Poslední semestr

Poslední semestr není žádné veledílo, ale také se tím být nesnaží. Je v něm něco patosu, trochu klišé, ale přesto je to velmi zábavný a pohodový snímek. Film o smrti trochu jinak a přesto jsme něco podobného už viděli. Nicméně jiná a civilní role Johnny Deppa, mu absolutně sedí. Depp si poslední léta nevybíral ty nejlepší scénáře, ale role Richarda mu byla opravdu šitá na míru. Poslední semestr utekl jako voda a najednou byl konec. Viděl jsem mnohem lepší snímky, ale tento se mi opravdu tak nějak líbil a to díky našemu starému Johnnymu. (03.05.2020)

Už jsem se tady na téma rakovina ve filmu několikrát vyjádřil a na snímky, kde jede scénář po lajně diagnóza- patos- patos- patos- smrt, jsem už přímo alergický. Jakoby nestačilo, že je toho plno všude kolem mě. Tenhle námět mě osloví jedině v tom případě, že ho tvůrci uchopí alespoň trochu netradičně. Tady se to dlouhou dobu dařilo, takže čtvrtou hvězdičku sežral nádor až v závěrečné třetině filmu. Johnnyho Deppa jsem si užil, Zoey Deutch byla potěšením pro oko a větší část filmu mě hodně bavila. (03.03.2020)

Další pseudointelektuální variace na omšelý krédo "live your life to the fullest", která nepochybně osloví všechny #YOLO proponenty z Instagramu, ale ve skutečnosti je tak prázdná, jak je Harveyho pytel plnej. --- Však si to v rychlosti shrňme. *SPOILER* Richard na prahu smrti několikrát zalituje, že si neužíval, jak by bylo (ehm) zdrávo, ba dokonce nebyl schopen náležitě "ocenit svou smrtelnost" (right... sure), přitom se o jeho dosavadnim životě dozvídáme vcelku to, že... um... toleroval zálety svý manželky, aniž by jí to kdy jaksepatří oplatil? Při srdceryvnym loučení s dcerou, která se z nějakýho důvodu o všem dozvídá až jako poslední, jí Richard klade na srdce, aby "pokračovala v nastoupený cestě", a že je "mnohem víc", než by si jako otec kdy mohl přát, přitom se o ní dozvídáme vcelku to, že je... um... lesba a s první přítelkyní jí to nevyšlo? Když se Richard konečně odhodlá k oblígátnímu proslovu ke třídě a neméně obligátně klade svym studentum na srdce, že právě oni jsou tou smetánkou společnosti a nesmí se nikdy spokojit s průměrností, divák přitom vcelku může vycházet... um... ze tří standardních referátů, pár nestandardních brownies, jednoho blowjobu a jednoho ploužáku? Right... sure. --- Takhle, pokud člověk vytrvale čte mezi řádky, nepochybuju o tom, že si ve vlastní hlavě může vykouzlit fenomenální snímek. Ale sám o sobě The Professor působí přinejlepšim jako náhodně poslepovanej odpad, co zbyl po tvůrcích Waltera Mittyho. (18.05.2019)

Tak trochu jiný film o rakovině, který z lidí netahá soucit, nehraje si s citovým vydíráním a ukazuje jen "epizody" z konce života jednoho profesora, velice dobře (ale ne brilantně, bohužel) ztvárněného Johhny Deppem. Scénář je výborný, nějakých zvláštně zmínkuhodných okamžiků v práci s kamerou nebo v režii jsem si úplně nevšiml, ale to nevadí. Film funguje, téma funguje a ve výsledku je to pěkný "wake-up call movie", kdy víc než o střet s rakovinou jde o střet s vlastní průměrností, vlastní fádností a rezignací na život. Palce hore, bylo to moc fajn a rád se na to podívám znovu! (09.12.2019)

Filmy o nemocných a umírajících lidech nenávidím pro jejich sklon k citovému vydírání diváka. Ale profesor si zakládá na takovém množství černého humoru, že si mě nejenom získal, ale dokonce doma navodil takovou tu melancholickou atmosféru, která vydržela bez zbytečného patosu až do konce (pravda, ten přišel náhle a zbytečně rychle). Navíc vše podtrhuje více než přesvědčivý herecký výkon Johnna z depa, který mi opět po pár přešlapech dokázal, že je to pan herec - 80% a můžu doporučit. (25.12.2019)