Dva světy

„TĚMI DVEŘMI PROJDETE NA DRUHOU STRANU, DO JEJICH SVĚTA, STEJNÉHO JAKO JE NÁŠ. DĚJÍ SE TAM STEJNÉ UDÁLOSTI... TOMUHLE MÍSTU, KDE STOJÍME, SE ŘÍKÁ PŘECHOD...“ /// Svět tajnejch služeb, diplomacie a vztahu mezi „dvěma světy“. Ten „náš“ se má bát, protože z toho druhýho hrozí invaze. Žádný emzáci, ale lidi jako my. Dokonce totožný identity. Pro děj vybraný příhodný místo – Berlín a hvězdou (v dvojroli) J.K. Simmons, jakožto chlápek dvou charakterů. Chvíli trvá, než se do toho dostanu. Až když začne na povrch vyplouvat, kdo je kdo a jakou má opravdovou roli, začne to bejt zajímavější Překvapilo mě, kolik je tady na americkej seriál titulkovejch scén. Ten nápad s paralelním světem je super, to ostatní má kolísavý tempo. Vobčas někdo umře, vobčas se tomu někdo vyhne… asi to má i zbytečně moc dílů. Taková trojdílná minisérie by asi byla ideální. Dlouho trvalo, než se to rozběhlo a ani pak to nijak dějově nestrhlo. Ale případnou druhou sérii v klidu dám… (horší to bejt nemůže…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zabila jsem samu sebe. 2.) Vedle v baráku bydlí mě i starý podobnej člověk. 3.) Thx za titule „98765“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (12.09.2018)

Dva světy skopírovali časť seriálu Fringe (Hranice nemožného) a našrubovali do toho špionážnu zápletku. Asi by som dojmy rozdelil pre dva tábory divákov. Fanúšikov Fringe zápletka sama o sebe neohromí, takže budú viac a lepšie vidieť nedostatky ku ktorým sa ešte dostanem. Pre ľudí, ktorí si len teraz googlia čože to je Fringe, tak tí si asi budú hovoriť, že dlho nevideli seriál z tak zaujímavým potenciálom. Hlavný problém je, že keď sa dozviete niečo nové, dej sa viac začne hýbať, tak sa to zasekne na zbytočných a až nudných rozhovoroch, ktoré všetko brzdia a naťahujú. Herci zásadným postavám nedokážu poskytnúť silné charizma. Nadužívanie odhaleného ženského poprsia to rozhodne nezachránilo. Zaujímavých udalostí sa tu nájde dosť, ale chcelo to lepšie obsadenie a menej dielov na sériu. (25.05.2019)

Zajímavá série, která mě překvapila opravdu nevšedním nápadem, samotné zpracování dvou světů se mi zdá jako perfektní možnost pro sci-fi film. Musím sice uznat, že se seriál nese v pomalejším tempu, moc akce zde nenajdete, ale na druhou stranu vám přichystá brilantní dialogy okořeněné nadstandardními hereckými výkony, kde zejména dominuje dvojrole Simmonse. Toho herce si začínám jaksi vážit čím dál tím více, dejte mu jakoukoli roli a on to prostě zmákne s bravurou. Líbily se mi jeho dvě odvrácené strany, jedna jako pečující manžel a druhá již ne tak optimistická. Musím taktéž poslat pochvalu za scénáristy, v seriálu se podle mě často dějí situace, které nedávají jednoduše smysl, ale tady jsem nic takového nenašel. Poslední díly samozřejmě s největším zastoupením akce, jež byla natočena velmi realisticky, za což palec nahoru. Uvidíme, jestli se dočkáme i druhé série, popravdě bych se do toho nepouštěl, sice závěr mírně otevřený, ale nevím, jak by zamýšleli pokračovat. Za mě dávám 79 % (17.05.2018)

Howard Silk je osuntelej deda, kterej pracuje na spionaznim urade v Berline. Hned v prvnim dile zjisti, ze existujou dva svety a pruchod do toho druhyho ma primo pod cumakem. Predstavej mu jeho druhy ja z protisveta a pak uz to jde raz naraz - spioni, vrazdy, intriky, manzelky v komatu, houslistka - zabijak,odposlouchavacky, prechody mezi dvema svety ( ten ,, tunel “ pod uradem dost nezvladnutej, treba ho v druhy serii vylepsej ), nahrazovani identit ... vyborne natocena priprava a dril deti/agentu na jejich budouci akci na druhym brehu. Tohle mohli klidne rozvest a nenechat to jen v jedny epizode. Celkove moc dobre zvladnuty sci-fi/drama se spionazni nadivkou, druha serie doufam bude co nejdriv. A ta iranka je delo jako svine. 75% (04.09.2018)

Špionážní drama s prvky sci-fi jako záminka pro podpovrchový existenciálně filmový experiment inspirovaný Rilkeho básní. Taky trochu Kafkou, Orwellem, a brutalistní architekturou Berlína. Originálním způsobem rozkrojené město, jež má rozdvojení vepsané v rodokmenu. ___ Podvojné město a rozcestí v něm. Rozcestí v prostoru i v čase. Na každém rozcestí se vzdáváme možností cesty, kterou jsme se nevydali. Možností, ke kterým nemáme odvahu, nebo se nám třeba nelíbí, co by se z nás stalo, nebo třeba i proto, že se námi to líbí až moc. Při tom je jasný, že o tom, co by se stalo „kdyby", nikdy nemůžeme tak úplně vědět dopředu. Jenže, co naplat, je třeba si vybrat, jít tudy, nebo tamtudy, obojí najednou není prostě možný. Ale co když, někde jinde, v nějakým trochu jinak zpřehýbaným univerzu, tohle nějak možný je? Co když, když už jsme v tom, dostanete možnost se přesvědčit, že vaše představa o tom, kam vede cesta, která neměla být pro vás, byla naprosto mylná? A co jestli díky tomuhle zjištění, přijdete ještě na něco jinýho, totiž že ve skutečnosti nemáte představu ani o tom, co je zač a kam vede cesta, po které jdete....? (09.01.2019)