Režie:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrají:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (více)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(více)Videa (2)
Recenze (421)
Jen tak pro začátek: němčina je pro mne naprosto nesrozumitelná a o čem byly mezititulky nemám nejmenší ponětí. Tento fakt kupodivu ani příliš nenarušil vynikající zážitek z filmu. Langova Metropolis je plným právem pokládána za základní kámen filmové sci-fi, triky jsou na svou dobu neuvěřitelně kvalitní, na davových scénách se nešetřilo, výprava a kulisy jsou monumentální. Z hereckého ansámblu nejvíce vyčnívá debutantka Brigitte Helm, která dokáže symbolizovat světlo a lásku stejně dobře jako fanatismus, šílenství a chtíč – parádní dvojrole. Škoda jen, že se nedochovala kompletní původní verze. ()
Zdlouhavé dílo, které diváka odpuzuje kromě stopáže i afektovaným přehráváním Gustava Frohlicha v hlavní role Fredera. SPOILER: Freder žije v Klubu synů, vidí Marii a děti dělníků, vydá se za ní, vidí obří stroj, který se změní v Molocha a vybuchne, jde to říct do Nové věže babylonu svému otci Johovi, ten dá padáka Josaphatovi a dá svého syna sledovat hubeným mužem. Freder se opět vydá do hlubin a ovládá obří hodinový stroj. V domě vynálezce Rotwanga se objeví Joh, vynálezce mu ukáže robota, kterého stvořil jako náhražku na svou mrtvou lásku Hel, která zemřela, když Johovi rodila Fredera. Joh i Rotwang se tajně vydají do katakomb na tajné shromáždění dělníků. Je tam i Freder a opět vidí Marii. Ta vypráví příběh Babylonské věže. Joh chce mezi Marii a dělníky zasít nesvár a přikáže Rotwangovi, ať dá androidovi vzhled Marie. Rotwang to provede a Joh přikáže falešné Marii ať svůj předobraz zdiskredituje. Dělníci začnou pod vlivem falešné Marie protestovat. Joh porazí Rotwanga a pravá Marie uteče. Dělníci se rozhodnou zničit Centrální stroj, ačkoliv to způsobí zatopení dělnického města. Rozzuření dělníci pronásledují omylem pravou Marii. ___ Konec Spoileru Viděl jsem restaurovanou verzi na DVD z roku 2002 o délce 119 minut, vydanou Nadací Murnau k 75. výročí. Ve filmu se objevuje téměř nekonečné množství odkazů ke konkrétním uměleckým dílům, ať už co se týče architektury, sochařství a malířství. Výsledek měl být blockbusterem 20. let, ale vyšla z toho patetická zplácanina. Dodnes probíhají pokusy o vytvoření jakési originální verze, které jsou už od počátku poněkud ztíženy tím, že Lang natočil strašně moc materiálu (údajně každý záběr alespoň třikrát). ()
Mám velké dilema, jestli tenhle film hodnotit z hlediska dneška nebo z hlediska doby svého vzniku. Nepochybně musel být snímek koncem 20.let ohromným překvapením a sým technickým zpracování, tématem a vůbec vizí budoucnosti udělal asi velký skok v čase. Nicméně z dněšního pohledu mi určité věci ve filmu hodně neseděly - například hojně se vyskytující biblické motivy, přílišná schématičnost děje, ... Ale to neznamená, že by se mi film nelíbil. Jisté kouzlo to nepochybně má a když už nic jiného, tak jde alespoň o zajímavý studijní materiál k vývoji kinematografie (a také jazykový materiál - hlavně když provozovatelé kina neseženou české titulky a vy se musíte s chabou znalostí němčiny smířit jenom z originálními mezititulky, to je přímo "Gemütlisch" :-)) ()
V roku 1927 to musel byt jednoznacne revolucny a velmi drahy film, ktory ma este dnes prekvapoval tym, akym zazrakom uz vtedy dokazali natocit futuristicku viziu Metropolisu a nevadilo mi ani to, ze je to nemy film. Herci boli taktiez skveli, hlavne musim pochvalit vykon Brigitte Helm. Zatial sa mi podarila vidiet 115 minutova verzia. Pred 80-timi rokmi by som dal urcite plne hodnotenie, ale dnes mu dam 4 hviezdicky a okrem toho uz aspon konecne viem, z ktoreho filmu boli pouzite zabery vo videoklipe Radio Gaga od skupiny Queen :-) ... 28.04.2009 ___ Alfred Abel - (Joh Fredersen) +++ Gustav Fröhlich - (Freder, syn Joha Fredersena) +++ Brigitte Helm - (Maria) +++ Rudolf Klein-Rogge - (C. A. Rotwang, vynálezca) +++ Theodor Loos - (Josaphat) +++ Erwin Biswanger - (11811) +++ Hudba: Gottfried Huppertz, Abel Korzeniowski, Giorgio Moroder - (1984), Peter Osborne - (1998), Wetfish - (1999), Bernd Schultheis - (2001) +++ ()
Nadčasová filozoficko - socialistická a nábožensky - futuristická záležitosť, ktorá svojou otvorenosťou a dejovou mnohovrstevnatosťou maximálne vyrazí dych. Dokonale rozkúskovaná problematika v každom ohľade, v každej téme, ktorá núti k zamysleniu sa nad ľudskou existenciou. Futurizmus a science-fiction ma položili na lopatky, hudobný orchester nahrádza to, že film je ,,len" nemý. Z Metropolisu som úplne ohromená, aj keď som videla, bohužiaľ len zostrihanú verziu. ()
Galerie (120)
Photo © Universum Film A.G. (UFA)
![Metropolis - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/001/158001932_1a2604.jpg)
Zajímavosti (82)
- Joh Fredersen (Alfred Abel) nosí hodinky značky Movado. (dyfur)
- Scéna střídání směn, kdy dělníci odevzdaně odchází a vstupují do továrny v organizovaných formacích, se stala vzorem pro pochod studentů do přístroje na mletí lidí ve filmu Pink Floyd: The Wall (1982) natočeného podle stejnojmenného legendární alba. Tento akt doprovázela skladba „Another Brick in the Wall“. (Rondon)
- Film byl zařazen na seznam "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Byl zahrnut v kategorii filmů, které jsou významné svou morální hodnotou. (gjjm)
Reklama