Rozbitý robot Ron

Jako fanoušek a věrný přítel všech domácích spotřebičů jsem se přihlásil do fanklubu všech praček, mixérů, sušiček, fénů, robertků a dalších užitečných přístrojů každodenní potřeby. Všechny své elektrické kamarády mám pěkně vystavené ve své sbírce, kde si s nimi každý den povídám, oprašuji je a různě se s nimi mazlím, stejně jako náš retardovaný přítel z tohoto mírně postiženého animáku. A já se ptám„Kde jsou všechny ty zpívající veverky, štěbetající myšky a ladně tančící laně na jaké jsme byli zvyklý z disneyovských animáků?" Místo těchto roztomilých zvířatek se bezmála dvě hodiny musím dívat na uhrovitý monstrum, který nezapadá do kolektivu a je šikanován svými narušenými spolužáky a to asi protože smrdí a protože nezapadá do virtuálně nakažené generace vymytých mozků. A to jsem se celkem těšil, že uvidím nějakej ten sci-fi příběh ve kterém figuruje robot, jak je předesláno v názvu. S robotickými příběhy mám celkem dobrou zkušenost, co se týče filmového plátna. Ať už to byl cyborg pokrytý robotickým endoskeletem v akčním snímku Terminátor 2: Den zúčtování anebo pohádkově postižený vojenský robot v komedii Číslo 5 žije. Průhledný děj a přehnaná akčnost, kde si člověk nestačí ani vydechnout by mi zas až tolik nevadila, ale přehršle ukázek ze světa sociálních sítí mi fakt rozproudila nejednou krev v žilách, tak že jsem to chtěl dokonce několikrát vypnout. Také si nemůžu pomoc, ale mám pocit, že jsem se ani jednou nezasmál a tak tomuto snímku asi zbyli jen dvě pozitiva a to jsou perfektní animace a naštěstí trochu dojemný konec u kterého mi mohla ukápnout nějaká ta slza i když já to v týhle době rým a kašlů nepoznám, jestli to byla slza nebo něco jinýho. A taktéž si zde mohli někteří občané sociálních sítí vzít nějaké to morální ponaučení o škodlivosti této perverze, která byla vymyšlena na sledování lidí, ale spíš si myslím, že néé, protože chytrému napověz a hloupého trkni. Za negativně nevšední zážitek a příběh, který ve mně nezanechal žádné vnitřní uspokojení, takže na něj už asi zítra zapomenu dávám sotva 50%. (20.02.2022)

Inspirovalo se to všude možně a dějově to místy bylo slabší, ale jinak je to zase jeden bezvadný animák, který si parádně bere na paškál moderní technologie a především Facebook a podobné. K tomu halda dost dobrých fórů ("To je jak Šílený Max zkřížený s Kouzelnou školkou!"), takže velká spokojenost. 90% (11.02.2022)

Tvorcovia samotní dávajú príbehu veľkú váhu. Po celú dobu stopáže nachádzame odkazy na fenomény popkultúrnej scény, a to ako klasické, tak moderné. Film ale zároveň citlivým spôsobom otvára problémy súčasných tínedžerov, ktoré pochádzajú prevažne zo sebaprezentácie na sociálnych sieťach a mladším divákom ich podáva poučne, ale neurážlivo. Dospelejšiemu publiku ponúka cestu k alternatívnemu riešeniu problémov ich detí. Postavy pôsobia vierohodne, chýbajú im ale vizuálne charakterové vlastnosti, pôsobia mdlo a do počtu. Oválny dizajn robota, na ktorom má dieťa sledovať a natáčať videá, by v reáli tiež tak neobstál. Vtipy ale film priam sršia. Tvorcovia sa neboja otvoriť akúkoľvek kontroverznú tému, ktorú v každej scéne podávajú s eleganciou, ktorá nikoho neurazí. Rozbitý robot Ron v rámci animákov prevrat nespôsobí. Je ale príjemnou záležitosťou, ktorá otváraním intímnych tém ľahko zasiahne detských i dospelých divákov. (27.5.2022) (02.09.2022)

Podívá-li se člověk na základní příběhovou kostru filmu a konstelaci postav, nenabízí Rozbitý robot Ron nic nového, nicméně ona "kostra" je obalena v líbivém a nadmíru aktuálním obalu, který z filmu činí trefnou a humornou záležitost. Během stominutové stopáže jsem se neskutečně bavil, zároveň jsem se ale nechal i dojmout. Poučná linie poukazující na nebezpečnou závislost na technologiích, jdoucí ruku v ruce s rostoucí komunikační propastí, mě rovněž nenechala chladným. O největší porci zábavy se vedle "defektního" Rona postaraly samozřejmě babča Donka s kozou Martinou, které mi solidně procvičily bránici. Milá a nenásilná prezentace všech možných úskalí v rámci generace Z. (30.10.2021)

Čím som starší, tým je pre mňa viac u tohoto typu animákov dôležitá už len jedna vec. Či sú zábavné. Lebo z technického hľadiska už dnes fakt asi nič neposadí na prdel úchvatnou animáciou a všetky tie morálne posolstvá, ktoré je nutné detskému divákovi predať, už proste boli skrz veškerú možnú hovoriacu faunu a flóru podané. Takže v tomto smere som rezignoval na očakávanie niečoho progresívneho a keď tak sa nechám milo prekvapiť, keď sa raz za pár rokov niečo nápadité objaví. A Rozbitý robot Ron je v tomto smere až tragicky neoriginálny, lebo ten pocit deja-vu je prítomný nonstop. Toto je proste tak trochu opajcnutá Rodina na baterky a tak trochu Big Hero 6, tak trochu Abominable, Wall-E a hafo ďalších... Predvídatelnosť a neoriginálnosť sú proste definíciami tohoto filmu. Ale zároveň je to jediný animák za uplynulý rok, snáď od spomínanej Rodiny na baterky, pri ktorom som sa pristihol, že sa nahlas smejem na podarených animovaných gagoch. A keď si spomeniem na ten pestrofarebný kŕčovitý uziapaný nezaujímavý vtieravý gýč menom Encanto, pri ktorom som pár dní naspať trpel a driemal, tak Ronov priamočiary jednoduchý humor je tá správnejšia cesta, ako mi ešte predať nejakú X krát vyluhovanú zápletku. (13.01.2022)