Velký zátah

Lang natočil ďalší významný kúsok do noirovej kolekcie. Okrem klasických prvkov ako osudová žena a výtvarný čiernobiely štýl ide omnoho ďalej, pozerá sa na korupciu v policajnom zbore a organizovaný zločin. Točí príbeh a osamelom čestnom policajtovi, ktorý s tým má "menší problém". Dochádza ku collateral damages a ani konečné víťazstvo sa nedá brať ako základ jeho osobného a profesného šťastia. Skôr naopak. Inšpiráciu v tomto diele hľadali určite aj tvorcovia L.A. confidental. (14.06.2012)

Zatímco německá éra Fritze Langa mě nepřestává fascinovat, jeho americké kusy jsou pro mě zatím spíše průměrnou podívanou. Spolu s The Big Heat si odškrtávám jednu velkou noirovou klasiku, ale nic zásadního ve mně snímek nezanechal. Dějově naprosto obyčejné a herecky klasicky strojené (tak to ovšem má být, já vím). Jen ta filmařina dává vědět, že za režijní stoličkou sedělo velké jméno. Od prvních momentů mě nejvíc bavily skvělé kamerové pojezdy, které pomocí několika jednoduchých pohybů rozzáběrovaly scénu tak, jak by to většina jiných režisérů dokázala pouze s přispěním střihu. To bohužel nemění nic na tom, že jsem v životě viděl už nějaký ten lepší a zábavnější noir, který nebyl tak schematický a pocitově uzavřený, jako právě The Big Heat. 6/10 (31.10.2018)

Fritz Lang se stal mistrem noiru i ve Spojených státech amerických a ve filmu "Velký zátah" je to krásně dokázáno. Výborné postavy, snad všechny, co zde jsou, skvělý příběh, který začíná výbornou scénou, kdy není jasné, kdo vlastně zabil policistu a co se stalo, a pak jen drsné rozplétání, kdy si nemůže být nikdo jistý tím, jak vlastně skončí. (28.11.2014)

Noiry Fritze Langa jsou rozhodně těmi z nejlepších, což potvrzuje i Velký zátah. Zkorumpovaná státní správa, neochotní a podplacení policejní důstojníci a hrdina, který se musí uchylovat k ilegálním metodám. Pesimistické ražení příběhu je zesíleno kamerou, ponechávající postavy vesměs v polostínu, a přímým příběhem, který se příliš neohlíží na podružnosti. Skvělé je i herecké osazenstvo. Glenn Ford jako jasný, odhodlaný hrdina, který se musí zasadit o právo, ač ho to stojí skoro vše, co miloval. Lee Marvin jako psychopatický zabiják - jeho opaření vlastní milenky je jednou z nejbrutálnějších scén filmu noir jako takového. Jenom od pohledu hnusný Dan Seymour nedostal tentokrát svoji ultra-hnusnou (Mít a nemít, Key Largo) roli, nýbrž výborně ztvárnil zbabělce od přírody. (29.07.2006)

Sám proti všem. A tentokrát to bude osobní. Který americký režisér by si dovolil zatáhnout do světa zločinu rodinu? Narušení bezpečí domova, jenž zároveň představuje lehkou parodií spořádané americké domácnosti padesátých let, už lze považovat za dost pádnou příčinu blbé nálady. Glenn Forda má takové charisma, že by ani nemusel moc hrát. Jeho naštvaný správňák, vstupující na území těch nesprávných, je nekompromisní, ale zdaleka ne tolik jako Lee Marvin. Ten je ve své první větší roli coby Vince Stone stejně příjemný jako kůže poleptaná kyselinou. Nejvíc si od něj vytrpí ženy, jimž je ubližováno s podivnou samozřejmostí, ale týkat se stejné násilí mužů, nebude tolik šokovat. Lang režíruje s mistrovskou věcností, příběh nezatěžuje sentimentem (strohý střih po výbuchu auta), neříká víc, než potřebujeme vědět a na vizuální rovině chytře pracuje s kontrastem vina/nevinnost (Debbyina „rozpůlená” tvář). Drsné, jasné, sympaticky krátké. Noir jak se sluší. 90% (01.08.2010)