Metropolis

Mám velké dilema, jestli tenhle film hodnotit z hlediska dneška nebo z hlediska doby svého vzniku. Nepochybně musel být snímek koncem 20.let ohromným překvapením a sým technickým zpracování, tématem a vůbec vizí budoucnosti udělal asi velký skok v čase. Nicméně z dněšního pohledu mi určité věci ve filmu hodně neseděly - například hojně se vyskytující biblické motivy, přílišná schématičnost děje, ... Ale to neznamená, že by se mi film nelíbil. Jisté kouzlo to nepochybně má a když už nic jiného, tak jde alespoň o zajímavý studijní materiál k vývoji kinematografie (a také jazykový materiál - hlavně když provozovatelé kina neseženou české titulky a vy se musíte s chabou znalostí němčiny smířit jenom z originálními mezititulky, to je přímo "Gemütlisch" :-)) (09.03.2005)

Skutečný klenot filmové historie, který je zcela právem zařazen na seznam UNESCO. Na nedělní večer je to možná (po pravidelné masáži Superstar, Kobrou 11 a Střepinami) trochu moc umění najednou, ale zážitek je to nad jiné kvalitní, i když za světla mobilu luštíte vytisknuté české titulky, protože se místy se svojí němčinou nechytáte. Metropolis nelze označit jinak než jako monumentální dílo...je to skutečné kouzlo, stejně jako je Brigitte Helm dokonale rozdvojenou osobností a výjimečnou herečkou. Zjevení Svatého Jana si budu pamatovat navždy. 100% (20.03.2005)

Zdlouhavé dílo, které diváka odpuzuje kromě stopáže i afektovaným přehráváním Gustava Frohlicha v hlavní role Fredera. SPOILER: Freder žije v Klubu synů, vidí Marii a děti dělníků, vydá se za ní, vidí obří stroj, který se změní v Molocha a vybuchne, jde to říct do Nové věže babylonu svému otci Johovi, ten dá padáka Josaphatovi a dá svého syna sledovat hubeným mužem. Freder se opět vydá do hlubin a ovládá obří hodinový stroj. V domě vynálezce Rotwanga se objeví Joh, vynálezce mu ukáže robota, kterého stvořil jako náhražku na svou mrtvou lásku Hel, která zemřela, když Johovi rodila Fredera. Joh i Rotwang se tajně vydají do katakomb na tajné shromáždění dělníků. Je tam i Freder a opět vidí Marii. Ta vypráví příběh Babylonské věže. Joh chce mezi Marii a dělníky zasít nesvár a přikáže Rotwangovi, ať dá androidovi vzhled Marie. Rotwang to provede a Joh přikáže falešné Marii ať svůj předobraz zdiskredituje. Dělníci začnou pod vlivem falešné Marie protestovat. Joh porazí Rotwanga a pravá Marie uteče. Dělníci se rozhodnou zničit Centrální stroj, ačkoliv to způsobí zatopení dělnického města. Rozzuření dělníci pronásledují omylem pravou Marii. ___ Konec Spoileru Viděl jsem restaurovanou verzi na DVD z roku 2002 o délce 119 minut, vydanou Nadací Murnau k 75. výročí. Ve filmu se objevuje téměř nekonečné množství odkazů ke konkrétním uměleckým dílům, ať už co se týče architektury, sochařství a malířství. Výsledek měl být blockbusterem 20. let, ale vyšla z toho patetická zplácanina. Dodnes probíhají pokusy o vytvoření jakési originální verze, které jsou už od počátku poněkud ztíženy tím, že Lang natočil strašně moc materiálu (údajně každý záběr alespoň třikrát). (13.06.2010)

,,PROSTŘEDNÍKEM MEZI MOZKEM A RUKAMA MUSÍ BÝT SRDCE....“ /// Míváte taky (občas) ten pocit, že právě teď prožijete něco výjimečnýho? (ser na ženský…myslím třeba votvírání láhve archivního vína…) Tak něco podobnýho mnou projelo při úvodních titulcích. Vize světa budoucnosti, herci, triky – zvláštní je, že mi nic nepřipadá směšný. Naivní? Nevím, spíš OBDIVUHODNÝ! Nedokážu si ani představit, jaká to musela bejt v roce 1927 kurevsky složitá filmařina! Dávám 4*, a to s pocitem, že ten film si to i po těch 85 letech zaslouží! (a zajímalo by mě, jestli některej ze současnejch snímků dokáže něco podobnýho….ty vole přestaň filosofovat a pojď načnout to Rulandský z šedesátýho druhýho! ) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala Thea Gabriele von Harbou číst nebudu. 2.) Chcu si vyzkoušet, jestli dokážu 150 minut poslouchat filmovou hudbu a nezbláznit se. 3.) Jedinej happy end, kterej mě dokáže rozvášnit je ten, ve kterým si dělníci třesou pravicí s buržoustama. 4.) Thx za titule ,,spawnxp“ a ,,vixina“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (04.10.2012)

Zlatý hřeb německého expresionismu a němého filmu vůbec a zároveň masivní hřeb do rakve extravagantních velkoprodukcí, jimiž chtěl šéf UFY Erich Pommer bojovat proti hollywoodské invazi. Což se mu vlastně podařilo o několik desetiletí později, když filmoví spratci jako Steven Spielberg a George Lucas, ovlivnění bezesporu i Metropolis, vrátili Hollywoodu úder. Langovo veledílo, množstvím formálních prostředků (a výstřelků) srovnatelné s vrcholnými kousky francouzské avantgardy (Napoleon, Peníze), vlastně mohlo být s velkým předstihem prvním sci-fi blockbusterem. Jenže přišel zvuk a Hitler a vůbec… přečtěte si třeba útlou, leč informacemi napěchovanou příručku Thomase Elsaessera. Hodnoceno na základě dvouhodinové verze od MoC (té dřívější). 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Marius, ripo, Radko, Spock, Cornon, Raven0 (:-) (04.04.2006)