Složka 64

7 let, 4 nezapomenutelné filmy. I přesto, že je "Složka 64" výborná, je vzhledem k vysoko nasazené laťce nejslabším dílem série. Minulost: Dívka je zavřena do zvráceného ústavu. Současnost: Assad odchází a Carlova sebedestruktivnost dosahuje pomyslného vrcholu. Pluralita linek působí zpočátku spíše rušivě, jejich propojení však proběhne s takovou lehkostí, že nad tím zůstává rozum stát. Atypická akčnost druhé poloviny mi nevadila, spíš mě mrzí, že mi byl zvrat s oběťmi jasný hned od začátku... Ač se jedná o závěr důstojný, nikdy tvůrcům neodpustím, že nebudou v Q-sérii pokračovat. Finální pořadí dílů (od nejlepšího): "Zabijáci" - "Žena v kleci" - "Vzkaz v lahvi" - "Složka 64". (10.02.2019)

Nebudu řešit historii vysílání téhle série. Jenom řeknu, že jsem byla překvapená, že u nás čtvrtý díl téhle famózní série dávali. Co na tom, že plátno v kině byla velikosti menšího domácího kina a vlastně tam bylo lidí víc než chodí do velkého sálu. Jsem ráda, že jsem to viděla. Děj samotný silně emoční. Protože jakmile máte někde děti, děti, které mohly být dětmi, ale nejsou jimi, automaticky vám odpadne určitá skupina sledovatelů. Naprosto chápu, že jsou lidi, kteří Složku 64 viděli jako první díl. Dá se to, v ději se chytnete. Já na tom hlavně po zážitku se Sněhulákem, Hypnotizérovi a Pečovateli oceňuji, že v každém díle zatím bylo stejné obsazení. Podle hlasitých reakcí sálečkem bylo jasné, že většina lidí četla knihu. Nebudu hodnotit v rámci porovnávání. Kniha by se do dvou hodin nevešla. Ale jako detektivka s přesahem to stále funguje na 367% a já jsem spokojená. Jenom je škoda, že u podobných adaptací se prostě určité věci nevejdou a musí se upravit. (01.02.2019)

... a já si říkal, že to místy působí jak jeden díl nějakého seriálu (jop, Složka 64 je pro mě první setkání se sérií, a to bez znalosti kontextu). ___ Stavba charakteru hlavních postav a jejich vztahů působí zejména zpočátku a závěrem filmu strojeně, těžkopádně, knižně, televizně. Děj se až příliš často posouvá dál příliš okoukanými postupy a to samé lze říct o způsobech budování napětí. Vše ale vlastně funguje - především napětí, ale i detektivní budování a rozplétání pripadu. A obsah samotný je v určitých ohledech příjemně svěží a civilně pestrý. Zejména mám ale radost, že je i v tomto snímku uvěřitelně přítomný pro dánský film typický důraz na sociální kontexty (byť v menším množství a někdy méně nevybíravě, než bych si přál). Sociální kontext, zřetelně poukazující na konkrétní a nejen pro Dánsko aktuální nerovnosti ve společnosti a dopady předsudků, nepůsobí samoúčelně a snímek potvrzuje severskou premisu, že může být i v poměrně nenáročném díle přítomný, že může být i takový snímek sociálně citlivý, nemačistický a progresivně kritický, aniž by utrpělo napětí, akce nebo syrovost. (21.01.2019)

„A keď som sa vedľa neho ráno zobudila, pochopila som, že som všetky tie roky premrhala.“ Zložka 64 má v sebe niečo strašne nebezpečné a temné. Nečudujem sa, ak ju niekto pokladá za najlepší diel série. Oslovil ma silný príbeh o silných témach, založený na psychopatických magoroch, ktorým preplo v mozgoch a začali si myslieť, že sú čosi viac. Okrem toho snímka ponúka mrazivú atmosféru, sympatický kasting, pôsobivé scény, dobré twisty a v neposlednom rade ma zasiahol záver, ktorý naznačuje definitívny koniec, hoci v kútiku srdca dúfam, že ešte niekedy do zatuchnutého Oddelenia Q zavítam. (02.07.2019)

Složka 64 mě bavila ještě o něco málo víc než předchozí díl Adler- Olsenovy série. Tvůrcům se podařilo vybudovat výbornou, nepříjemnou atmosféru i velmi slušné napětí, nešetřili tentokrát ani akcí, Morck byl, na rozdíl od pozitivního Asada, opět zřetelně šikanován životem a příběh měl hlavu i patu, takže jsem měl radost a neměl jsem téměř žádný důvod ke stížnostem. (08.03.2019)