Metropolis

V roku 1927 to musel byt jednoznacne revolucny a velmi drahy film, ktory ma este dnes prekvapoval tym, akym zazrakom uz vtedy dokazali natocit futuristicku viziu Metropolisu a nevadilo mi ani to, ze je to nemy film. Herci boli taktiez skveli, hlavne musim pochvalit vykon Brigitte Helm. Zatial sa mi podarila vidiet 115 minutova verzia. Pred 80-timi rokmi by som dal urcite plne hodnotenie, ale dnes mu dam 4 hviezdicky a okrem toho uz aspon konecne viem, z ktoreho filmu boli pouzite zabery vo videoklipe Radio Gaga od skupiny Queen :-) ... 28.04.2009 ___ Alfred Abel - (Joh Fredersen) +++ Gustav Fröhlich - (Freder, syn Joha Fredersena) +++ Brigitte Helm - (Maria) +++ Rudolf Klein-Rogge - (C. A. Rotwang, vynálezca) +++ Theodor Loos - (Josaphat) +++ Erwin Biswanger - (11811) +++ Hudba: Gottfried Huppertz, Abel Korzeniowski, Giorgio Moroder - (1984), Peter Osborne - (1998), Wetfish - (1999), Bernd Schultheis - (2001) +++ (28.04.2009)

Byť poselství trošku moc očividné a děj přímočarý, nepochybuji, že ve své době byl Metropolis převratným a dokonalým filmem. Určitě jej respektuji za svou pompézní megalomanskost, originalitu, nápaditost a výborné efekty, kterým mě ani dnes nenapadlo se smát, ovšem fabulace atraktivních příběhů vypadají dnes už poněkud jinak a zvyk je železná košile. Nemohu si pomoct, ale o 82 let později už mě to tolik neoslovilo a místy jsem se solidně nudil... 6/10 (30.10.2009)

Pokiaľ som pri občanovi Kaneovi napísal, že predbehol svoju dobu o hodne dlhý čas, môžem smelo napísať, že Langov Metropolis ju minimálne obrazovo a režijne predbehol aspoň o pol storočia. Metropolis je i napriek svojej stopáži a veku svieži, rezký a dovolím si tvrdiť že i v súčasnej dobe stále moderný film. Celé dielo je podriadené kulisám mesta budúcnosti, architektonicky a výtvarne zobrazeného tak, že i pri dnešnej technickej úrovni filmu je skutočne ťažké dosiahnuť efekt monumentálnosti neživého objektu a jeho dominancie nad človekom. Čokoľvek vo filme vidíme, máme pocit, že ľudia sú len akýmsi doplnkom neživého mesta, pôsobia viac ako mravce v laboratóriu než ako živé tvory v prirodzenom prostredí. Neexistencia možnosti zachytávať zvukovú stopu je kompenzovaná veľmi expresívnym herectvom všetkých hlavných postáv i komparzu. Otupenie a snaha o uniformitu robotníkov je zobrazovaná ich unaveným pochodom, Brigitte Helm nám tu podáva dualistickú dvojrolu vyslankyne dobra a industrálnej pokušiteľky z pekla – každú z nich zahrá pritom iba mimikou a telom úplne inak. Hlavne vo svojej „robotickej“kreácii je úžasná, lebo chvíľami som mal pocit, že do takých polôh vyskrúcať svoje telo snáď živý človek ani nedokáže. Lang a jeho herci skrátka elegantne porážajú výhody zvuku vo filme, dokonca tak, že si neviem predstaviť Metropolis v podobe súčasného ozvučeného filmu, pretože nemá podoba mu dáva nezameniteľné čaro. Vizuálne efekty z roku 1927 – najmä oživovanie androidky - sa môžu smelo rovnať i súčasnej produkcii a človeku skutočne ostáva rozum stáť, keď rozmýšľa nad tým ako pri stave súdobej techniky boli tvorcovia schopní vykúzliť tak dokonalé trikové scény. Jediným kazom Metropolisu je potom jeho scenár a trochu naivné posolstvo o možnosti sociálneho zmieru. Isto, príbeh a vyznenie filmu je podmienené sociálnohistorickým podhubím, na pozadí ktorého film vznikal. Avšak s prihliadnutím na to, že celá Európa sa v medzivojnovom období triasla, aby nenastal vývoj podobný v Rusku, pôsobí príbeh o tom ako sa nechala hlúpa robotnícka trieda zlákať k sebadeštruktívnej revolúcii proti zlému kapitalizmu za pomoci síl pekelných, aby si nakoniec robotníci i kapitalisti padli do náručia prostredníctvom srdca, ktoré spája hlavu a ruky, veľmi naivne až propagandisticky. Každopádne je to len malá škvrnka na štíte jedného z najúžasnejších a najvizionárskejších filmových počinov histórie. 10/10 Best of 2007 Nominee (08.01.2007)

Ty čtyři hvězdičky jsou jen z pohledu dnešního diváka, z hlediska dějin kinematografie jasných ***** !! I po téměř osmdesáti letech je "Metropolis" výjimečným zážitkem a pochybuju, že na tom ubíhající léta něco změní (i kdyby jen kvůli kouzelné atmosféře německých mezititulků)...MITTLER ZWISCHEN HIRN UND HÄNDEN MUSS DAS HERZ SEIN. (21.03.2005)

Na svou dobu neskutečně megalomanská podívaná, která ani po letech neztrácí téměř nic ze své působivosti. Při scénách se stovkami statistů vyloženě mrazí a efekty, jakkoli dnes pochopitelně působí zastarale, jsou velmi věrohodné a monumentální. Navíc i příběh je dostatečně zajímavý a, přestože i zkrácená verze trvá plné dvě hodiny, ani na chvíli nenudí, což je u němého filmu neaplikujícího groteskní humor docela vzácný jev (samozřejmě z hlediska dneška). Zkrátka legenda a základní kámen moderní sci-fi, pro milovníky expresionismu hotová vizuální onanie.... (12.08.2013)