Po čem muži touží

Jak se dalo čekat, podobnost s "Po čem ženy touží" netkví pouze v názvu. Seladon a blbec v jedné osobě, který pracuje v časopise, je sesazen osobou opačného pohlaví, díky čemuž neuváženě pronese, že by chtěl být ženou / myslet jako žena, protože ženy mají všechno jednodušší a bla bla bla. To se mu naneštěstí splní (i když tentokrát za to nemůže blesk, ale kartářka), a tak se musí poprat s typickými ženskými věcmi, které jsou pro něj španělskou vesnicí, sblížit se se svou teenage dcerou a nakonec pochopit, že to ženy zas tak lehké nemají... Ač nemám tyhle vykrádačky 2x v lásce, "Po čem muži touží" je překvapivě příjemná oddechovka, u které se člověk pobaví, i když zná americký "originál".;-) (Čtvrtou hvězdu si přičtěte za obsazení, protože Langmajer, Polívková, Pauhofová a Hádek jsou moji oblíbenci.) (11.10.2020)

Stručně napsáno, dobře sehraný stupidní scénář. Vše bez diskuze drží v rukou Anča Polívková, která se toho jednoduše nebojí, svou ženskost na chvíli odloží v šatně, plně využívá svůj zděděný potenciál a rozesmává publikum od Aše po Brno. Film bez pochyby vypovídá o stavu, jenž panuje v českých kinosálech. Divák, který je natolik otrlý, že dokáže zkonzumovat a hlavně strávit Troškovy flaxy, si pochutná. Bude si lahodit, jak je to tentokrát vše šťavnaté a křupavé. Opačný druh diváka film buď vůbec neuvidí, nebo si jen povzdechne a utvrdí v tom, že čeští tvůrci jdou dál a opatrně po vyšlapané, komediální cestičce, jež sice postrádá důstojnost, nicméně vydělává...v horším případě dál vychovává české publikum. [Kino Citadela - Litvínov]. (24.09.2018)

Že se jedná o x krát recyklovaný námět mi bylo v tomto případě jedno. V tuzemském podání to působilo přeci jenom svěžeji, ale to nejdůležitější je, že jsem se víc než hodinu soustavně smál. Langmajer to načal a Polívková na něj excelentně navázala a svojí roli si užívala tak, že to snad ani víc nejde. Jediné, co trochu haprovalo, byl konec s napraveným hříšníkem, ale to se dalo čekat. Velká spokojenost. 80% (03.02.2019)

Jako nenáročná oddechovka pro TV by mě to asi nijak neuráželo, ale skutečnost, že takovéhle rádoby uvědomělé gender blbiny, které se snaží být vtipné za každou cenu (a přitom skoro všechno v nich je těžké klišé), v současnosti patří mezi nejúspěšnější tuzemské kinohity, mě nepřestává iritovat. Co se týče žánrových filmů (v tomto případě romantické komedie), snažíme se tvářit hrozně světově, ale jsme stále sto let za opicemi. Btw vlastně nechápu, proč se to jmenuje Po čem muži touží, když se zde řeší primárně ženy a jejich touhy, problémy, způsoby uvažování apod. 40 % (30.09.2019)

Na to už fakt skoro není slov. Totální everyday patriarchy bullshit každou půlminutu. Polovina jakože vtipů pointovaná větami "To nemůžeš pochopit, protože jsi chlap/jsi ženská". ________ Svět, ve kterém v časopise Playboy nemají HR oddělení a na recepci může ze dne na den pracovat kdokoli, s kým ani nikdo nepodepsal smlouvu; film, kde se finální Noc talentů odehrává ve dne; svět, v němž majitel časopisu je větší šupák než vyhozený šéfredaktor; mediální prostředí, kde úplně neschopný blbec dostává novinářské ceny; fantasmagorie, v níž údajný feminista okouzluje ženy neustálým "mainsplainingem", což je přesně to, co by dělat neměl. __________ Film, co vypadá, jako by ho napsal Michal Viewegh po mrtvici (viz slavný sloupek, kdy se proměnil ve svou ženu a pak si sahal na prsa a do kalhotek), ale napsali ho Radka Třeštíková a Rudolf Havlík po opici nebo lobotomii. Ani Po čem ženy touží s Gibsonem nebyl žádný zázrak, ale aspoň nějak držel scenáristicky pohromadě. Tento film drží asi jako pochroumaná záda Jiřího Langmajera a má inteligenci Dominiky Myslivcové. ________ Chcete-li to ve zkratce: Je to podobná romantická komedie jako Mechanický pomeranč. Čiré utrpení. (19.09.2018)