Metropolis

Původní Star Wars z roku 1977 jsou tak zásadním milníkem, že někteří lidé rovnou dělí dějiny kinematografie na období před a po Star Wars. Není se čemu divit, protože start velkolepé ságy předaleké galaxie byl z mnoha důvodů přelomový a zásadní, neznamená to ovšem, že se hranice kinematografie neposouvaly i předtím. Hned po bratrech Meliésových se ostatně předvedl jiný Francouz, konkrétně Georges Méliès. A nešlo o jediného Evropana, který hranice kinematografie posunul. Mimo filmy Akiry Kurosawy, Flashe Gordona nebo Duny Franka Herberta totiž George Lucase inspirovalo ještě jedno zásadní dílo - Metropolis Fritze Langa z roku 1927.   Metropolis je filmem, který astronomicky přeběhl svou dobu. Původní verze je sice možná nevyhnutelně ztracena, film se ovšem mělo povést zachránit alespoň z 95%. Výsledkem přesto zůstává ohromující podívaná, která už je sice možná dnes veřejnou doménou a za pár let oslaví 100 let od svého vydání, přesto rázem neztratí nic na své výjimečnosti. Dystopické sci-fi možná nevzniklo v úplně ideální době a nejen nastupující nacismus způsobil, že se z filmu stal velký propadák, přesto se jedná o jeden z nejzásadnějších filmů němé éry.   Miniatury, praktické triky a okázalé kulisy. Výrazná tečka období německého expresionismu, která se nevyhnutelně zapsala do sci-fi žánru a viděl jí každý, kdo to s láskou ke sci-fi myslí zcela upřímně. Lang film natočil dle předlohy své ženy They von Harbou, předpověděl poté vizi budoucnosti z roku 2026. Ambiciózní látka pracující s koncepty fašismu, komunismu i masové produkce, fungující na bázi zdánlivě omezených vypravěčských postupů němého filmu. I po téměř 100 letech se ovšem jedná o jeden z nejvíce perfekcionistických filmů a milníků celé světové kinematografie.   ,,Mezi hlavou a rukou musí být srdce.´´ Přiznané poselství filmu, které jde napříč filmem, kde jde vidět motivy o vládnoucí třídě a různých sociálních třídách, bylo by ovšem chybné vnímat Metropolis jako film, který nutně podkuřuje komunistickému poselství, i když se dá vlastně snadno věřit tomu, že musí jít o oblíbený film Olivera Stonea. Metropolis je díky specifické vizuální stránce a faktu, že jde nejen o film, který předběhl svou dobu, filmem, na který by nikdo jen tak šahat neměl. Langova vize budoucnosti čerpá hned z několika uměleckých směrů, zvládá být nejen fascinující, ale také v některých momentech depresivní, představuje z dnešního pohledu ideální základ pro vize budoucnosti. Taková vize, která zvládá být fascinující, vtahující a oku lahodící, zároveň ovšem skrývá svou odvrácenou stranu a snaží se dost možná varovat před více či méně nevyhnutelným vývojem a směřováním lidstva.   Metropolis je filmem, kterému je připisováno první použíti Schüfftanova procesu, Metropolis je tak chronologicky po tvorbě Georgese Mélièse dalším zásadním filmem v oblasti vývoje praktických triků. I ona práce s praktickými triky zvládá sama o sobě držet pozornost v případě, kdy se může zdát, že si Lang dává s budováním vyprávění na čas. Přesto se ve finále servíruje silné poselství, které snadno evokuje různé pozdější sci-fi o revoluci a boji proti nespravedlivému režimu. I díky častým obavám ohledně budoucnosti A. I. je navíc Metropolis z dnešního pohledu aktuálním filmem, navíc se tu podává, že vývoj technologií a umělé inteligence nutně neznamená pro lidstvo lepší existenci, spíše přesně naopak. Důkazem za všechny budiž postava Maschinenmensch.   Není úplně nutné hned Langa označit za zdánlivě levicově smýšlejícího člověka. Jeho žena Thea von Harbou se sama postarala o adaptovaný scénář své předlohy, společně poté realizovali ambiciózní sci-fi projekt, který již svými ambicemi svou dobu předběhl. Film paradoxně zaujmul Josepha Goebbelse i Adolfa Hitlera, který měl díky Metropolis ihned vyvolat tužbu, aby Lang realizoval nacisticko-propagandistické filmy. Lang se místo toho rozhodl pro emigraci, rozvod se svou ženou a následný přesun do Francie a následně do Hollywoodu. Lang je nejen filmařem, jehož nejzásadnější dílo by v době vydání nedoceněné, ale také umělec s do velké míry tragickým příběhem na zádech. Už samotný zájem Führera o spolupráci s Langem ovšem naznačuje, jak moc velkou dávku emocí zvládalo Metropolis vyvolat už v době svého uvedení.   Lang ostatně zvládl předběhnout i hollywoodské trháky, jak už v Hollywoodu tou dobou vznikala produkčně velkolepá a okázalá tvorba. Metropolis ostatně inspiroval nejen George Lucase u Star Wars, ale také sourozence Wachowské u jejich Matrixu nebo podobu Blade Runnera Ridleyho Scotta. Rakouský tvůrce možná byl do velké míry nesnesitelným puntičkářem, jako v případě mnohých perfekcionistů ovšem výsledek dostál označení svého tvůrce.   Emoce ostatně skrývá i příběh, kdy Lang opravdu maximálně těžil z možností němého filmu. Klade se tu důraz na soucit a lásku. Sledujeme život povrchové skupiny lidí, která je závislá na existencí těch v podzemí a zdánlivě podřadných. Dělnická třída má dvě možnosti: Cestu vzpoury nebo cestu diplomacie a míru. V jádru filmu tak díky tomu funguje i romantické a zdánlivě zakázané pouto, nakonec také dojde k tomu, že musí rozum, práce a srdce fungovat ve společné symetrii. Metropolis tak není pouze jedna z audiovizuálně vymazlených filmových záležitostí všech dob. Zároveň pracuje s dost možná jedním z nejkomplexnějších nejzásadnějších poselství v historii kinematografie.   Je to pořád film starý 97 let a pro některé navždy půjde spíše o film, který mohou obdivovat, ale nikdy si k němu nevybudují nějaké silnější pouto. Zásadnost a důležitost Metropolis ovšem nikdo nikdy zpochybnit nemůže. Nejen díky faktu, že by mnohé sci-fi dost možná bez Metropolis dnes vypadaly úplně jinak a že by C-3PO ve Star Wars neměl svůj ikonický design. Franz Lang by zřejmě komplikovaná osobnost, stav legendy mu už ovšem nikdo nikdy neodpáře.... (29.01.2024) (méně) (více)