Metropolis

Taky jsem jako většina ostatních viděl jen jakousi 118minutovou verzi. A možná proto zatím nedám plné hodnocení. Tenhle film je sice první půlhodinu magický (nevím, jak to popsat, ale napadlo mě slovní spojení "čistý film" - emoce, hudba a mimika, to je vše, co potřebuje opravdu skvělý snímek) ale pak to místy začíná připomínat grotesku a díky tomu byla atmosféra v háji. Jinak doufám, že se někdy dostanu k té "plné" 210 minut trvající verzi, protože něco mi říká, že pak to teprve bude zážitek, jak se patří! 80 %. (11.09.2011)

Na hřbetech zvěcněných dělníků, pracujících hluboko pod zemí, je vybudována Metropolis, nejnádhernější město, které kdy Země nosila, s Novou Babylonskou věží jako dominantou dokládající pokrok lidské civilizace a krásu, již dokáže vytvořit. Kromě povrchové krásy impozantního města Lang nabízí bohatou obrazovou symboliku, promyšlenou do nejmenších detailů (dokonce i uspořádání intertitles), jejímž vrcholem je scéna usmiřování Boha – stroje s tváří příšery, zde zosobňujícího dravou kapitalistickou mašinérií, požírající těla dělníků – a pohled na dělníka, kterak se ze všech sil snaží obsluhovat stroj, jehož tempu musí nutně stačit. První hodina je fascinující a pouze jsem ohromeně zíral na Langovu řeč obrazů, jen lituji, že pak ustoupila o poznání doslovnějšímu výrazivu; strhující tempo si však udrží téměř až do konce. Metropolis není světem budoucnosti, ale (pouze?) soudobé současnosti s jejími nejaktuálnějšími problémy, kterou Lang kriticky reflektuje. Idealisticky odmítá násilnou revoluci a návrat k předsoučasnému; naopak chce navázat na to pozitivní, co doba nabízí. "Prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce", vyzývá k vzájemné spolupráci. ///// Součástí Masters of Cinema edice je mmj. vynikající 44 minutový dokument Der Fall Metropolis, vřele doporučuji. (Viděna restaurovaná verze z roku 2009.) (07.06.2007)

Je to tady. Viděl jsem legendární Metropolis Fritze Langa z roku 1927. Tu krásnou metropolis, která v černobílých barvách vypráví o utrpení níských vrstev(dělníků) a božského života bohatších 10 tisíc. Viděl jsem ten film, o kterém jsem slyšel odkohokoliv kdo ho viděl. Původní verze filmu byla zničena. Kopie nemá takovou schopnost držet pohromadě a proto jsou chybějící scény vyplněny napsaným textem, který nám přibližuje ztracené denní na plátně. Osobně v Projektu 100 jsem shlédnul o hodně kratší verzi než je ta opravená 153 minutová. V novinách bylo napsáno 140 minut, ale skutečnost byla ještě o nejméně 20 minut jiná(a tedy i kratší). Film je to opravdu velmi zajímavý a chvílemi naprosto vyráží dech. Nejde se též ubránit chvilkovému pocity, kdy se opravdu musíte smát. Tento iflm není z dnešní doby a ne všichni vemou vše v tomto filmu (a některé až groteskní scény) bez humoru. Je to přelomoví film, který by si zaslouží být kompletní a dokonalý, ale i tak je moc krásný. Svět budoucnosti je zde popsán opravdu převědčivě. Bohatí vládnou chudí pracují. O tom vždycky vše bylo a bude. Fritz Lang však do filmu dostal i roboty a hlavně své vize. Např. vize syna vládce Metropolis při pohledu na vybuchující stroj a odchod dělníku dopekla je opravdu dokonalý. Nebo ubíhající čas směny, který se nekrátí, ale spíš naopak...a...Úvodní chůze dělníku je perfektní (a připomíná mi animatrix, který tímto filmem byl jistě velmi inspirován). Po shlédnutí tohoto filmu si všímám hodně odkazů, které novější filmy k této modle vytvořili. Metropolis navždy zůstane jedním ze stavebních kamenů filmu. (20.03.2005)

Společně s Kubrickovou Vesmírnou odyseou vizuálně nejdokonalejší a esteticky nejvybroušenější film, který znám. Fritz Lang dokázal své monstrózní dílo opatřit natolik dokonalým zevnějškem, že navzdory stárnutí technologií výsledek neztratil na svém magnetismu a sugestivitě ani malý kousek, ba naopak, ta zvláštní stará patina jen zesílila funkcionalistickou precizinost a gotický rozmach tvarů. Podání obsahu, pravda, už přeci jen trochu zestárlo, leč přece jen ono "prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce" je v důsledku neobyčejně naléhavé a aktuální. Výtečná vizuální stránka posiluje plasticitu prostředí – na jedné straně až rituální prostředí industrualizovaného srdce města, na druhé straně moderní a přepychové pozlátko. Drama střetu mezi proletariátem (podzemním jádrem města) a buržoazií (smetánkou z povrchu, vedenou bezskrupolózním Johem Fredersenem) je sice rozprostostřeno na plochu pro současného diváka až nezdravě rozsáhlou, nicméně neustávající invence a obrazová preciznost, která svou kompozicí i tvarovou znepokojivostí jasně odkazuje k vrcholnému expresionismu apeluje na divácký požitek a dráždí ty buňky, které dokáže stimulovat jen skutečná filmová lahůdka. Metropolis je formálně naprosto dokonalý film, které se současné rychlokvašky, v nichž navzdory hi-technologiím není ani náznak umění, mohou jen závistivě dívat na paty. Je to zároveň film, který má jasné a přesvědčivé poselství. Obě složky tvoří nestárnoucí klenot, který mám po každém shlédnutím raději a ke kterému pociťuji stále hlubší úctu. (03.04.2006)

Velkolepá a zároveň depresivní sci-fi, která by tématem a možná i zpracováním obstála i dnes. V některých momentech strhující, jindy úsměvně polopatická, ale bez sebemenších pochyb fungující jako jeden ze zásadních kousků kinematografie. Z dvouhodinové verze však nelze být nezklamán. Vědomí, že prapůvodní režisérská byla mnohem štědřejší, je trochu smutné. (03.04.2006)