Poslední semestr

Díky tomuto svéráznému profesorovi a tomuto smutněkrásnému filmu (díky @Radek99 za pěkné slovíčko) si opět člověk (aspoň na chvíli) připomene, že by si měl života více užívat a pokoušet se ho žít naplno a na nic nečekat... 🙂 Také se mi hodně líbila dějová linka o velmi silném přátelství... Ve výsledku na mě sice film působil celkem nerealisticky a na závěr dost prvoplánově ždímal emoce, ale užil jsem si ho, účel splnil a byl aspoň opět trošku jiný než ostatní filmy na podobné téma. (19.02.2020)

Taková příjemná jednohubka s Johnnym Deppem v hlavní roli. Polemizování nad smyslem života v rukou učitele anglického jazyka, který si po rakovině uvědomí, jak je ten život vlastně krátkej a že by si měl užívat všech maličkostí. To je scénář každé citové ždímačky, avšak zde se tvůrci zaměřili pouze na zdůraznění hlavních aspektů šťastného života - nebýt sám, zapíchat si, zhulit se, ožrat se a být sám. Trefné! (11.06.2020)

Dobrej film, nic víc, nic míň. Johnny Depp je charismatickej herec, navíc konečně vypadal jako normální chlap, takže film bez problémů utáhl sám. Když se mu život profesůrka obrátil naruby, ze začátku mě ten jeho apatickej a zhovadilej postoj k životu bavil, no ke konci už trochu otravoval. Konec mně vůbec přišel zbytečně odfláklej, ale za podívání film určitě stojí. (07.07.2019)

Čtvrtá hvězda je za Deppa, možná i kus té třetí :-). Potěšilo mě provedení snímku, komediální ladění. Takhle se na to dalo velmi dobře koukat. V několika směrech jde film proti zažitým trendům a to je dobře. Rozhodně má film co říct a není z těch ,co by vyšuměly hned po shlédnutí. Zároveň to ale není vyložený ždímač emocí. Depp to zahrál výborně. A myslím, že by měl ještě na mnohem víc, přál bych mu i sobě další pěkné role. (04.09.2019)

Další pseudointelektuální variace na omšelý krédo "live your life to the fullest", která nepochybně osloví všechny #YOLO proponenty z Instagramu, ale ve skutečnosti je tak prázdná, jak je Harveyho pytel plnej. --- Však si to v rychlosti shrňme. *SPOILER* Richard na prahu smrti několikrát zalituje, že si neužíval, jak by bylo (ehm) zdrávo, ba dokonce nebyl schopen náležitě "ocenit svou smrtelnost" (right... sure), přitom se o jeho dosavadnim životě dozvídáme vcelku to, že... um... toleroval zálety svý manželky, aniž by jí to kdy jaksepatří oplatil? Při srdceryvnym loučení s dcerou, která se z nějakýho důvodu o všem dozvídá až jako poslední, jí Richard klade na srdce, aby "pokračovala v nastoupený cestě", a že je "mnohem víc", než by si jako otec kdy mohl přát, přitom se o ní dozvídáme vcelku to, že je... um... lesba a s první přítelkyní jí to nevyšlo? Když se Richard konečně odhodlá k oblígátnímu proslovu ke třídě a neméně obligátně klade svym studentum na srdce, že právě oni jsou tou smetánkou společnosti a nesmí se nikdy spokojit s průměrností, divák přitom vcelku může vycházet... um... ze tří standardních referátů, pár nestandardních brownies, jednoho blowjobu a jednoho ploužáku? Right... sure. --- Takhle, pokud člověk vytrvale čte mezi řádky, nepochybuju o tom, že si ve vlastní hlavě může vykouzlit fenomenální snímek. Ale sám o sobě The Professor působí přinejlepšim jako náhodně poslepovanej odpad, co zbyl po tvůrcích Waltera Mittyho. (18.05.2019)