Složka 64

Nepatřím k těm, kteří během sledování detektivek hádají kdo je vrah a v tomto smyslu jsem spíše pasivním divákem. Mám se za to rád, protože tak nehrozí, že bych sám sebe připravil o napětí, jak se to stalo vedle mě sedící přítelkyni, jenž si záhadu nalezených mrtvých těl rozlouskla už na začátku a zbytek filmu se pak spíš nudila... Já se naopak nenudil vůbec a celý detektivní příběh jsem si pro jeho mrazivou a drsnou atmosféru a charismatické duo vyšetřovatelů vychutnal parádně. Cením si toho, že snímek nepůsobí jako by byl splácaný na koleně a nesnaží se šokovat diváka za každou cenu - naopak pointa (ač možná lehce předvídatelná) dává perfektní smysl a motivacím postav se dá snadno rozumět. Mé první setkání s případy Oddělení Q tedy dopadlo nad očekávání dobře a s Carlem a Assadem jsme se rozhodně neviděli naposledy. (22.01.2019)

Oddelenie Q nie je žiadnou geniálnou, do bodky premyslenou kriminálnou sériou, ale teší ma, že ani po predošlých troch častiach nepostráda vynikajúcu atmosféru a mysterióznosť. Hlavnú dvojicu som si navyše časom veľmi obľúbil, takže môjho pohľadu ide o ďalšiu veľmi vydarenú časť a pokojne uvítam aj päťku. (08.04.2019)

Předchozí díly série případů oddělení Q, ač jsou to fajn kriminálky, mají tu a tam i nějaké své mouchy. Journal 64 ale jede od začátku naplno a emočně film šlape ruku v ruce se sebejistou režií, parádními hereckými výkony a především dost bohatým scénářem. Vše začíná zdánlivě obyčejnou vraždou, která navzdory očekáváním detektivy zavede na stopu něčeho úplně jiného. Z relativně klasické detektivky je najednou dost hustej thriller s přesahem do moderní dánské historie, o které jsem upřímně neměl vůbec páru. To vše ve zběsilém tempu a za doprovodu hudby zjevně inspirované (mírně řečeno) těmi nejlepšími současnými fláky Hanse Zimmera. A vůbec mi to nevadilo. (13.08.2019)

„Zachovali si svoji důstojnost. Vidíš to, že? To je velice důležité, Nete. A s tím ti tady pomůžeme. Navrátíme ti důstojnost.“ Asi budu patřit k menšině těch, co viděli všechny 4 díly a nepovažují Složku 64 za nejlepší z nich (vyhrál to u mě Vzkaz v láhvi) ale to neznamená, že znovu nejde o výbornou podívanou. Potom, co už v předchozím díle proběhla změna režiséra, můžu konstatovat, že i Boe dokázal Molanda bez větších problémů zastoupit. Dokonce mě překvapilo množství humoru, asi v žádném jiném díle ho nebylo tolik. A k tomu nechybí napětí, atmosféra, chytlavé vyšetřování, dobré postavy (včetně záporáků) a tentokrát i větší důraz na sociální otázku a předzvěst loučení…to vše znovu napomáhá k parádnímu zážitku. A už zas musím vytknout konci, že je trochu hollywoodštější, než bych si přál (ale pořád se tak nějak dal vzít, i přes to vypití čaje atd.). Tentokrát to budou solidní 4* a na celou sérii budu moc rád vzpomínat. „Carle! O co jde? Bak povídal, že mu přebíráš případ.“ - „Na tohle rozhodně nemá. Jednou řešil Sudoku pomocí písmen.“ (10.03.2019)

Veľmi dobré krimi, ktoré tu posúva vpred aj komplikovaný a zaujímavý vzťah medzi hlavnými postavami. Preto aj keď sa nič nevyšetrovalo, stále sa tu niečo dialo. Samotný krimi príbeh bol zaujímavý, aj keď miestami sa mi zdal trocha nelogický. No hlavné je, že jednotlivé čriepky do seba pekne zapadali. A k atmosfére prispelo aj umné využívanie dvoch časových rovín. Veľká spokojnosť. Silný nadpriemer. 85/100 (13.03.2020)