Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Recenze (201)
M je užasným dokladem toho, jak se (ne)povedl přestup z němé éry na mluvený film. Nepřítomnost hudby a spousty zvuků možná veřejnosti vadí, ale ve mne to vyvolávalo větší temnotu a požítek. Fritz Lang to opravdu zvládl a skoro po 80 letech se na to dívá stejně skvělě, jako kdysi. Musím uznat, že jsem to oddaloval hodně dlouho, asi jsem podvědomně tušil, že to budou umělecké orgie. Peter Lorre se prostě narodil pro role úchylů, vymetecnů a takový slizkých padouchů, které ztvárňoval vždycky s takovým nadhledem a gracii. Dokonalé, stejně veliké jako Metropolis. ()
Scénář: Thea von Harbou, Fritz Lang .. Výborná, atmosferická detektivka z pomezí němého - mluveného filmu. Fritz Lang se u mne skvěle zapsal doposud jen věhlasným němým Metropolis, ale ani s mluvou (byť stojí v pozadí a snímek by se bez ní prakticky obešel) neměl problémy. Na druhou stranu mi vadila absence hudby a z koncentrace často paradoxně vytrhávala i místa, kde chybělo ozvučení scény. Naštěstí režie mnohé smazává a herecký výkon padoucha “M“ s vykoulenými bulvami v podání Peter Lorre mnohé nahrazuje. Stejně jako samotný příběh - beznaděj z vyšetřování je popsána velice přesně a když je policejní aparát v koncích, chopí se práva galerka a bezdomovci... ()
Fritz Lang, nedlho po futuristickom Metropolise, opäť triumfuje. Tentoraz napínavou krimidrámou nazvanou jednoducho M. Tieň človeka s klobúkom stačí k tomu, aby divák vedel: vrah je na scéne! Opustená loptička, či balónik navodia stiesňujúci pocit zločinu, bez potreby ukázať ho priamo. Prázdny tanier, kukučky ohlasujúce neúprosne plynúci čas: po chvíli je jasné, že pri stole bude ktosi navždy chýbať. Úvodná polhodina pomocou podobných postupov pútavo vykresľuje atmosféru všeobecného ohrozenia, ukáže vrahovu metódu a známky davovej psychózy, zapríčinenej strachom. Ďalší priebeh je oproti fantastickému nástupu trošičku diétnejší, no vďaka výtvarnému cíteniu tvorcov a uchovaniu napätia, si vysokú úroveň zachováva až do konca. Pôsobivé je paralelné prelínanie oficiálnej vyšetrovacej línie a tej, ktorá vychádza z podsvetia. Policajné nasadenie sa totiž zostruje. Podsvetie je čoraz viac decimované neustálymi raziami, a tak sa rozhodne konať na vlastnú päsť pri dolapení vraždiaceho monštra (fantasický Peter Lorre). Langov obľúbený motív – hysterickým vzplanutím posadnutý pranierujúci dav, v ktorom eskaluje túžba po obeti je zobrazený vo filme viacerými spôsobmi. No a pískajúceho vraha, tajomne nasvietené mestské nárožia, či zločinecký súd si z pamäti istotne tak ľahko nevymažete. ()
Staručká záležitosť je dobrá v tom, že poukazuje na davovú psychózu. Na vlnu, ktorú môže spôsobiť sled udalostí, na udavačstvo a upodozrievanie. Tejto umeleckej stránke filmu rozumiem, je stvárnená dobre. Príbehovo som ale nebol stopercentne zaujatý, čo je pre mňa zásadná vec. V každom prípade je ale zaujímavé sledovať film natočený len chvíľku pred tým, než sa Adolf dostal k moci, vidieť tu dobu, domy, priestory akoby naživo. ()
Vynikající thriller, který spíše otázky klade, než aby na ně odpovídal. A to není vůbec na škodu, protože i když se pouští do polemiky práva a spravedlnosti, nechává na divákovi, aby si udělal jasno sám. A je to dobře - ve chvíli, kdy bude právo v rukou "lidu", právní společnost přestane existovat. Ano, já fandil vrahovi, a jsem za něj spokojený :-) Hlavně proto, že ho zahrál vynikajícím způsobem Peter Lorre (s mladým Františkem Vnoučkem si jsou až podezřele podobní), jehož figura je slizká, úlisná, prohnaná, ale zároveň vzbuzuje soucit. Naopak galérka je od začátku do konce banda nesympatických chmatáků. Přesto plný počet nedám, především za zdlouhavé pasáže uprostřed filmu, kdy se vyšetřování popisuje příliš podrobně. ()
Galerie (33)
Photo © Nero-Film AG
Zajímavosti (43)
- Ačkoliv byl Peter Lorre (Hans Beckert) zprvu z hlavní role nadšený, později si k ní vybudoval značnou averzi. Důvodem byla skutečnost, že lidé měli tendenci si jej spojovat s vrahem dětí i ve skutečnosti. (akisha)
- Během turné „A Question of Honor“ (1995) berlínské punkové kapely Die Ärzte byly v předehře použity citáty ze scény ze soudní síně, v níž se vrah zoufale snaží obhájit, a to v temné, temperamentní hudbě. Intro bylo vydáno jako b-strana na singlu „Hurra“. (classic)
- Filmem se nechal inspirovat rakouský zpěvák Falco v hudebním videoklipu Jeanny z roku 1985. Klip je částečně černobílý, expresionisticky laděný, a je v něm napodobováno mnoho scén – Falco v něm chodí v dlouhém černém kabátě a na pravé lopatce má bílou křídou napsané písmeno "F" jako Falco, místo "M" jako Mörder na zádech Hanse Beckerta (Peter Lorre). (Alfréda)
Reklama