Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ačkoliv populární pražský divadelní komik Vlasta Burian byl častým hostem ve filmových ateliérech ještě v době němého filmu, teprve zvukový film dokázal úspěšně využít mnohostrannosti a výjimečnosti jeho talentu, jehož nedílnou součástí byl slovní projev, muzikálnost a nesporné nadání k imitacím všeho druhu. Hned jeho první zvukový film z roku 1930 C. a k. polní maršálek, který režíroval Karel Lamač, se stal hitem. Diváci se hrnuli do kin nejen proto, aby z plátna uslyšeli českou řeč, ale hlavně aby uviděli a uslyšeli Vlastu Buriana, který zde přesvědčivě dokazoval, že teprve dar řeči z něj dělá prvotřídního komika a znamenitého herce. Předlohou filmu se stala fraška E. A. Longena, komedie o setníku Františku Procházkovi, který využije situace a vyzkouší si maršálskou uniformu. Je tak považován za vrchního velitele rakouské armády a způsobí u zapadlého útvaru v Haliči nevýslovný poprask. Filmový přepis překypoval situační komikou i slovním vtipem, umocněným režijními nápady. Film přesvědčivě dokázal, že čeští tvůrci si rychle osvojili nejen novou technologii, ale že našli i adekvátní filmovou řeč. Umělecký úspěch se zde snoubil s mimořádným úspěchem technickým i diváckým. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (15)

Životní styl první republiky - Kino a divadlo (2022) (epizoda) (E04)

Aféra plukovníka Redla (1931)

  • Vo filme mal hrať hlavnú úlohu Vlasta Burian, ale nakoniec sa tak nestalo, pričom medzi uvádzanými dôvodmi sa objavuje údajná nevhodnosť podobnej role vo filme C. a k. polní maršálek (1930) pre Vlastu Buriana a jednak by ho údajne nebolo vhodné obsadiť v dvoch filmoch po sebe do role vyžadujúcej rakúsku uniformu. (Raccoon.city)

Když struny lkají (1930)

  • V Československu se zvukový film poprvé předvedl o rok a půl dříve, 26. dubna 1929. V tehdejším kině Alhambra v Ústí nad Labem promluvil na diváky tamní průmyslník Georg Schicht - tedy nikoli osobně, ale z filmového záznamu. Majitel firmy, jejíž mýdlo s jelenem se vyrábí dodnes, prozíravě vyzdvihl význam zvukového filmu i jako reklamního média. Na přelomu 20. a 30. let vznikly první české zvukové filmy, dodnes se ale vedou spory o tom, který byl ten první. Kromě Schichtova krátkého spíše reklamního snímku (o němž se navíc neví, kde byl natočen) mají nárok na prvenství tři filmy, všechny zhruba stejně staré. Nejstarší z nich je Tonka Šibenice (1930) režiséra Karla Antona. Melodramatický, původně němý snímek, dodatečně ozvučený v Paříži, měl premiéru v únoru 1930. Zhruba o půl roku později se v kinech představil film natáčený jako zvukový od samého počátku. Dojemný příběh o bývalém houslovém virtuosovi, ve kterém hrál i světoznámý houslista Jaroslav Kocian, se ale spíše než na mluvené slovo, soustředil na hudbu a ruchy. Proto je možné za první skutečně mluvený film považovat i C. a K. polního maršálka (1930) s Vlastou Burianem v hlavní roli, který měl premiéru v říjnu 1930, jen měsíc po Když struny lkají. (Asijon)

Reklama

Reklama