Carnival Row

Po shlédnutí druhé série musím jednu hvězdičku ubrat. Né snad, že by byla druhá série horší, než první. Popravdě bych řekl, že je kvalitativně dost srovnatelná. Herci hrají pořád výborně. Prim ovšem pořád hraje Orlandův Rycroft Philostrate, který to opět celé táhne na svých bedrech. Vizuál je naprosto skvělý, akce dobře natočená, ale po stránce děje se to opět hrozně táhne a nikam moc se to neposouvá. Když potom v půlce série utnou smrtí několika postav linku, které byla věnována většina stopáže, aniž by jejich dějové linky k něčemu vedli, jsem si začal říkat k čemu to celé vlastně bylo. Zkrátka seriál mě ani trošku nepřesvědčil, že by se to celé nedalo odvyprávět v jednom maximálně ve dvou filmech. Případně potom v jedné minisérii. 3* 60% (02.09.2019)

Upřímně řečeno moc jsem se do toho nehrnul, protože reakce mého okolí byly spíš rozporuplné, ale nakonec jsem zjistil, že k obavám nebyl důvod.. Ono pokud se to trochu ohlodá, tak z hlediska konstrukce příběhu se nejedná o nic světoborného ať už se na to díváme optikou kriminální zápletky, nebo z celkového pojetí fiktivního světa. To první dá vzpomenout na Ripper Street či další viktoriánské thrillery a to druhé v leckom evokuje náhled na současnou uprchlickou krizi, což je ale podle mě trochu zavádějící, protože tvůrci tu především operují s konzervativním světem 19.století a místo všech těch mytologických potvor si můžete s klidem dosadit obyvatele kolonizovaných zemí, kteří se pomalu snaží prodrat do západního světa. A právě to se mi líbilo nejvíc. Tohle by mě bavilo i kdyby se to odehrávalo v historických reáliích a to, že tu šlapou a dealují víly, faunové či kentauři, je jakýmsi bonusem navíc. Je to špinavé, brutální, zábavné a to všechno v českých lokacích, které potěší vždy, když se objeví ve větších produkcích. A navíc je to výborně zahrané. Tedy pokud nepočítám Caru Delevingne, která prostě neumí a z mého pohledu není ani nic extra z estetického hlediska, ačkoliv uznávám, že chemie mezi ní a Bloomem funguje na výbornou. Každopádně pro mě je tu číslem jedna Indira Varma, kterou bezvýhradně žeru od dob Říma. Další řadu si určitě nenechám ujít. 85% (06.03.2021)

Ve fantazijní Praze 19. století s přefotošopovanými Hradčany spolu žijí lidé, negromufloni a masařky. Ubohé masařky musely qůli válce uprchnout ze své vlasti, která samozřejmě, než ji napadl zlý ISI…, tedy pardon Pakt, jen vzqétala, vůbec tam neměli 13. století a masařky se nyní jen zoufale a mírumílovně snaží asimilovat do společnosti, plně respektují její kulturu, dřou do úmoru, ani trochu neparazitují na podporách a nesnaží se, kam vlezou, bezohledně transformovat své okolí na Masařkochalifát. Negromufloni přitáhli či byli importováni ještě před masařkami odněkud hodně z jihu, samo sebou jeden renesanční vzdělanec a intelektuál vedle druhého, poctiví, pracovití a naprosto oddaní své nové vlasti, ale chudáci mají rohy, a tak mohou vykonávat jen ty nejhnusnější práce. No a lidé jsou vypatlaní xenofobní zmrdi a rasistické kurvy, jejichž jedinou kratochvílí je sužovat a týrat ty nešťastníky s tolik otevřeným srdcem. Naštěstí se i mezi nimi sem tam najde i nějaký ten vyjebaný sluníč…., tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct soucitný filantrop, altruista a správňák, v tomto případě jako vždy zoufale nehrající homokapitán a panenka pro teplouše Orlando Blow, jeden z mála uvědomující si tu hloupou omezenost, maloměšťáctví a republikánské šosáctví svého druhu a do roztrhání análu bojující za lepší, multikulturně prosluněné zítřky Sdružených barev Benettonu. V jeho spravedlivém snažení mu neméně hamletovsky kunduje, zoufalost kástingu podtrhujíc, prkenná odpornost napřesdržku, způsobující mi svědivou kopřivku mezi půlkami, kdykoliv ji vidím, nejslizštější ze slizkých štěrbin a vizuální královna septiků - Kára de Hnus. Po technické stránce je to mimo tu strašlivou kástingovou minelu hezky natočené, výpravné, odsejpající a s atmosférou, jako by Karel Ocasník napsal Nadějné vyhlídky na zakázku multikulti překorektnělé BBC, minimálně na pěkné tři hvězdy. Satanžel však ve mně zvítězily, jistěže hlubokou nevzdělaností a naprostou absencí sociálních zkušeností zapříčiněné, xenofobní malost a bigotní rasismus, tudíž to prohlásím za odporný demagogický výplach, patologickou agitku pro formující se degeneraci nových ovcí a Majora Zemana světopořádek reorganizujícího korporátního kapitalismu, na místě se pobliju se a pošlu to na úplné dno té nejsmrdutější manipulativní žumpy. (07.10.2019)

Ta holka s brežněvovským obočím má hezká křídla a do role křehkodrsné víly se typově hodí perfektně. Dobrá je i ponurá atmosféra, celkový nápad a vymyšlený svět, vše ostatní však pokulhává. Dialogy jsou k smíchu, děj se rozpadá do nepřehledných zákrutů, je to přeplácané…. Detektivka ve fantazijním světě je nedotažená a nevyužitá. Milostná linka nepřesvědčivá. A co to malé zoufalé stvoření, které Bloom stvořil a pak se na něj úplně vykašlal!? Toho mi fakt bylo líto. Poslední díly jsem sledovala spíš z povinnosti, abych měla „hotovo“. SHRNUTÍ: Když se víly probudí z pohádky do reality. (25.08.2021)

Suma sumárum první série Carnival Row je nakonec velmi povedenou záležitostí. Seriálu nejvíce ubližuje jeho nevyvážené tempo, první dvě epizody se nic neděje, zatímco v posledních dvou je tolik kliček, zvratů a odhalení, že divák má pocit, jakoby viděl celou další sérii. Amazon na seriálu nešetřil a je to vidět, celý svět vypadá skvěle a hlavně stylově. Ústřední dvojice je sympatická a člověk jim nemá problém fandit. Možná by ještě pomohlo tolik nemixovat žánry a některým linkám dát větší smysl. Black Raven působí jako něco, co bylo v seriálu jen na vyplnění minutáže a linka pana Agreuse je sice zajímavá, ale děje se tak nějak mimo všechno ostatní, ale je možné, že S2 ji využije více. Každopádně jsem velmi spokojen, na Carnoval Row jsem se velmi těšil a jsem rád, že po první sérii můžu konstatovat: "Povedlo se to!" (15.09.2019)