Prezident Blaník

Prezident Blaník je, stejně jako seriálová Kancelář, bezkontextová směsice gagů, která sice pracuje s reálnými osobami a objekty, ale ačkoliv se tak tváří a mnozí ji tak vnímají, nepokouší se v nejmenším reflektovat politické dění a principy. Jestli si někdo za deset let Prezidenta Blaníka pustí, nebude z něj mít sebemenší šanci pochopit, jak probíhala prezidentská volba, kdo byli kandidáti a co se mezi nimi dělo. Je to dobře, protože je tak film nadčasovější? Je to špatně, protože naprosto nefunguje jako satira ať už v pevnějším žánrovém, nebo ve volnějším pojetí? Otevřená otázka... Pak se tvůrci dál topí v tradičních nekonečných paradoxech české apolitické politické reflexe, kdy zjevně mají nějaký názor, ten se ale bojí nahlas připustit, tak neustále utíkají před vlastní agendou, jako by byla nějak špatná (čímž nahrávají těm, co ji tam pak "šokovaně" odhalují), a nakonec je celkem bizarní, kam je tenhle úprk dovádí a jak moc a jak nepřirozeně se musí vykrucovat, aby nemuseli o ničem nic říct. A třetí problematická věc přejatá ze seriálu je neexistující profilace nebo konzistence postav, jejichž osobnost nesahá za scénku, v jíž se právě nacházejí, a minutu z minuty mohou být někým úplně jiným, což jen podporuje roztříštěnost a dramaturgickou nefunkčnost. Ve filmu (natočeném nevhodně širokoúhle, takže je někdy těžké usledovat divnou kompozici obrazu) všechny tyhle nedostatky trčí o kus víc než v seriálu. 2 a 1/2, nejsem úplně rozhodnutý o zaokrouhlení (přes kritiku mě ledasco pobavilo, předně syndikátově organizovaná pražská kavárna v maskách Václava Havla), ale jestli má být výsledek tak nadhodnocený, jak se den po premiéře jeví, tak to radši posouvám dolů. Prezident Blaník je co do nemožnosti funkční politické satiry u nás součástí problému, ne řešení. A nejenže nefunguje jako nějaký ideál satiry, nefunguje ani jako film. (31.01.2018)

Podobně, jako když vidíte více epizod seriálu za sebou. Ze začátku se bavíte, ale s přibývajícími minutami se to začíná trochu zajídat, jelikož některé frky a vtípky se začínají trochu točit v kruhu. Ke konci už tomu pak trošku citelně došel dech. Jako ohlédnutí za tou eskapádou posledních měsíců je to však rozhodně povedená zábava, ačkoliv je otázkou, na jak dlouho zůstane pro divákovu paměť aktuální. Daniel, Dalecký a Třešňáková jsou však stále ve svých rolích kouzelní. (08.02.2018)

,,Já tady kradu stát a vy na mně takhle? '' - Lobista Tonda Blaník je dnes už legenda a Marku Danielovi prý na ulici říkají - hele Blaník !!! Kdo ho zná z TV stream, nemohl být dnešním filmem překvapen. Mně překvapilo, že si ČT lajznula vzhledem k množství sprostých slov tohle dávat před desátou... V každém z dílů Blaníka je pár hluchých míst a pár dobrých vtipů, většinou reagujících na aktuální politické téma. Tak je to i zde. Bohužel, prezidenta už známe (bohužel protože je jím zase hulvát Myloš s ansámblem hradních strašidel) a tak je to s tou aktuálností tématu krapet na hraně. Naštěstí většina národa volby intenzívně prožívala a tak lecos utkvělo v hlavách z předvolebních klání, diskusních pořadů i volebních kol. Je škoda, že Prezident Blaník nešel dříve, nebo dokonce během voleb ! :-). I když se u Tondových hlášek a telefonátů s tím či oním zavřeným lobistou či vlivným politikem smějeme, je to smích značně zoufalý. Smějeme se totiž vlastní politické kultuře a není to nic čím bychom se mohli chlubit... A jelikož ryba smrdí od hlavy, můžeme začít od Hradu... Děs, běs. Bohužel mám dojem, že Blaník funguje v kratším formátu a tohle bylo skoro až moc dlouhé. I tak se ale jedná o hodně solidní průměr, takže já dávám za 3 klíče. * * * (08.04.2018)

Přesně takové jaké jsem čekal. Přehlídka epizodních gagů celkem zdatně spojená jedním příběhem a už předem existujícími postavami. Ale je to tak moc aktuální, že je to vlastně film, který za rok můžete hodit do koše. Plno narážek už pak nikdo nepochopí a satiricky to až tak úžasné také není. Plní to účel jednoduché zábavy. (03.02.2018)

Některé narážky zestárnou a lidé jim za pár let nebudou rozumět, jiné přetrvají, protože jsou prostě obecnějšího rázu - například Miloš Zeman jistě není ani první, ani poslední, kdo vyznává "kreativní práci s ústavou." Problém celovečerních verzí seriálů je tradičně v tom, že divákovi připadne, že sleduje více slepených dílů za sebou, takže i Prezident Blaník by potřeboval zkrátit. Potěšující je, že hlavní trio postav bylo rozvedeno více do hloubky, i když pořád jen v tom komediálním rozměru. 90%. (05.02.2018)