Vrah mezi námi

(1001) Hned svým začátkem mě film absolutně odzbrojil. Takovou bezmoc, že na filmovém plátně se dějí špatné věci a nejde jim nijak zabránit, jsem dlouho necítila. Zřejmě je to díky tomu, že ve filmu není přítomen ani ždibec patosu, ani kapka citového vydírání. Lang zůstává věcný, přesný, stručný. Absence hudebního podkresu je velice pozitivní, ve mě zvyšovala napětí až na únosnou hranici. To bohužel povolovalo v momentech, kdy se na plátně hodně mluvilo. Nejsilnější je podle mě snímek v momentech, kdy víc "jenom" ukazuje. (05.09.2010)

Klasické Langovo masterpiece M přivedlo slavného režiséra poprvé ke zvukovému filmu. Ve Výmaru mu po té bylo dopřáno realizovat už jen Testament dra Mabuseho, načež po Liliomu ve Francii zamířil rovnou do Hollywoodu. M dopřálo podobný stardom také Peteru Lorremu. Osobně si skutečně nedokážu představit role, které by mu svěřovalo Německo po roce 1933, protože stačí jediný pohled na jeho mládence v Jeho Veličenstvu Krise nebo L. P. 1 neodpovídá a je jasné, že Lorre byl jako zrozený pro hollywoodský odpad ;) Z jiných herců v M ještě poměrně vyčnívá skvělá Rosa Valetti, známá to Gusta z Modrého anděla, a vyšetřující Paul Kemp, veterán německého kina 30. - 50. let. Případně ještě univerzál Theo Lingen a mezi komparsisty neidentifikovatelný příští idol Rolf Wanka (toto ovšem jeho rodina vyvrací). Film samotný je senzační studií na téma spolupráce podsvětí a policie, přičemž práce s asynchronním zvukem odpovídá dobovému standardu, který byl hojně využívám náročnějšími režiséry. U nás se takto projevil například Machatý v Ze soboty na neděli. (12.08.2010)

Na to, že jde o 80 let starý film, je naprosto fantastický. Vadila mi pouze absence jakékoliv hudby a také závěr byl poněkud rozvleklý, ale téma je opravdu nadčasové - vrazi dětí byli, jsou a bohužel budou. Takže "hlídejme si více svoje děti". (A Peter Lorre jako by z oka vypadl mladému Brůnovi ze Sekyry). (03.01.2011)

Na svou dobu určitě obstojně zvládnutý film. Němci před válkou a pár let po ní točit uměli to rozhodně i když nemůžu se tady u toho filmu zbavit jistého dojmu lehké podobnosti z Jackem rozparovačem (vrah píše do novin, provokuje veřejnost akorát nevraždí šlapky, ale děcka) takže možná lehká inspirace tu je, ale i tak to nemění nic na faktu, že vzhledem k roku natočení to je určitě neotřelé téma a celkem kvalitně převedené do filmu, aniž by to bylo nějak naivní nebo něco nedávalo smysl. S čím mám trochu problém je fakt, že po slibném úvodu se to trochu zadrhne. Vyšetřování tu není věnováno moc pozornosti spíš se film zaměří na zfanatizovaný lidi kteří si začnou hrát na policajty a chtějí vraha vypátrat sami a tahle linie už není moc zajímavá ve druhé půlce se děj víc rozmělňuje a už mě to tolik nebavilo, přesto aspoň ty silnější 3* filmu dám a mám určitě v plánu od jeho režiséra shlédnout aspoň ještě jeden počin, abych mohl trochu porovnávat.65% (04.04.2016)

Když jsem si projížděl TOP250 na imdb a uviděl jsem film s magickým názvem M, hned jsem se o něj začal zajímat. Detektivka z počátku 30. let, která má svým příběhem hodně co říci i po téměř 80 letech. Hodně nadčasová záležitost, která mě svým zpracováním na svou dobu dokonale odrovnala. Myslím, že i dnes má divákovi hodně co nabídnout a ani zub času snímku moc neublížil. Co jsem znatelně postrádal je hudba a menší prostřihání by také nebylo na škodu, protože některé záběry jsou nudné a zbytečné. Peter Lorre se svým vzezřením na roli vraha dokonale hodí a dodává filmu ty správné grády. Fritzu Langovi se podařilo natočil jeden z nejlepších německých předválečných snímků. Škoda, že snímek není příliš známý, jinak by se mu dozajista dostalo většího uznání........ (06.05.2008)