo skoro až pravidlem, dávat do nich co nejvíc písniček, ale osobně mi přišlo, že jich je tu až moc a že vše jen zpomalují, což tomu nemůžu vyčítat, ale zároveň nemůžu popřít, že mi to ubralo na dojmech. Stejně jako mi ubíralo na dojmech (a to už tomu vyčítat můžu) jak jsou některé gagy zbytečně dlouhé, až se rozmělní a přijdou o vtip a co mi vadilo asi nejvíc je slabý příběh, který tu hodinu a půl má citelně problém utáhnout, Stojí za to to vidět, ale je dost lepších československých komedií z třicátých let... 3* ()
Na jeden z prvních Filmů Vlasty Buriana jsem se velmi těšil. Bohužel to nedopadlo podle mých představ. Vůbec mi nevadí staré komedie, ale tohle byla ohromná nuda. Když si vezmu, že z tématu C. a K. si dá krásně střílet, např.Švejk. Tak je to prostě zklamání. Vlasta Burian sice dělá co může, zpívá, blbne, ale ani jeho přísný pohled nedokáže zvýšit mé hodnocení. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (15)
- Souběžně s českou verzí filmu byla vyhotověna také německá verze pod názvem K. und K. Feldmarschall. V praxi to vypadalo tak, že na každé scéně se točilo s českými herci, které po chvíli zastoupili němečtí. Před kamerou zůstával jen Vlasta Burian. (SeanBean)
- Film je považován za třetí zvukový film v ČSR. Prvním je až dodatečně ozvučený Tonka Šibenice (1930). Druhý v pořadí je film Když struny lkají (1930). (Dzonysek)
- Film bol po premiére v kinách premietaný celkovo 22 týždňov a videlo ho cez 400 tisíc divákov, ktorí na vstupnom zaplatili o tri štvrte milióna viac ako boli celkové náklady českej verzie filmu (3 milióny korún). (Peter-1307)
Reklama