Rozum a cit

Tuhle milostnou romantiku, kde občas i slzy vstoupí do očí, opravdu můžu. Přesto vše stylové ladění a obsah děje specielně u Jane Austen odpovídá spíše tomu, tak jak to bývá v pohádkách. Konečně každý její příběh vzdouvajících srdcí a tichých vzdechů je vynalézavě konstruován. Pro úplnost bych snad měl ještě zmínit, kdyby tomu bylo jinak, neměl by ani tento příběh tu podivuhodnou magickou sílu příjemně strávené chvíle. Nutno ještě říci, že kostýmy a přírodní scény je možno bez nadsázky označit za velmi působivé. (29.12.2012)

Ano, svoje kuzlo to ma a sledovat tento film v roku 2007 tiez, rozoznavanim v obsadeni napr. Hugh Laurieho (Dr. House) ci ja napriklad hned 3 hercov objavujucich sa aj v Potterovskej serii (ktovie, kolkych objavili vacsi fanuskovia:) ). Vykony vsetkych zucastenych, at uz pred kamerou ci mimo nej pekne, ale... na vyse 2 hodiny skutocne potrebujem vacsiu iskru zivota ci humoru a neskutocne mi celu dobu prekazal vek ustrednych dvojich. Chlapcensky vyzerajuci Grant bez krku s vtedy 36 rocnou Thompson ako slecnou stale vhodnou na vydaj a Rickman citajuci basnicku Winslet, aj ked na tu dobu azda s beznym niekolkokrizikovym vekovym odstupom mi jednoducho nedovolili uzit si akukolvek romantiku ci doveru v ich vztahy. (10.10.2007)

Poznal to v té či oné míře prakticky každý - film má skvělé kritiky, festivalová uznání, nadšené komentáře fanoušků - a když ho konečně shlédnete, máte pocit, že jste obětí spiknutí a že to ostatní nemůžou myslet vážně. Nejsem sice typickým fanouškem romantických snímků, ale řadu z nich si přesto dokážu vychutnat. Rozum a cit k nim ale rozhodně řadit nemůžu. Problém není v hereckém obsazení, výkonech herců nebo v režijním pojetí a výpravě - ty jsou naopak vesměs vysoce profesionální. Problém je v samotné literární předloze. Přirovnávat tvorbu Jane Austenové k harlekýnkám je příliš laciné, její tvorba má přece jen vyšší ambice a výrazně lepší literární styl, nicméně její román je červená knihovna jako vyšitá, se vším negativním, co se na tenhle žánr váže. Dají se tam lehce vystopovat všechny používané typy, zápletky i nezbytný a lehce předvídatelný happyend. To všechno by se dalo ještě odpustit, kdyby autorka používala živý jazyk a své postavy zlidštila. Možná je problém zejména v kvalitě překladu a originál je přirozenější, ale z dialogů čišela umělost a šroubovanost, jaká se často nevidí, a postavy se blížily spíše svým karikaturám, takže jsem se ve chvílích horoucího vyznání kousal do rtů, abych smíchem neshodil dojemnost scény. Takhle se možná, ba pravděpodobně, lidé chovali na společenských dýcháncích a oficiálních příležitostech, ale v soukromí ani náhodou. Je to strašně nevěrohodné - celé to používání důsledně spisovného jazyka, velkých slov a myšlenek. Celkový dojem: 35 % za kostýmní velkolepě nasnímanou a zahranou nudu. (10.07.2008)

Upřímně řečeno, netuším, co to do mne vjelo, že jsem vůbec pomyslel na to si takovýhle film pustit. Naděje na úspěch byly mizivé, jak se ostatně posléze (ani ne tak posléze, jako spíš hned) potvrdilo. Zůstávám tak nadále věrný názoru, že točení dobových romantických dramat je plýtvání celuloidem, kterému by se talentovaní tvůrci měli obloukem vyhýbat. (31.08.2009)

Vlastně jsem nenašel chybu. Výborný scénář, herecké výkony, režie… Kdybych hodnotil čistě podle rozumu tak by hodnocení muselo být vyšší, ale bezchybná řemeslná stránka není vše. Na moje city to prostě tentokrát nezapůsobilo. Narozdíl od Pýchy a předsudku, kde jsem byl úplně ztracen a jen se kochal tou všudypřítomnou nádherou, Rozum a cit na mě působil pouze jako předem důkladně promyšlená a vypočítaná inteligentní telenovela z 19. století. (11.07.2008)