Most přes řeku Kwai

Všichni tvůrci si zaslouží velké uznání, protože natočit takhle dobré válečné drama v roce 1957, to je opravdu obdivuhodné. Nejedná se o žádnou střílečku, střílení tam prakticky skoro není, je to spíše psychologické drama, ovšem fakt to diváka zaujme. Stopáž se někomu může zdát delší, ale mě opravdu film po celou dobu bavil, je to napínavé. Jen na začátku, jak ten britský plukovník odmítá se svými důstojníky pracovat, to nebylo moudré rozhodnutí. Být tam kterýkoli jiný japonský velitel, tak je všechny hned postřílí. Takhle měli štěstí a povedlo se mu tu psychologickou válku vyhrát. Jinak ta melodie, jak si vojáci pískali, ta je moc povedená a chytlavá. (07.10.2017)

Parádní válečný film. Nějak těm filmům z 50. let začínám přicházet na chuť. Je zajímavé sledovat souboj dvou opozičních velitelů. Nakonec si jeden z nich prosadí své a dotáhne to k dokonalosti. Jejich psychologická hra je super. Pak už jen můžeme sledovat výstavbu mostu a snahy Britů o jeho zničení. Ocenil bych ale kratší stopáž... "Zab ho!" (28.12.2018)

Obávám se že symbolika tohoto díla, totiž to vyzdvižení britské morálky, důstojnosti a tvrdosti, zcela přebila kvality filmové. Kromě toho, že oficiální text distributora prozradí úplně celou zápletku filmu, z díla čiší britská hrdost (kolonizační). Plukovník se chová jako kretén, tváří v tvář japonskému magorovi. Souhlasit bez výhrad lze s tím, že práce pomohla udržet morálku, ale ten příběh je kvůli ústřednímu tématu "kterak hrdý britský důstojník poctivou prací pokořil japonského vojáčka! tak moc vytržený z reality. Začátek filmu přitom naznačuje skutečné poměry těchto zajateckých táborů. Spojenečtí vojáci hynuli jako mouchy, Japonci neměli zájem je udržet při životě, podmínky byly otřesné a smrtelnost vysoká. Bill Holden se svým parťákem pohřbívá jak na běžícím pásu, ale jakmile dorazí Guinnessovi muži, už se o mrtvých nemluví,  všichni jsou v kondici a ženou se jen za dokončením díla. Nevěrohodné, a kromě pár scén málo napínavé. Další legenda tak padla. Druhá projekce v Katakombes Milou kinematografos. (03.08.2022)

70%. Epický, obsahovo zaujímavý, herecky vypiplaný veľkofilm, ktorý má aj súčasnému divákovi čo povedať, osobne som si užila najmä prvú polovicu v japonskom zajateckom tábore s úžasnou scenériou džungle, ktorá ma vo filmoch vždy fascinuje. David Lean a jeho monotónny režisérsky štýl je však dôvodom, prečo ma vždy aj veľké výpravné filmy ako tento, začnú po čase nudiť a neviem sa dočkať konca (Lawrence z Arábie, Doktor Živágo). Myslím, že napriek mnohým filmovým zručnostiam Leana, by som tieto filmy dokázala v plnej miere oceniť až vtedy, keby sa réžie zhostil niekto s ráznejšími predispozíciami, pretože pri poslednej polhodinke som musela vyvíjať nemalé úsilie k tomu, aby som udržala dostatočnú pozornosť. Pritom tieto Leanove filmy majú vždy taký duchaplný podtón. (24.12.2010)

„How to die like a gentleman, how to die by the rules - when the only important thing is how to live like a human being..“ Plukovník Saito, plukovník Nicholson a bůh ví jaká zrovna hodnost Shears. První dělá to, co musí a může, druhý dělá, co může a o čem je přesvědčen a třetí je přesvědčen, že musí udělat něco navíc. Kdo projeví slabost, nezemře.. Od začátku to Leanovi šlape, jak kdyby někdo pískal do kroku Colonel Bogey March. Pomník svéhlavosti, odvaze a šílenství. Ty se vždycky uměly schovat za tečičku na štábních mapách.. (07.11.2023)