Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Recenze (201)
Vynikajíci krimi drama originálně se zabývající věčným dilema, zda někdy lynč není spravedlivější než formální spravedlnost. Odpovědi se nedočkáme, ona koneckonců neexistuje, ale silných scén, zajímavých úvah a výtečných hereckých výkonů ano. Je neskutečné, že tenhle film byl natočen před osmdesáti lety - ve srovnání s většinou ostatní produkce své doby ční jako osamocený štít. ()
Srovnáme-li toto dílo s tím, co nabízí náš soudobý hraný film té doby, nepochybně srovnáváme nesrovnatelné. Bravurní vedení herců, víc než solidní náznaky skutečné filmové řeči a režie pozitivně patrné v projevu divadelně školených koryfejů německé Thálie, důkladná práce a studium prostředí, realistické podání berlínského (?) policejního prostředí, které víc než snese srovnání např. se staršími gabenovskými maigretovkami, to všechno vyvolává dojem, že datum natočení bylo zfalšováno alespoň o 10 let. Jen zbytečně dlouhé prodlevy mezi jednotlivými obrazy a poměrně častá absence zvuku naznačují opak. Poněkud didakticky působí i samotný závěr filmu - ruka zákona napřežená nad usvědčeným pachatelem by jako závěr byla znamenala více. Smekněme před tímto demokratickým velikánem výmarského německého hraného filmu. ()
Vím, že hodně lidí naštvu, ale musím to napsat - M je zatraceně nudný snímek. A přitom téma - vrah malých dívek řádí ve městě a policie nemá jedinou stopu - je opravdu zajímavé. Nicméně, tohle byla opravdu nuda. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tomuhle filmu by prospělo prostříhat o dobrou půlhodinu minimálně, pak by to hned byla jiná podívaná… Na druhou stranu, abych nebyl vyloženě negativista, líbila se mi (spíše) ta druhá půlka filmu - postupné stahování smyčky kolem vraha, jeho "označení" a následný "lidový" soud… To byly scény, kdy jsem alespoň trochu pochopil, co dělá tenhle jinak nevýrazný snímek na IMDb na 58. místě. Hlavně díky konci jsem se rozhodl pro tři hvězdy, ale pochybuju, že někdy budu chtít tento film vidět. A IMHO tenhle film nemá na té pozici na IMDb co dělat, ale co já s tím nadělám, že… 50 %. ()
Musím uznat, že tohle si Fritz Langovi povedlo o pořádný kus více, než ta o tři roky starší sračka Metropolis, u které jsem málem pošel nudou. Tohle bylo velmi vydařené. Zajímavé téma, správně poblblý vrahounek, davové šílenství a ideálně tísnivá atmosféra nejistoty a strachu. Do děje vskakujeme celkem netradičně až v situaci, kdy už se vrahounkovi pár dětí podařilo odkrouhnout, což je super. Každý milovník kriminálek by se neměl leknout stáří filmu a rozhodně dvě hodinky tomuto snímku musí věnovat. Je to velmi příjemné osvěžení, vzhledem k tomu, že veškeré kriminálky současnosti se točí dle stejného schématu. Myslím, že filmu trošku ublížilo zavedení mluveného slova. Režisér se ho evidentně nemohl nabažit a těch kecacích scének je zcela zbytečně moc. Nejsou špatné, ale jsou brutálně stereotypní. Přes spousty pozitiv jsem si u snímku nepohonil a ani jsem neabsolvoval kinematografický orgasmus, jako hromada uživatelů kolem. Naprosto chápu, že při pohledu na něčí stín na sloupu se leckomu postaví....chlupy na koleni. A co teprve závěrečný soud? To už jistě stříká...pot na všechny strany. Bohužel, až takhle jsem snímek neprožíval. Jisté kvality však odepřít nelze. Respektive lze, ale lhal bych. 3* ()
Rovnaké pocity ako som mal pri Metropolise. Vo veľkej väčšine stopáže úžasne progresívne podaná perfektná story. Ale miestami tááááááákto rozťahaná rozprávačská bezradnosť príliš poplatná svojej dobe. To nič nemení na tom, že ide o jeden z najvýraznejších, navýznamnejších a možno aj najlepších diel kinematografie. Ale nedokázalo mi to naplno učarovať 9/10 ()
Galerie (33)
Photo © Nero-Film AG
Zajímavosti (43)
- Grafický román na motivy filmu vytvořil Američan Jon J. Muth. Německá verze komiksu vyšla v 90. letech v nedokončeném vícesvazkovém vydání a v roce 2009 poprvé v kompletním vydání v jednom svazku. (classic)
- Melodie, kterou vrah (Peter Lorre) píská, je scénická skladba „Ve sluji Krále hor“ norského hudebního skladatele Edvarda Griega, vytvořená pro inscenaci Ibsenovy hry „Peer Gynt“. (Kulmon)
- Po odznení nemej éry dal Lang zvuku kľúčovú úlohu v tomto filme – vraha odhalí slepec na základe jeho popevku, vrah sa taktiež neskôr prezradí zvukom, keď odomyká dvere. Zvuk je zároveň predchodným prvkom a Lang ho využíva aj pri predstavení hlavného protagonistu – najprv počujeme jeho hlas, potom vidíme jeho tieň a až v neskoršej scéne jeho tvár. (Biopler)
Reklama