Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)

Videa (1)

Trailer

Recenze (86)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Fritz Lang a jeho první režijní pokus v Americe a hned nepříjemná sonda do povahy američanů a jejich pravidelných sezonních lovů na "obětní beránky". Spencer Tracy si tentokrát zkusil jinou roli než mu byla přisouzena v Kdo seje vítr nebo Norimberském procesu a opět předvádí vynikající výkon. Byl jsem lynčován by však bez Tracyho stejně jako bez Langa nebyl tak nepříjemný a atmosférou hutný snímek. Oba odvádí velký kus práce a nebojí se kritizovat ani představit temnější stránku Americké demokracie a svobody. Klidně můžete tento snímek obarvit a pustit dnes a málo lidí pozná jeho skutečné stáří. Od první do poslední minuty i díky příjemné délce vynikající podívaná bez nudných momentů. Slabších 5*. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Tento film som už kedysi veľmi dávno videl a ostali mi naň iba také hmlisté spomienky, že som ho ani nehodnotil. Aj po dnešnej repríze ho považujem za výborné dielo, napriek moralizovaniu a všetkým ďalším nedostatkom, ktoré pochopiteľne 80-ročný film musí obsahovať. Vzácne je na ňom to, že problematika davovej psychózy, lynču, anonymity páchateľov a čudnej matematiky, tvrdiacej, že lynčovanie jedného nevinného nemôže byť potrestané popravou dvadsiatky páchateľov, je stále aktuálna. Samozrejme, že dnes má lynč iné formy, je civilizovanejší a stretávame sa s ním denne na internetových diskusiách, kde anonymizovaní blbečkovia ozvláštňujú svoj stereotypný život výtryskmi neznášanlivosti, nenávisti a potreby plniť svoju trojjedinú úlohu, ak si niekto dovolí mať iný názor ako oni. Aj to je dôvod, pre ktorý považujem tento staručký film za potrebný aj v dnešnej dobe. ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Taková americká pohádka na staré otřepané téma, že dobro a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí. Právě cukrovkový závěr zkazil můj výsledný dojem ze snímku. Nelíbilo se mi ani poselství, které snímek hlásá. Jsem přesvědčený, že každý jednotlivec by měl být trestně odpovědný za své chování, i když jedná a činí v rámci rozběsněného davu. Každopádně, snímek se dotkl velmi nadčasového tématu a nadčasové je i zpracování vzhledem k době vzniku. První polovina, která se točí kolem samotného lynčování mi přišla trošku slabší. Druhá polovina, která se točí kolem důsledků z něj plynoucích, mi přišla výrazně lepší. Opravdu škoda jen cukrovkového finiše, který se nesl v tom vůbec nejkřesťanštějším duchu plném odpuštění k bližnímu svému, který se vás nedávno pokoušel zabít. Žádalo si to, aby snímek končil katastrofou. Jeho dopad by tak mohl být na diváctvo mnohem silnější, než směšné moralizování. Přesto dávám slabší 4 kousky. I na své stáří má snímek opravdu rychlý spád a ani za mák nenudí. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Lang si pro svůj hollywoodský debut vybral nadmíru zajímavý příběh (který se dá při troše fantazie děsivě snadno napasovat na současnou uprchlickou hysterii). Bohužel, právě příběh a jeho dispozice tomu typickému hollywoodskému tvaru ale trochu srážejí vaz. Hlavní mužská postava je poměrně plochým, nepropracovaným a dost nasraným jelitem. Všechny psychologické pohnutky a dilemata (tedy to, co by u takového příběhu podle mě mělo být největší silou scénáře) jsou tak potlačené a děj i postavy přicházejí o svoji hloubku. Výjimečně tak musím říct, že daný příběh by snad možná fungoval lépe v evropsky laděném provedení. To ale neznamená, že by byl Fury špatným filmem. Snad až jen na ten pitomý a bohužel zcela nevyhnutelný konec. 6/10 ()

Ilicka 

všechny recenze uživatele

Dav nepřemýšlí, nemá na to čas Fritz Lang ukazuje, jak snadné je zfanatizovat dav, jak jednoduše v davu jedinec zapomíná na zákony, jak bezproblémově se odhodlá dav k vraždě. Běsnění "spořádaných" američanů je mrazivé, odpovídá společenské situaci ve světě roku 1936, jejich apologetika v soudním procesu neméně. Ale ani sám lynčovaný se nechová jako člověk, dle formulky "Násilí plodí násilí" baží po krvi svých trýznitelů, ačkoli se v závěru vykoupí prozřením. Lang vede navíc vyprávění rukou jistou, soudní proces má pořádné grády, navíc překvapí vtípky (slepice, telecí mozky). ()

Galerie (34)

Zajímavosti (7)

  • Fritz Lang tvrdil, že MGM urobilo veľmi málo pre propagáciu filmu a že v dôsledku toho mal malé tržby. V skutočnosti to bol však jeden z najvýnosnejších filmov štúdia v roku 1936. (Bilkiz)
  • Autorem námětu byl Norman Krasna, jehož k napsání příběhu inspiroval článek o lynčování, který si přečetl v magazínu The Nation. Krasna následně předložil nápad studiu MGM, kde zaujal Samuela MarxeJosepha L. Mankiewicze. Krasna prohlásil, že ve skutečnosti příběh nikdy nesepsal, pouze ho ústně převyprávěl Mankiewiczovi, který ho potom nadiktoval. Ve finálním scénáři se nakonec objevilo několik změn oproti původnímu námětu. (Zdroj: ČSFD)

Reklama

Reklama