Rozum a cit

„Rozum a cit” pojednáva o vskutku turbulentných medziľudských vzťahoch niekoľkých kľúčových postáv, kedy v podstate centrom celého diania sú najmä chudobnejšie sestry Dashwoodové, no o to sú bohatšie na duchu, t. j. Elinor a Marianne, keď tretej (najmladšej) Margaret, sa budú junáci dvoriť až neskoršie, čiže namiesto toho si radšej môže ísť rovno študovať atlas od Edwarda Ferrarsa, keďže na lásku má ešte nejaký ten čas pomýšľať, čo sa ale vôbec nedá povedať o jej starších súrodenkyňách, ktoré sú v tom namočené až po uši, pričom, dá sa súčasne podotknúť i to, že sa väčšinou pohybujú po (na)ozaj tenkom ľade ? Na margo dodávam, že "dynastia Dashwoodovcov" , je o čosi viac rozšírená na rozsiahlom území, a tak to chvíľu zrejme (po)trvá, pokým sa u nich všetkých začnete lepšie orientovať, aspoň ja osobne som to tak i bezprostredne vnímal, čo inak mierne povedané, považujem za rušivý charakter, ale nielen iba to. Tých negatívnych vlastností má tento sentimentálny film → asi viacej, keď ma akurát napadajú hneď tie zo samého úvodu, ktoré mi naznačujú, že réžia bola zo začiatku trošku roztržitá, čomu akosi nepomáhala ani účasť → britskej, hereckej smotánky, no našťastie sa to neskôr už konečne ustálilo, kedy som bol priam zvedavý na to, ako sa pomery našich hrdinov vlastne nakoniec vykryštalizujú ? Síce neprezradím, kto s kým si myslí, že chodí, alebo by chodiť vari chcel, no postupom času na všetko postupne sami prídete, keď si dovolím tvrdiť, že sa chystá i nejedno to prekvapenie, a tak až do záverečných tituliek, budete netrpezlivo očakávať vývoj udalostí, ktoré sa snáď nasmerujú na tú najsprávnejšiu koľaj. Som si tým mimochodom stopercentne istý, ale i napriek tomu som mal asi celkovo väčšie očakávania zo snímku, ktorý je ovenčený mnohými oceneniami, než napokon to, čo sa mi dostalo na podnos... ? (18.09.2021)

Není to paradox, že se o jednu z největších osobností anglické literatury začne člověk zajímat po zhlédnutí jednoho dílu neméně významného britského sitcomu? Dost možná je, ale nic to nemění na faktu, že Jane Austenová byla skutečně talentovaná žena. Typově perfektní obsazení, (na 36 let neuvěřitelně mladě vypadající) Emmou Thompsonovou počínaje a Alanem Rickmanem konče, je hlavním pilířem když už ne citu, tak alespoň rozumu, který mi velí říct, že tady vzniklo něco, co lze spojením "skvělá podívaná" označit jen velmi eufemisticky. Je to totiž něco víc - je to zážitek nad jiné příjemný. 90% (05.09.2005)

Anglie na počátku 19. století zobrazena působivě. Pěkný romantický příběh; závěrečný happy end v podobě dvojité svatby a rozpačitého pohledu toho vzadu – Willoughbyho v podání Hugh Granta - si obě hlavní hrdinky za svá martyria s láskou zaslouží. Kate Winstet jde za láskou stejně odhodlaně jako v TitanikuJ A kontrastní jsou ty klevety příbuzných. Vůbec se nedivím, že hlavní hrdinky z těch slepičích řečí rozbolela hlava… (09.07.2008)

Snímek jsem viděla už před časem a tehdy se mi celkem líbil, tuto skutečnost musím po čerstvém zhlédnutí přehodnotit, vysvětlení pro tehdejší úspěch nemám, snad, že jsem v té době viděla ještě nezáživnější filmy. Nejsem čtenářka Jane Austenové, ale po "Pýše a předsudku" mě předloha dost lákala, teď mě docela přešla chuť. Nekonečné sledování nudné Thompsonové, která v sobě neměla kapku života, hysterické Winsletové, unylé matky a hrozných konvencí té doby mě nebavilo, milostná vzplanutí naprosto mimo, ovšem při výběru typu herců jsem opravdu nemohla čekat nějaké jiskření. Zde je ten hlavní rozdíl mezi předlohou a adaptací, při četbě je důležitým spolutvůrcem zážitku vaše fantazie a představivost, tedy, když má být Edward Ferars upjatý a škrobený, rozhodně ho nebudete vidět jako člověka, který si v noci nepěkně přeležel krční páteř, k tomu má silnou angínu a pokud chce usednout, je tu podezření na ústřel či na plné gatě. Taky nechápu, na jakém podkladě se mladé ženy domnívaly, že budou co nevidět požádány o ruku a jak přišly na to, že je dotyčný horoucně miluje? Z náznaků, pohledů, doteků???? No já bych se teda nedovtípila! Nejspíš proto, že se nic takového nekonalo, navíc jejich hloupá odevzdanost osudu a přizpůsobení se pravidlům určovaných muži mě vůbec nebere, přiznávám, že nejsem dvakrát romantická, to však nemůže změnit pocit víceméně ztracených dvou hodin a nemyslím, že je na vině předloha. (01.03.2009)

Ja ani neviem čo bolo na filme najlepšie, či perfektný scenár, podmanivá dobová atmosféra alebo skvelé herecké výkony, hlavne Alana Rickmana a Emmy Thompson. Vlastne to ani nie je dôležité, pretože spolu dohromady tieto tri zložky tvoria nádherný, očarujúci príbeh, plný túžob a ideálov. Keby nie tých občasných prehnaných citových výlevov a miestami až príliš strnulého chovania postáv, hlavne tej Grantovej, tak idem do plna. Nevadí, sú to len také malé chybičky krásy, snímok určite poteší každého nadšenca pre historické filmy s výbornou dobovou atmosférou. 85/100 (25.07.2014)