Vrah mezi námi

M je užasným dokladem toho, jak se (ne)povedl přestup z němé éry na mluvený film. Nepřítomnost hudby a spousty zvuků možná veřejnosti vadí, ale ve mne to vyvolávalo větší temnotu a požítek. Fritz Lang to opravdu zvládl a skoro po 80 letech se na to dívá stejně skvělě, jako kdysi. Musím uznat, že jsem to oddaloval hodně dlouho, asi jsem podvědomně tušil, že to budou umělecké orgie. Peter Lorre se prostě narodil pro role úchylů, vymetecnů a takový slizkých padouchů, které ztvárňoval vždycky s takovým nadhledem a gracii. Dokonalé, stejně veliké jako Metropolis. (19.09.2008)

Na to, že jde o 80 let starý film, je naprosto fantastický. Vadila mi pouze absence jakékoliv hudby a také závěr byl poněkud rozvleklý, ale téma je opravdu nadčasové - vrazi dětí byli, jsou a bohužel budou. Takže "hlídejme si více svoje děti". (A Peter Lorre jako by z oka vypadl mladému Brůnovi ze Sekyry). (03.01.2011)

Ač je M filmem zvukovým, v mnoha ohledech ještě připomíná film němý, vypráví totiž hlavně obrazem, což je jenom dobře. Scény jsou úsporné, postavené na jednoduchých symbolech, která vydají za tisíce slov. Nedá mi, abych nezmínil alespoň jednu z prvních, kdy se v jediném záběru protnou tři signifikantní motivy: malé děvče si hraje s míčem, začne si přihrávat o sloup, na kterém je vyvěšena zpráva o vrahovi malých dětí a na němž se objevuje stín podezřelé osoby, dotyčného vraha. Zajímavě je řešen například také telefonický rozhovor mezi policejním ředitelem a ministrem (vnitra nejspíš), kdy nejen slyšíme, ale také vidíme, jak doposud policie postupovala a jakých dosáhla úspěchu, stručně a výstižně je zde shrnuto vše podstatné, co by někoho mohlo zajímat o vyšetřování. M na rozdíl od jiných krimifilmů nezačíná prvním zločinem, ve skutečnosti již bylo zavražděno sedm dětí a strach sužuje celé město. Smyčka kolem vraha se začíná utahovat s čím dál větší intenzitou, dopadnout jej totiž nechtějí pouze policisté, ale také členové podsvětí, iritováni neustálými raziemi. Pojetí napínavé štvanice vás nutí alespoň chvílemi držet palce vrahovi. Celý film vrcholí „soudem žebráků". Na povrch vyplouvá beznaděj městské chudiny, která uvízla v bludném kruhu. Nejsou spokojeni s přidělenými pravomocemi, proto působí jejich provizorní soudní řízení jako akt zcela logický, ať už jakkoli vzpurný a narušující autoritu státu. Zde již pochopitelně přebírá hlavní roli mluvené slovo, společně se sugestivními hereckými výkony. S neméně poctivou dávkou realismu jsou zobrazeny metody stále se ještě rodící moderní kriminalistiky. M je přelomovým filmem plným unikátně zrežírovaných scén s dechberoucí atmosférou, která na vás přenese deprimující náladu tehdejšího Německa. Lang přitom nepotřeboval nákladné triky, dokonce ani hudební doprovod, stačil mu vlastní talent, vlastní píle, vlastní odvaha, zkušený kameraman a pečlivý casting (Peter Lorre se pro roli vrahouna malých dětí narodil). Psát, že se s dnešními prostředky a možnostmi nedokáže většina filmařů ani zdaleka přiblížit působivosti M, považuji za nošení dříví do lesa. 90% (19.05.2007)

Hlídejme si svoje deti. My všichni :) __ Tak si zas a opäť môžem na konto pripísať ďalšiu klasiku. V podstate jediné, čo by som "M" dokázal vyčítať je mierne rozvláklá stredná časť (ktorú však rozhodne ospravedlňuje emotívne precítený záver a občasne žmurknutia k divákovi), absencia hudobnej stránky a niektoré scény, ktorým by sa šiklo prestrihať. Mimo toho Langovi skláňam poctu. Atmosféra, herecké exhibícia.. a..nádherná skladba "Le Halle du Roi de la Montagne", ktorú som si musel cestou domov neustále popiskovať. [MFF Cinematik 2011, PN] (13.09.2011)

Musím uznat, že tohle si Fritz Langovi povedlo o pořádný kus více, než ta o tři roky starší sračka Metropolis, u které jsem málem pošel nudou. Tohle bylo velmi vydařené. Zajímavé téma, správně poblblý vrahounek, davové šílenství a ideálně tísnivá atmosféra nejistoty a strachu. Do děje vskakujeme celkem netradičně až v situaci, kdy už se vrahounkovi pár dětí podařilo odkrouhnout, což je super. Každý milovník kriminálek by se neměl leknout stáří filmu a rozhodně dvě hodinky tomuto snímku musí věnovat. Je to velmi příjemné osvěžení, vzhledem k tomu, že veškeré kriminálky současnosti se točí dle stejného schématu. Myslím, že filmu trošku ublížilo zavedení mluveného slova. Režisér se ho evidentně nemohl nabažit a těch kecacích scének je zcela zbytečně moc. Nejsou špatné, ale jsou brutálně stereotypní. Přes spousty pozitiv jsem si u snímku nepohonil a ani jsem neabsolvoval kinematografický orgasmus, jako hromada uživatelů kolem. Naprosto chápu, že při pohledu na něčí stín na sloupu se leckomu postaví....chlupy na koleni. A co teprve závěrečný soud? To už jistě stříká...pot na všechny strany. Bohužel, až takhle jsem snímek neprožíval. Jisté kvality však odepřít nelze. Respektive lze, ale lhal bych. 3* (28.12.2013)