Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)

Videa (1)

Trailer

Recenze (86)

Adman 

všechny recenze uživatele

Geniálně nadčasové sociální náměty jsou zde spolu s brilantně zvládnutou technickou stránkou snímku hlavními klíči k úspěchu a herecké výkony jen podtrhují skvěle zvládnutý scénář. Při pominutí černobílého provedení a šumu ve zvukové stopě jde jednoznačně o výborné drama, které se mohlo klidně točit minulý rok. Katarze nabírá na síle zvláště při přeměně hodného Joea Wilsona (Spencer Tracy) na pomstychtivého a neústupného tvrďáka. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Davová psychóza je diablov výtvor. No pritom tak ľudský. Za morálne neprijateľný je možné považovať tiež verejný lynč, vznikajúci ako dôsledok davovej psychózy. Lynč je často skratkovito požadovaný ako náhrada za zdĺhavé súdne pojednávania a oficiálny výkon spravodlivosti. V súdnych procesoch totiž mnoho právnických kľučiek a precedensov umožňuje oslobodenie vinných, alebo aspoň radikálne zmiernenie ich trestu. Lynč je riešenie okamžité, nemenné a dostatočne prísne. Skryté za kolektívnou identitou komunity a preto ťažko postihnuteľné. Fritz Lang vystihol rozpory lynčovania. A tiež možného potrestania je aktérov verejnej, no samosprávnej popravy, ktorí sa v čase jej uskutočnenia niesli na vlne masovej hystérie. Všetko cez príbeh nespravodlivu trestaného muža, ktorého sa rozhodne komunita mestečka zaživa upáliť za čin, ktorý nespáchal. Zároveň ide o príbeh premeny charakteru z mierumilovného zamestnanca na bezcharakterného pomstiteľa. Skvelý film s drobnými škrabancami, najmä jedným v podobe nepravdepodobne sladkého konca. ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Další ze snímků, který diváka nadchne. Filmová klasika, která poukazuje na nespravedlnost, která vládla (vládne?) tehdejším (dnešním?) světem. Krásně se mění hlavní hrdina po přežití lynče. Skutečně působivé scény, další z filmů, který u mě patří k tomu nejlepšímu, co jsem viděl. Tematicky podobné westernu Jízda do Ox-Bow. Na mysli mi vyvstává otázka - tak staré filmy (Denunciant, Jízda do Ox-Bow, Rozdvojená duše...) a přece mají co říci i dnes, jsou stále aktuální (v době zfilmování nadčasové) a proč jsou tak skvělé a jejich pointa zastiňuje převážnou většinu dnešních snímků??? Opravdový filmový zážitek. Doporučuji! Malá chybička v titulkách ČT: Katherine přichází k Joeovi (po lynči, zjišťuje, že žije), který je v rozvášněné debatě s bratry a řekne, že je klidně zastřelí (nebo tak nějak) a Katherine vysloví větu, ať tedy zastřelí i ji: A) originální zvuk: twenty-two or twenty-five. (pro vysvětlení - ta čísla vyjadřují počet obžalovaných z lynče - trest smrti + 2 bratři a ona) B) titulky ČT: 22 nebo 23. ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Věřím, že v době svého vzniku musel film u ctihodných amerických občanů vyvolat vlnu pobouření a nevole. Zejména proto, jak dokonale vystihuje davovou mentalitu, kdy se z těchto ctihodných občanů stávají zvířata, aniž by však později u soudu projevili byť jedinkrát nad svými činy lítost (právě téma odpovědnosti jedince za kolektivní vinu se zde podává velmi názorně, do jisté míry tématicky připomíná i jiný vynikající film se Spencrem Tracym v hlavní roli - "Kdo seje vítr" Stanleyho Kramera). Velmi doporučuji. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

No tak musím teda konstatovat, že od prvního zvukového filmu Fritze Langa který jsem viděl Vrah mezi námi je tu znatelný krok kupředu. Tenhle film mě svou otevřeností docela nekompromisně sejmul a asi chápu proč tenhle režisér radši zmizel z Německa a dobře udělal. Kdoví co by se s ním v pozdějších letech stalo. Každopádně velmi znepokojivá ukázka odvrácené stránky té skvělé Americké země a od začátku až do konce naprosto strhující kousek. Akorát to finále bych možná pojal jinak a nebral bych si servítky a pověsil všechny ty slušné členy spořádané komunity která by klidně upálila nevinného a pak se ještě navzájem pokrytecky přikreje. Pocity hlavního hrdiny naprosto chápu. Tak jako tak vynikající záležitost. Vřele doporučuji! 95% ()

Galerie (34)

Zajímavosti (7)

  • Pôvodne sa film končil detailným záberom na uplakanú tvár Sylvie Sidneyovej. MGM však prinútilo Fritza Langa natočiť koniec, v ktorom sa Spencer Tracy a Sylvia Sidney bozkávajú v súdnej sieni, čo režiséra nahnevalo. (Bilkiz)
  • Autorem námětu byl Norman Krasna, jehož k napsání příběhu inspiroval článek o lynčování, který si přečetl v magazínu The Nation. Krasna následně předložil nápad studiu MGM, kde zaujal Samuela MarxeJosepha L. Mankiewicze. Krasna prohlásil, že ve skutečnosti příběh nikdy nesepsal, pouze ho ústně převyprávěl Mankiewiczovi, který ho potom nadiktoval. Ve finálním scénáři se nakonec objevilo několik změn oproti původnímu námětu. (Zdroj: ČSFD)
  • Fritz Lang tvrdil, že MGM urobilo veľmi málo pre propagáciu filmu a že v dôsledku toho mal malé tržby. V skutočnosti to bol však jeden z najvýnosnejších filmov štúdia v roku 1936. (Bilkiz)

Reklama

Reklama