Zázraky z nebe

Som sklamaná. Mohol to byť skvelý film natočený podľa skutočných udalostí, ale to hlásanie viery - bolo v tomto filme až vnucujúce. Chápem, že príbeh pochádza z amerického mestečka, konkrétne komunity, kde je neprijateľné mať vlastný názor a trochu individuality, ale to presladené a sústavné mrmlanie, že Boh všetko vyrieši, bolo skutočne chvíľami až otravné. Sklamanie. (14.08.2017)

Z tohoto filmu mám rozporuplné pocity. Na jedné straně krásný a dojemný příběh opředený zázrakem, který medicína neumí vysvětlit jinak jak spontánní remisí. Na straně druhé některé scény přitažené za vlasy a zahráno pár herci hodně špatně. Film mohl být více uvěřitelný, takto jsem napůl měl pocit, že to opravdu bylo vše způsobené pořádnou ranou do hlavy, kdy se něco změnilo (mozek se zrestartoval) a tělo se vyléčilo. Aneb jak rychle Anna onemocněla tak se i rychle vyléčila. Nic zázračného, že? A takový pocit mám i z tohoto filmu. A to je škoda, protože já věřím. (23.07.2016)

Některé snímky chtějí cílit na city a vyvolat u nás i pár slziček. Zázraky z nebe přesně zapadají do této skupiny. Jenže zde vůbec nic nefunguje. Kromě pocitu otrávenosti se u mě vůbec žádné další pocity nedostavily. Vše je natahované a vzhledem k nesympatičnosti všech hlavních hrdinů, mi bylo úplně jedno jak vše dopadne. Možná dle výše uvedených řádků vám budu připadat jako puritán, ale mě to skutečně vůbec nezasáhlo a nedoporučuji. (23.03.2018)

Kde končí možnosti vysvětlení vědy, tam začíná zázrak. Opravdu? Nebo se malé zázraky dějí každý den, tak jako dostáváme znamení na své odpovědi, ale bohužel jsme se je naučili nevidět? "A víra Tvá Tě uzdraví." Tak pravil Kristus. A co mnohdy slyšíme od lékařů, kteří odvedli svou nejlepší možnou práci na operačním sále? "My jsme udělali, co jsme mohli. Teď to již záleží jen na ní/něm." (Myšleno pacienta)... "Když víru máš, stanou se zázraky." Tak nám praví Starý Zákon. Přeloženo: Myšlenka má obrovskou moc,neboť je energií. Máme-li tedy skutečnou víru, dokážeme i nemožné. Vždy bude více otázek, než-li odpovědí. A tak to má být.... Konečně, jak už pravil Albert Einstein: "Náhoda. Toto označení užívají pouze pit.mci, kteří nechápou a nerozumějí vše souvislostem."... My sami se často pokoušíme vysvětlit mnohé za pomoci argumentů, které tahají za vlasy, až to bolí. Neboť stále máme strach z neznámého a toho, čemu nerozumíme. Proto raději sto nesmyslných argumentů, než-li prostě říci: "Já to nevím." Nebo: "Nedokáži to zkrátka vysvětlit."... Takových i jiných případů, jako je tento - Anny Bean - , se denně v mnoha podobách děje na celém světě. Jen někdy zní odpověď: "Ano." A někdy bohužel zní: "Ne." Vše má však svůj důvod. A my bychom měli vždy věřit, že vše má svůj důvod...... Za zpracování snímku, věrnost a přesvědčivost dějové linie, herecké výkony a jemně vedenou pomyslnou Ariadninu nit rukou režiséra u snímku vycházejícího ze skutečné události: 90% a tedy 4 hvězdy + .... (10.07.2016)

V Bostonu žijí empatické černošské servírky, které jsou střelené jako všechny role Queen Latifah, a ještě k tomu je v něm zaneprázdněný dětský specialista, který snad vyřeší závažné střevní potíže malé roztomilé holčičky. Páč chození do kostela jaksi nestačí. Ztráta ve víru, zoufalí lékaři, špatné zprávy. A srdceryvný příběh jedné rodinky z Texasu, která má tři dcery a hodně čoklů. Jedné z holčiček diagnostikují neléčitelnou vážnou nemoc trávicího traktu. Léčba je náročná, doktor pozitivní, matka zoufalá, taťka bude muset střelit motorku, nechybí polštářová bitva i prosby, že malá slečna chce raději umřít. A moře slz, objetí, dojetí. A zbytečně moc víry. Prý se to tak nějak událo, tak tomu budeme věřit. Všechno je barevné, rodinné, sousedé grilují, podporují se, pomáhají si. Samozřejmě musíme hodně přivírat oči, cynikové by se tomuhle rodinnému dramatu měli vyhýbat obloukem. Posledních dvacet minut je na kapesníky. A nakonec i pizza bude. PS: Velká pochvala všem třem dívčím herečkám. (10.07.2017)