Cesta do Ameriky

Eddie Murphy v 80. letech něco znamenal. Záměna je o chloupek lepší, v Cestě do Ameriky jej zase můžeme sledovat jako obrovskou hvězdu. Skvělé je sledovat kolika postavičkám dokázali vdechnout život Eddie s Arseniem. Vůbec by mě nenapadlo, že ten Žid v holičství je Eddie. Potěší cameo záměnovského dua Ameche/Bellamy. Stejně jako menší rolička lupiče S. L. Jacksona, kterýmu už ten přinasraný výraz zůstal navěky. 80% (20.01.2011)

Cesta do Ameriky je v rámci Murphyho hrané filmografie jedním z těch povedenějších kousků, přesto jsem si k filmu nenašel cestu ani po letech od jeho uvedení. Murphyho (a Hallova) obliba v latexových převlecích byla v Cestě do Ameriky ještě v plenkách a tudíž veskrze snesitelná (oproti pozdějším Klumpovým jde rozhodně o "poklad") - nicméně Randy Watson a reverend Brown se ve filmu nemuseli vůbec objevit. Dějově jde o vcelku jednoduchý příběh o osamostatnění se a vzdoru vůči svým kořenům, který je místy humorný, místy toporný - ale oproti některým pozdějším Murphyho filmům neurazí. Čas od času se ale s Akeemem a jeho lehce (více) otravným společníkem Semmim rád vydám na cestu do Ameriky (a Zamundy). (30.10.2023)

Váhám váhám, nejdříve jsem dal pět hvězd, ale s odstupem času nakonec musím chtě něchtě nadšení umírnit. Ale i přesto, několik let po vzniku tohoto filmu, to mi bylo jen několik ročků, jsem měl Eddie Murphyho za jednoho ze svých nejoblíbenějších herců. Jeho Policajti z Beverly Hillsů a především Cesta do Ameriky, to byl pro mě obrovský filmový zážitek. Pak jsem ale tyto jeho staré filmy dlouho dlouho neviděl a zakryly je neskutečnosti jako Dr. Dolittle nebo jiné počiny, ze kterých mi už pro jistotu stačily jen ukázky. Proto jsem raději Cestu do Ameriky nehodnotil unáhleně jen na základě starých vzpomínek a počkal si, až ji uvidím znovu. Začátek byl sice skvělý, ale chvíli mi trvalo, než jsem najel na tu potřebnou strunu. Obzvláště ke konci se však film stává neskutečnou komediální orgií a já si zase uvědomil, proč že jsem se to vlastně hlavně vždycky díval na filmy. Kvůli zábavě. (08.04.2006)

Nikdy som nemal rád debilné grimasy, idiotský smiech a vypleštený ksicht afroamerického blba Eddieho Murphyho. A čím ďalej mi je protivnejší. Jeho trapný humor mi je cudzí a filmy v ktorých hrá sa mi zdajú primitívne. Výnimkou je zopár snímkov zo začiatku jeho hereckej kariery. Nie sú to tiež žiadne umelecké skôsty, ale aspoň sa na to dá s vypnutým rozumom pozrieť. Jedným z takýchto znesilteľných titulov je aj komédia "Cesta do Ameriky", ktorú v roku 1988 zrežíroval John Landis. *** (05.03.2018)

Jedna z těch nejlepších Murphyho komedii. Hodně příjmenej příbeh i obsazení a pravděpodobně poprvý se tady Murphy předvádí v několika rolích, což následně začal hojně využívat i jinde, jako třeba v Zamilovaným profesorovi. Krom toho ve vedlejších rolích ještě účinkuje James Earl Jones a hlavně je tady super rolička Samuela L. Jacksona (12.02.2004)