Hotel Mumbai

Přestože jde jen o čtrnáct let starou událost, je tento film označen jako historický. Jakoby někdo chtěl tato zvěrstva vytěsnit ze současnosti a navodit tak pocit jakéhosi falešného bezpečí. Tohle je pravěk...to už se dnes neděje. Jenže to není pravda. Lidstvo provází války, teroristické útoky, katastrofy, epidemie i různá lokální neštěstí odjakživa. Vždyť za posledních asi dvacet let, jsme vše z toho zažili. Jedna generace. A ano, svět se díky médiím zmenšil, takže se ten "náš dvoreček", trochu zvětšil. I díky takovým filmům, jako Hotel Mombai, na nás tvrdě dopadne poznání, nebo spíš připomínka, že lidstvo nejsou ani zdaleka jen umělci, filozofové, vědci a humanisté. Svět plný zkurvených fanatiků, násilnických psychopatů, slaboduchých vrahounů a bezskrupulózních egomaniaků. Životy druhých jsou pro takové primitivy naprosto nepodstatné. Jestliže fanatik neváhá obětovat svůj život pro svou věc, zcela jistě nebude ani chvilku váhat a obětuje i ten váš. Parta takových mozkuprostých aláhářů nacválala do hotelu plného lidí, se samopaly a granáty. I kdyby to nebylo podle skutečných událostí, tak vás tento film svou intenzitou smete. Chytí vás pod krkem a nepustí až do závěrečných titulků. Ne proto, že je to akční vybíjená, která hraje na city. Je to díky scénáři a režii. Vzácně se tady snoubí skutečný příběh s vynikající filmařinou. I proto nemá smysl vyzdvihovat některý herecký výkon. Protože všichni působili velmi autenticky. Díky tomu, to není akční film, ale opravdu historické drama. Příznačně se na konci filmu dozvíme, že za pár týdnů po této události, byl hotel Taj Mahal slavnostně znovuuveden do provozu. A to dokonce za účasti některých přeživších hostů. Popravdě...trochu mě z toho mrazí. Lidi se dokážou otřepat z čehokoliv. A docela rychle. Asi i proto jsme stále tady...mor, dvě světové války, jaderné zbraně/elektrárny, náboženské i etnické čistky, přírodní katastrofy... . Snad i díky tomu, že jsem pacifista, mě ta vlna násilí, tříštící se o bezmoc obětí, pocuchala víc, než jiné diváky. Pro mě jasných 5*. V rámci žánru...čemu už jinému. Nedávno jsem viděl film Převrat. Díky Hotelu Mumbai, na mě teď působí jako komorní výmýšleneček, který primitivními nástroji, hraje na city diváka. Prostě jako další americký "oninámubližují" akční film. PS: Opět nezkoumám, jak moc pravdy filmaři použili...resp. jak moc měli potřebu "vylepšovat". Není to dokument, beru to tak, jak mi servírují. UPS: Neuvěřitelné, že jde o režisérský debut. (29.09.2022)

Na filmu se mi líbilo zobrazení, jak zfanatizovaní muslimové jdou a krok za krokem vraždí, aniž by rozlišovali, kdo je jejich obětí. Zda žena, dítě, starý člověk. Zkrátka vraždí jako stroje za rytmického povzbuzování jejich imáma prostřednictvím mobilu. Také panika lidí byla uvěřitelná, zejména hysterický vřískot žen ve chvíli, kdy se to nejméně hodí. Film je natočen spíše dokumentárním způsobem a snaží se podat všechno tak, jak skutečně probíhalo. Nechtěla bych nikdy zažít setkání s ozbrojenými muslimy. Doufám, že se v Evropě přestanou množit jako kobylky. (16.03.2020)

Vyjebaní allahovi psy. Každého európskeho politika, čo súhlasí s moslimskou migráciou verejne obesiť na námestiach. Viac ako 2000 rokov sa snažia moslimovia dostať do Európy a ovládnuť ju. S každým veľkým európskym kráľom prehrali vojny. Či to bol Alexander Veľký, alebo "300" Sparťanov. Kedže pochopili, že vojnou to nepôjde, zvolili jednoduchší spôsob. Migráciu. Za pomoci vlastizradcov ako Merkelová a Macron a ďalších liberálnych extrémistov. Tento film je názornou ukážkou, aké ľahké je potom vraždiť. Ani Charlie Hebdo či Bataclan nie sú výstrahou pred týmito islamskými zverstvami. Aké by bolo ľahké nadobro sa zbaviť teroristov, keby sa spojil celý svet. Amerika (obe), Európa, Rusko. Čína, Japonsko a iné krajiny. Miesto migrácie, pomôcť "slušným" arabom v boji proti džihádistom. Ale nie. Ani Hotel Mumbai nestačil. Snímka síce brutálna, ale ponúka pravdivý obraz a mala by sa premietať na školách, aby budúci voliči nevolili neoliberálne strany, ktoré zničia všetky štáty Európy. (11.12.2019)

V totálne najľudnatejšom indickom meste-Bombaj (pre zaujímavosť ide o štvrté najľudnatejšie mesto na svete) sa 26. novembra 2008 odohrala séria koordinovaných, teroristických útokov s cieľom pozabíjať (zmasakrovať) čo najväčší počet ľudí, lebo hlavné motto každého násilníka znie: „Čím viac, tým lepšie” ! Sekundárne sa zamerali na luxusný Taj Hotel, v ktorom sa nachádzalo prinajmenšom tisícka hostí a stovky zamestancov. A austrálski tvorcovia o tom nakrútili dych-vyrážajúci film, ktorý si nikdy nekladie servítku pred ústa a všetko servíruje s priam naturalisticky-dokumentárnym nádychom, akoby ste sa tu ocitli na vlastnej koži, čo by ste určite, a to mi naozaj verte, nechceli prežiť ani vo svojej najtemnejšej nočnej more s Freddym Kruegerom. _ Austrálčan (režisér) Tony Maras sa zameriava na vývoj udalostí práve v tejto mohutnej stavbe, úctihodnej svojimi rozmermi, v ktorej sa dá teoreticky ukryť pred nebezpečenstvom, ale ani to nie je vždy zažehnané... Títo lotri sa nezastavia pred ničím, a tak treba dostatok šťastia, aby jednotlivec vôbec odvrátil ich pozornosť... _ Od úvodnej sekvencie, keď prichádzajú na člne, vstúpia na pevninu (pôdu), tak už veľmi dobre viem, že odteraz nastáva peklo na zemi, ktoré potrvá niekoľko hodín, pričom sa stávam určitým svedkom šialeného a brutálneho masakra, ktorý nemôžem nijako zastaviť a ovplyvniť. Vždy prídu tam, kde to človek najmenej očakáva, a preto sa stáva na moment úplne paralizovaným, ale i napriek tomu s veľkým dôrazom na prežitie. Videl som strašne desivú realitu, na ktorú sa prizerať bolo extrémne depresívne ! SurovÉ, RealistickÉ a MrazivÉ, tak tieto prídavné mená presne vystihujú, aké to celé je... PS: Záverečný útek po schodoch je neuveriteľne deprimujúci, no s nádejou na záchranu. (Dev Patel bol exceletný a strhujúci). (24.08.2019)

Wau! Tak toto mi urobilo radosť. Ako z čistého neba prišiel film, o ktorom som nikdy predtým nepočul a zabodoval naplno. Popravde nevedel som si na konkrétny teroristický útok spomenúť, už ich bolo toľko, že sa to človeku začína spletať dohromady, ale to nie je podstatné. Dôležité je, že tvorcovia filmu k tejto udalosti pristúpili max. zodpovedne a podali to veľmi realisticky a zároveň i divácky atraktívne. Vo filme niet miesta pre hrdinov, realita je tvrdá. Akčné scény sú adrenalínové, panika zobrazená v dokonalosti( hromadný útek dole schodmi) , ale i výkony a celkové obsadenie poteší každého milovníka filmu. Netuším, či Hotel Mombai ako austrálsky film môže byť nominovaný na oscara, najskôr asi v kategórii zahraničný film , ale šanca je veľká. Tento film rozhodne stojí za váš čas. U mňa max. spokojnosť. 100%. (10.07.2019)