Paříž 15:17

Tohle není typický příklad znamenité Clintovy práce. Tohle rozhodně není konkurence megalomanským projektům jako je Million Dollar Baby, Gran Torino nebo American Sniper. Tohle je netradičně pojatý životopisný příběh, doslova věrně mapující skutečnou událost, která se i skrze svůj malicherný význam oproti jiným teroristickým útokům během posledních let zajisté zapisuje do společné historie Evropy s USA. Tři mladí perspektivní muži a jeden zcela nečekaný čin, který by šel považovat pouze za zpestření jejich vysněné evropské dovolené. On je ale ovšem tím aktem, kvůli kterému se režisérský vévoda jménem Clint Eastwood o něm rozhodl svéhlavě natočit vlastní snímek. Všechno do posledního střípku pojal takovým způsobem, jaký zde nikdy prozatím nebyl, pokud mluvíme o dramatech natočených podle opravdových příběhů. A dnešní lidé jsou zhýralé ovce, jež si nepřipustí menší experiment ve filmové sféře a pozoruhodnou jednohubku jako je právě 15:17 to Paris zhola bezvýznamě shodí do tak šílených čísel. Pokud film “hejtíte” jen pro jeho údajně přebytečné natahování od samotného dětství hlavních protagonistů, zjevně váš mozek ještě nedokáže vnímat důležité paralely, vázající celý průběh snímku dohromady. (09.10.2018)

Tohle byla spíš rekonstrukce než hraný film, alespoň já jsem to tak vnímala. Vnořila jsem se mezi tu partu a procházela s nimi například s velkou nostalgií Benátky, fotila, obdivovala, akorát jsem celou dobu čekala na ten vlak. Pro mě je velkým plusem, že to "hráli" kluci, kteří si to prožili v reálu a tak jsem hodila za hlavu nějaké hodnocení kamery, heroické výkony protagonistů a podobně , ale hodnotila jsem to hlavně jako člověk, který ty kluky ze srdce obdivuje, protože si neprožili žádnou medovou chvilku, ale šlo tam o životy nejen jejich, ale mnoha jiných. A Spencer si prožil něco podobného ještě jednou, ale při jiné příležitosti dle toho, co se píše v zajímavostech. (07.05.2018)

Režírující stařešina Clint Eastwood si otevřel filmovou cestovku, jejíž služby (čirou náhodou) využili tři chrabří američtí mladíci, budoucí hrdinové, kteří neváhali na pravidelné vlakové lince Amsterdam-Paříž nasadit své životy, když jim jejich poklidný a zhusta naučný výlet Evropou (čirou náhodou) přerušil jeden zhusta zlý arabský terorista. Nejméně hodinu nás film připravuje na střet s ním, je to zdůrazněno několika málo prostřihy na inkriminovanou událost, načež samotná stěžejní scéna působí vratce, nevěrohodně, nezajímavě i nechtěně legračně. A vlastně z filmu zabere jen nepatrnou část. Velký kus si ukrojilo dětství a dospívání hrdinů, kteří nemají do outsiderů či smolařů až tak daleko. A celé to má pomalý ráz, on už Clint celkem přesluhuje, takže se nedivím, že tempo uzpůsobil svému věku, i když se návštěvám diskotéky nebrání, jak zobrazuje jedna sekvence filmu. Samotný námět nepůsobí úplně blbě, když připočtu, že v rolích hrdinů se objevuje trio mladíků, kteří dramatické události prožili na vlastní péra. Jen na výsledku filmu se to nijak extra neodrazilo. Závěr je samozřejmě dechberoucím způsobem debilní, příšerně patetický. Jsme v něm svědky slavnostních ocenění rytířů bez bázně a hany, kteří vedle proslovu a medailí, dostanou i vydatnou felaci od francouzské hlavy státu, jeho sající hlava už je ale mimo záběr, neb film je mládeži přístupný. Největší prachy asi sluply cestovatelské pasáže, pokud jde o provedení akce, je zde k vidění jeden krevní průtok zraněného pasažéra a jedno moc debilní vystartování proti kulometem vyzbrojenému teroristovi. Všichni nakonec byli zachráněni, vlaky jezdí dál, a jestli se nepřihodilo něco mimořádného, tak tam jezdí dodnes. V kině bych peněz litoval. 6/10 (21.11.2018)

Nejspíše spoilery, ale trošku hatersky bych řekl, že je to fuk. Ze začátku jsem to chtěl úplně brutálně odstřelit, nechápal jsem, proč sleduji celé dětství a dospívání tří kamarádů, navíc smyšlených postav, které ještě ke všemu hrají herci, co neumí naprosto vůbec hrát a říkal jsem si, proč radši každý pro příběh hlavní cestující ve vlaku nedostane svojí pětiminutovku. Proč to dělat takhle, když jsme viděli strhující United 93, kde nic takového nebylo potřeba. Později mi došlo, že autor námětu zřejmě dostal pokyn : "udělej film o tomhle incidentu, musí to být celovečerák pro kina." Jenže, kdyby se udělal film čistě o samotném incidentu ve vlaku, tak by měl pouhých dvacet minut. Děj nemá jak gradovat, vaří se z vody, nějak se zneškodní hrozba a je konec. Eastwood se musel hodně snažit, aby to mělo alespoň těch 90 minut. Až v závěrečných titulcích a po skončení filmu na imdb jsem pochopil, že scénárista celý děj vystavil okolo třech reálných osob, kteří dokonce hrají sami sebe, dva členové armády a civilista (člověku to přijde divné, když jsou ti tři vyznamenáni skutečným francouzským prezidentem (François Hollande) a čuchá fotomontáž ve stylu Forresta Gumpa). Ano, je to hlavně moje chyba, že jsem o filmu ani vlastně samotném vlaku Amsterdam->Paříž vůbec nic nevěděl (známější jsou pozdější útoky v Paříži v listopadu 2015), možná jsem zaslechl, ale vypustil, že Eastwood do hlavních rolí obsadil právě reálné americké pasažery, co to prožili a v Americe za tento krok byl on i studio krutě zkritizováno všemi kritiky, na druhou stranu film ani nenabízí nějaká vodítka k pochopení a až v závěru to nejspíš většině lidí dojde. Co si ale zanedlouho devadesátiletý režisér ani tentokrát neodpustil, je povinná vojenská agitka. Je tu prostě vymletej kluk, kterej to nikam nedotáhl a zasáhla ho patriotistická slina a touha sám sobě i ostatním dokázat, že něco umí. Nejsem z těch, kterým vadí pokrucování reality ve filmech pro navození většího napětí, zas to není nic takového jako v Americkém sniperovi, kde bylo jasně řečeno, že collateral damage jsou nepřípustné a hrozí za ně vězení, ačkoliv to ani v nejmenším v reálu tak nebylo a nebudu tedy kvůli tomu snižovat hodnocení. Je to prostě malinko hloupé a samoúčelné a ačkoliv je to nejspíše nejslabší Clintův režijní počin, z toho co jsem viděl (J.Edgar je lepší), pořád je v druhé polovině sakra napínavé a řemeslně zručně zvládnuté, například po vzoru nedávného Sullyho. Ovšem ta pachuť, kterou jsem naznačil se už s filmem potáhne a já jsem vlastně rád, že na to v Americe tentokrát už neskočili. Škoda, že takových filmů bude více a více, jelikož těch námětů je bohužel opět dostatek. (07.05.2018)

Tohle vážně natočil TEN Clint Eastwood? To byla ta palčivá otázka, která na mne "útočila" při sledování tohoto snímku. The 15:17 to Paris je totiž vším možným, jen ne dobrým filmem, protože téměř nic zde nefunguje tak jak má, nebo jak by si režisér představoval. Snímek se Vám totiž hned od začátku bude zdát poměrně zbytečným, jelikož téměř celou stopáž Clint Eastwood věnoval "toulkám" po Evropě v režii tří hlavních hrdinů, přičemž jeden z nich si neustále fotí "selfíčka". Samotnému incidentu ve vlaku je věnováno snad jen chabých posledních deset minut. Nechci zde ale znevažovat hrdinství oněch hochů, to vážně ne, avšak tento mimořádný příběh se dal uchopit a natočit mnohem lépe. A přiznejme si, od velikána, jakým Clint Eastwood bezpochyby je, jsme všichni čekali něco mnohem lepšího. Škoda, tak snad příště! „I don't know, ma'am. I just didn't want my family finding out that I died hiding under a table.“ (06.07.2018)