Happy!

Vodopád šílenejch nápadů, spousta prvoplánovýho násilí, pro nějaký to sprostý slovo tu taky nikdo nejde daleko a kolem toho všeho poletuje naspeedovanej modrej jednorožec. Největší ujetost, co jsem za poslední roky viděl a jednoznačně Meloniho nejlepší role. Tohle se nedá pořádně popsat. To se musí vidět. 90% (03.02.2018)

Perfektní Meloni skvělý Happy a krásná Lili Mirojnick v krvavé, brutální a vtipné krimi jízdě. Tahle kombinace je prostě zábava. Velká škoda že druhá série je strašně kolísavá taková zmatená a některé díly jsou dokonce nudné prostě už to není taková pecka jako série první. Plus samozřejmě seriál není zakončený pořádně ,protože se čekalo pokračování. 1.série 4/5 (8/10 IMDb) --- 2.série 3/5 (6/10 IMDb) --- Celkově. 4/10 (7/10 IMDb) (02.08.2020)

Grandiózní symbióza stylů Granta Morrisona a Briana Taylora. Taylorova hypertrofovaná stylová excesivnost a popkulturní metažánrovost je přesně to, co Morrisonova komiksová jednohubka potřebovala nejen proto, aby ožila nad rámec své rádoby gritty tuctovosti, ale také aby plně rozvedla svůj potenciál. Z původního torza o jednom nápadu se na ploše seriálu stává překvapivě mnohovrstevnatá podívaná, kde se drzá taylorovská rozjívenost potkává s procítěným vyprávěním o síle i zhoubnosti fantazie, traumatech dětství a cynismu i nadějích spojených s Vánocemi. (12.07.2018)

Tak to jsem si užil...je to brutálně happy. Černý humor obalený gangsterkou smíchanou s rádoby veselou náladou Vánoc a nitroglycerinovou naspeedovanou postavou Nicka (famózní Meloni). Tohle je pro tvrdý hochy, psychopaty, milovníky imaginárních zvířátek či ponožek a dětí (hi,hi). Hlášky se trefují do černého jako kulky z pistole Nicka a na to nabalující se odkazy na různá témata dávají bránici slušně zabrat. Palec nahoru. (05.05.2019)

1. série: Happy! byl prostě novinka. I když s menším povědomým, i tak jsem se o něm plně dozvěděl úplně nedávno s příslibem toho, že jednoduše jde o seriál, kde "bývalý policista, který má problémy s alkoholem a drogami vraždí na objednávku a asistuje mu u toho imaginární kamarád". Tomu nešlo odolat. Věděl jsem, že půjde o lásku na první zhlédnutí. Ale nebylo to vyloženě tak. První díl nás jako obvykle spíše nastaví do děje, který začíná už lehce rozjetě a musíte vědět, o co půjde dál. Plus k tomu je zde klasické naznačení toho jaký humor zde asi přibližně bude. Hodně perverzní, bláznivý, kontroverzní a retardovaný. Přesně jak ho mám rád. Poté už to jde jednoduše spádem nahoru. Epizody nabízejí jasně danou linku příběhu, která má vždy, co říci. Plus k tomu je seriál v rukou technického štábu, který vytváří skoro až nový způsob natáčení a vyprávění příběhu, který k tomuto konceptu sedne jak umělý penis na Smoothieho. I když se v první sérii najdou jasně trochu zvrácenější a nebo jenom divnější momenty, jsem ochoten to přejít a akceptovat, protože tenhle seriál srší neuvěřitelnou nápaditostí, originalitou a humorem, který se dokázala tak dokonale využít až se z toho otevírá pusa. Ať už je to naprosto nadpozemský a geniální Meloni, autentický studiový Oswalt, nový Heisenberg Coster a nebo naprostý cvok Fischler. Ti všichni odvedli před kamerou tak neuvěřitelnou práci, že je s podivem, že seriál není dávno někde na piedestalu. A zjevně tam bohužel nikdy nebude. Je lehce únor 2020. A já už mám favorita na objev roku asi za sebou. "Hokus Pokus, motherfucker!" 2. série: Happy přišel ve velké epice a ve velkém pádu zase odešel. Je skoro až s podivem, jak se z něčeho naprosto skvělého a nového stalo něco naprosto nevtipného a nevýrazného. Jediné, co si vysvětluji je kompletní změna tvůrčího týmu. Happytotiž rozhodně není úderný jako dřív, vtipný jako dřív, novátorský jako dřív. Nic. První série hrála skoro v podstatě na určitou amatéřinu a experimentální způsob natáčení, který ale fungoval skvělým způsobem. Občas se naleznou momenty, které připomenou staré dobré časy, ale poté je tu jenom rádoby napodobení něčeho, co prostě už od prvního dílu nefunguje. Škoda. Neuvěřitelná. Z objevu roku se stal v celku silný průser. To se ani nedá mluvit o tom, že seriál nemá ani nějaké společné zakončení. Prostě nic. Neuvěřitelná škoda. Průser. (05.02.2020)