Režie:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrají:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (více)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(více)Videa (2)
Recenze (420)
Co se týče vizuální stránky, je film pastvou pro oči. Lang pro film vytvořil úžasné scenérie. Pohledy na město jsou překrásné a kapitolou pro sebe jsou i úžasné speciální efekty. Zajímavě navržená je například i postava robo-člověka, nezapomenutelná je sekvence popisující legendu o Babylonské věži, či tanec robo-člověka. Co bych vytknul je přílišná délka některých scén. Dialog dvou postav se vždy neuvěřitelně vleče, přičemž herci jen mávají rukama a nahazují všemožné grimasy. Myslím si, že režisér mohl trošku více „zastříhat“ a použít pár filmových zkratek. O nic bychom ochuzeni nebyli. ()
Uf, tak konečně mám za sebou kompletní Metropolis (tedy kompletní z dochovaného, žel bohům nemám ve sklepení ukrytý kinosál vybudovaný za nacistické okupace, kde se skrývají jinak nedochované fragmenty filmu. A funkční Maschinen-mensch ve verzi Maschinen-Mädchen taky ne. Klatě), upřímně jsem se trošku bál, fragmenty které jsem viděl dříve na mě nepůsobili nijak zábavně (fragmenty díky tomu, že některé filmy na čt jsou uváděny pro ty, kteří nepotřebují takové zbytnosti jako spánek), jenže jako celek je to překvapivě funkční a na svou dobu zcela jistě geniální. Mohl bych tu blábolit o mnoha a mnoha věcech, které jsou tu super (triky, biblické odkazy, et cetera), ale omezím se pouze na konstatování, že pokud takovýto němý film téměř bez výhrad funguje i o devadesát let později, značí to, o jak výjimečné dílo se jedná. A to i pro mě, který nejsem na němé filmy moc zvyklý, ale i tak jsem si po chvíli navykl na specifické herectví a doufám, že si na Metropolis budu moct za pár let při stém výročí zajít do kina. Vhííííí. ()
Ako ďaleko v čase je vznik Metropolisu, tak aktuálny je jeho varovný apell ! Obraz budúcnosti - teda dnešných dní prekvapivo presný. Davová hystéria, dôvera k šarlatánom všetkého druhu, masové dobrovoľné zotročenie, upieranie nádejí k náboženstvám hlásajúcim lásku - a od totálnej lásky k ničeniu nikdy nie je ďaleko, megapolis bez kúska zelene, bez elektriny odstavená spoločnosť, korporácia mála majiteľov vládnuca tisícom, svet hore/dole takmer nepriepustne oddelený, požiadavka na výkon ako prostriedok zotročenia tela aj ducha. Sústredenie na nosné myšlienky a vizuálne orgie zrejme spôsobilo trochu nerealistické zobrazenie medziľudských vzťahov, prešponovanie biblických, a mysticko-okultných motívov a symbolov a neúnosne dlhú presúvacio -naháňačkovú scénu v závere. Voči dielu ako celku ale vcelku nepodstatné chybičky. Film sa totiž ohromí umeleckým stvárnením všetkých zložiek, podporený veľkolepou výpravou a výtvarno architektonickými nápadmi z úplne inej doby. A tí herci !!! Neviem, neviem, či dnes by niekto tak presvedčivo stvárnil napr. dve podoby Márie. Nech je ako chce, jedno z vrcholných diel expresionizmu sa bohužiaľ nezachovalo v pôvodnej dĺžke a chýbajúca štvrtina spôsobila, že napriek výnimočnosti nemôžem dať hodnotiace absolutórium a stratenú piatu hviezdičku "venujem" všetkým skracovateľom, či upravovateľom pôvodných autorských nápadov. ()
Abych řekl pravdu, jsem neuvěřitelně překvapenej, že se i dnes dají v normální televizi vidět němé filmy, protože bych to nečekal. Nečekal bych ani, že to bude tak zábavný film. Metropolis určitě stojí za podívání, jen je škoda těch ztracených částí filmu. Přestože mi občas hodně vadila hudba, která je v té době pojatá jako hlavní prostředek projevu děje a nemá jen podbarvovat příběh jako dnes a občasné odkazy na náboženství, čarodějnictví, komunismus... mi přišly zbytečně křečovitý a přidaný až později (myslím, že to byl takovej gulášovej mišmašdort pejska a kočičky), líbilo se mi to. Hlavně triky a prostředí. No a ta herečka tu cvoklou androidku zahrála, jako by to ani nehrála, až jsem z ní občas cvokatěl i já. ()
Úžasne moderný film. Vzhľadom na dobu vzniku, samozrejme. Skrátená verzia má svoje opodstatnenie, ale aj tak už dnes film pôsobí trochu naťahane. Ale zábery na Metropolis i veľkolepé finále (a herecký výkon Brigitte Helm!) robia z Metropolisu právom historický míľnik. Tu nájdete základy všetkého od TERMINÁTORA až po EQUILIBRIUM... ()
Galerie (120)
Photo © Universum Film A.G. (UFA)
![Metropolis - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/260/159260361_791f85.jpg)
Zajímavosti (82)
- Joh Fredersen (Alfred Abel) nosí hodinky značky Movado. (dyfur)
- Ve scéně, kde se stroj Hel transformuje do Marie, herečka Brigitte Helm omdlela, jelikož v kovovém kostýmu robota neměla dostatek kyslíku. (Alfréda)
- V roce 2008 našla Paula Félix-Didier film Metropolis v původní delší verzi. Ředitelka filmového muzea v Buenos Aires se s filmem vypravila do Berlína, aby ho předvedla odborníkům. Ti ihned poznali, že jde o pravou původní verzi snímku Metropolis. Konečně tak spatřily světlo světa scény, o nichž se do té doby zmiňovaly jen písemné prameny. Původní verze Metropolisu se dostala do Argentiny někdy v roce 1928 a pak skončila v soukromé sbírce jednoho filmového kritika. (Dr.Zhivago)
Reklama