Hřbitov domácích zvířátek

Tak trošku blbinka, nemyslíte? Já hlupák na to koukl s dabingem, takže jsem se alespoň vydatně nasmál, když už nic jiného. Čtyřletého chlapce mluví starší dívka. Padesátiletého pána mluví sotva třicetiletý. Samozřejmě dabéři absolutně nerespektují, že by bylo vhodné mluvit tehdy, když se přiděleným postavám hýbou ústa. A tak dále a tak dále. Úvod se mi docela líbil. Osamocený dům, frekventovaná silnice, zvláštní soused a cesta, která vede na hřbitov. Moc jsem se těšil, co bude následovat. Těšil jsem se asi 10 minut, protože pak mě film absolutně přestal bavit. Následuje pár trapných okamžiků, jedno kouzelné pohřebiště a roztomilé vraždící 5 kilové dítě. U hororu by se měl člověk alespoň ve skrytu duše bát. Tady bohužel nebylo čeho. Nejvíce mi nahánělo hrůzu, že to snad nikdy neskončí. Za povedenou hustou mlhu na cestě nedávám odpad. Mlha byla evidentně nejlepší ze všeho a doporučuji se podívat pouze na ni. (02.02.2014)

Naprostý souhlas Caligarim... knižní předloha je schematická a předvídatelná až hrůza a jediné, co ji tlačí do nadprůměru je slušná Kingova stylistika a práce s atmosférou. Z tohoto pohledu patří dílko Mary Lambert do skupiny těch lepších filmových zpracování Kingova díla – neprzní, drží se předlohy, uchovává celkem působivou paranoidní atmosféru a divákovi se nijak zvláště nevzpouzí – zkrátka, příjemně se na to dívá. Rozhodně si nemyslím, že by byl Stephen King autorem literárně přelomových knih a Hřbitov dokonale vystihuje jak mistrův standard literární, tak standard filmových předělávek jeho díla. (02.08.2004)

Adaptace knihy Řbitov zviřátek velikána literárního hororu Stephena Kinga, ke které autor jako k jedné z mála sám napsal scénář, představuje osobitou variaci na některé ze základních motivů a konceptů zombie žánru. A to ačkoli ve filmu samotném nikdy slovo zombie nezazní. Poté, co se Louis Creed s manželkou a dvěma dětmi nastěhuje do domku vedle rušné silnice, dozví se od starého souseda, že v nedalekém lese se nachází hřbitov, kam malé děti z okolí po desetiletí pohřbívaly své mazlíčky, které o život připravila projíždějící auta. Když rodina stejným způsobem přijde o milovaného kocoura, jehož ztrátu by obzvláště těžce nesla malá Ellie, odhalí soused Louisovi tajemství o tom, co leží za zlověstnou přírodní bariérou na odlehlém konci hřbitova. Staré indiánské pohřebiště je údajně místem, odkud se pohřbení mrtví navrací zpět k životu. Přejetý kocour ovšem nebude posledním, koho takto zoufalý otec připraví o věčný spánek. Již historicky první zombie film Bílá zombie (White Zombie, 1932) využíval motiv oživování mrtvých coby zrcadlo pro nezvladatelně iracionální tužby svých postav. Ačkoli tam se jednalo o touhu podmanit si osobu svého srdce a Hřbitov domácích zvířátek přináší hororově varovnou úvahu nad touhou přemoci smrt, pro obě vyprávění je klíčové, že mrtví, jež se navrátili mezi živé, postrádají svou původní osobnost. Stephen King svůj příběh zabydlel ještě dalšími nadpřirozenými fenomény, které spolu s centrálním tématem utvářejí zahuštěný hororový konglomerát, jenž z různých stran dramatizuje téma traumatizující konfrontace se smrtí. V souladu s tím, jak se hlavní hrdina pod tíhou ztráty dává všanc světu mimo racionální chápání, také vyprávění opouští úvodní rámec uchopitelné reality a propadá se do přízračných vizí a nočních můr. Vše pak kulminuje prostoupením těchto světů během blouznivého a děsivého finále. Film se svého času setkal s pozitivním přijetím především na straně příznivců Stephena Kinga, kteří oceňovali relativně věrnou adaptaci jeho předlohy. O tři roky později vzniklo volné pokračování, které bolestně ukázalo, že kvality prvního filmu spočívaly výhradně ve scenáristickém vkladu Stephena Kinga. Režisérka a producenti tentokrát bez jeho účasti vytvořili hystericky vypjatý kýč, kde vypořádávání se s úmrtí blízkých je pojaté s povrchní afektovaností a významovou prostou, jež jako by předznamenávaly módní životní styl emo nového tisíciletí. (text byl původně psaný pro katalog LFŠ) (22.09.2013)

Knížku jsem nečetl, ale film je docela dobrej a některý momenty jsou doslova napnutý jako kšandy. Jenže dost často je to taky hodně trapný a ani zápletka není zrovna nijak chytrá a promyšlená. No a konec a myšlenkové pochody Louise jsem prostě nějak nepochopil. Když se poprvý vrátí vraždící psychopat, zopakuj to. Když se vrátí i když to zkusíš podruhý, zopakuj to potřetí. Zopakuj to, i když ti všichni zúčastnění říkají, abys to nedělal, že to stoprocentně nedopadne dobře a to nejen pro tebe. Že to zatím nikdy nedopadlo dobře, přesto to zopakuj, třeba budeš mít štěstí. Taky hlavnímu hrdinovi se objevující duše zemřelýho mi nějak nedocházela. Proč zrovna tahle, kdo to byl, jak věděl všechny ty věci (pokud tedy nechodil na duchařskou vyšší střední), proč se mu objevoval jenom on a ne žádný jiný duch mrtvého pacienta, kterého léčil a proč tam nakonec k čertu přivedl jeho manželku? KDyby ji nepřivedl, skončilo by to celkem normálně smrtí Juda a následně malýho vraždícího skřítka. Nebo co to mělo být s těmi náklaďáky? Jestli tam byl každou chvilku smrťák, že by se o to úřady nestaraly? Nedaly by nějaký retardéry na silnici, zástěny kolem pozemků lidí, policejní hlídky na silnicích kontrolující rychlost? A když Jud věděl, že navrátilci nejsou zrovna příjemní společníci, proč tam Louise vůbec zavedl? A proč k čertu měla ta malá holka věštecký sny, kterýma se nakonec stejně nikdo neřídil? Takže ač tento horrůrek má nezpochybnitelné kvality, jako je atmosféra a celkem i zajímavé prostředí (ten hřbitov je nádhernej), logický kopance to posílají o řádnou třídu dolů. (25.09.2006)

"Ja sa k tebe vrátim." "Chcem ti pomôcť Louisi, pretože ty si chcel pomôcť mne." Režisérka Mary Lambertová, známa svojou epizodou k Tales from the Crypt (Season 1, Episode 6 Collection Complete) sa predviedla s Pet Sematary dosť kvalitne, atmosféra na nás dýcha z každej strany až po cintorín, napätie funguje a vzťahy rodiny trošku odlišne, pretože sa Midkiff raz tvári veselo, raz smutne a raz akokeby ani nechcel hrať. U ostatných zúčastnených to je normálne, hudba je výborná až desivá (myslím tú pesničku od Ramones), objaví sa tu aj sám Stephen King v roli farára ale len na chvíľu 80 percent. (05.01.2009)