U pokladny stál...

Kritika přepis Burianových her většinou strhala, hodnotila je jako umělý slepenec a žádala původní filmový námět. Čas ukázal, kde je pravda. O slepenci není třeba pochybovat, ale Karel Lamač patřil mezi ty, kteří je dokázali skvěle kamuflovat řadou vybroušených scének, ve kterých se Burian cítil jako doma. Burianovo herectví vycházelo z lidové komiky a pouze jeho improvizační slovně ekvilibristické a mimické schopnosti ho vyvyšovaly nad dobový průměr. Přiměřené režijní vedení a dobří herečtí partneři byli zkrátka nutní. Pro srovnání (Ulice zpívá, On a jeho sestra, Hrdinný kapitán Korkorán, Hrdina jedné noci), pokud dostal Burian volný prostor, byla z toho zkrátka jen slušná lidová zábava. To ale neplatí o tomto filmu, tobogan v nemocniční pojišťovně a alkoholická kůra v rochovských lázních, gremiální rada, dr. Brunner a pacient Klůcek. Vlasta Burian je zkrátka "originál každým coulem", ale operovat bych se od něho nedal. PS: "Já neznám tak zdaleka Vás, ani tady toho pána, ale jestli mohu něco říct, tak prskáte až sem." (18.01.2004)

Jedna z "NEJ" Burianovských komedií. Výborné a velmi nápadité autorské scénky a opravdu vtipné gagy, skvělá hudební složka i děj filmu podle divadelní hry od Jiřího Vernera nebyl nikterak špatný. Herecké výkony ve všech rolí vesměs výborné a nezapomenutelné ať už Burian tak Trégl jako pacient Klůcek, Marvan jako MUDr Brunner či manželé v lázních a sice napájející se Václav Menger a jeho přísná manželka Bety Kysiková. Pamětihodná je i ,,Balada o deliriu tremens" jako proslulé kabaretní Burianovské číslo. Nebo závěrečná léčba šokem v podání Kryštofa Rozrucha (Vlasta Burian) s gremiálním radou Pěnou (Čěněk Šlégl). Ti dva se ale navzájem vyblbli že.? Nezapomenutelný je rovněž monolog v nemocnici a to sice mezi Burianem a Matyášem Klůckem (Václav Trégl), který tam jde na revizi! Co tady děláte? Tady jsem měl doutník? Tak proč ho tady necháváte vy Kubo! To nebylo Kubo, to bylo Portoriko! To jsem blázen.. 7 a 5 je nebo jsou 13?! Uslintanejch bernardýnů..A nebo: Kde je tady kancelář? Tady je 325. kanceláří ! Kterou myslíte? No ta jak to..? Jó, první dveře vpravo. Jo! Tam zase společně s Burianem perlil Ladislav Hemmer. Vynikající a snad nikdy nezestárnoucí komedie. (24.11.2006)

Kryštof Rozruch se činí a my, jeho diváci, s ním. Doznívající První republika v jeho laskavém doprovodu ukazuje své méně atraktivní tváře: nemocniční pokladnu až nepříjemně připomínající nešvary doby minulé i současné, kastovní pohrdání "lepších" těmi "méně ceněnými" a zajímavé lázeňské scény, kombinující kostýmní milostných omylů a nacházení komedii se zajímavými exkurzy na téma "co snese alkohol a co člověk". Domyslíme-li si k tomu kaskády skvostných skečů, invenčních point a jeden z nejlepších Marvanových výkonů po Burianově boku (nepodceňoval bych ani Čeňka Šlégla), jsme uchvacováni vodopády kvalitního českého humoru v nezapomenutelném podání skutečného "krále komiků". Ani se to nezdá, vždyť to bude teprve sedmdesát let, co POKLADNU dávali poprvé. (28.02.2008)

U pokladny stál... společně s Revizorem se stane asi mojí nejmilejší českou předválečnou komedií s Burianem. Ovšem ani zde nechápu tu úpornou snahu nacpat do filmu příslib svatby a záměnu osob (vím, omílám to jak kafemlejnek). Vždyť ty nejvtipnější scény ani s jedním nesouvisí. A s výjimkou omylu v pokladně ani ty nejtrefnější vozící se po lidském pokrytectví a byrokracii. (14.01.2009)

Dneska už se to musí brát trošku s nadhledem, protože je to všechno tak naivní a jednoduché, že to s realitou moc společného nemá. Na druhou stranu se podobným filmům nedá upřít promyšlený scénář, perfektní herecké výkony a překvapivě velká vtipnost. Na plný počet to ale nikdy nebude, na to už je to moc jinde. 80% (01.01.2017)