Svatojánský věneček

Nějak se nám v Česku Mádluje, všude Mádl, ale tadyhle v téhle srandě si to nejvíc užil bezpochyby Trojan. A Liška. A Taclík. Tak. Smutné je, že pan režisér neviděl, jak princeznička v závěru brutálně přehrává, a to tak, že přehrává i Lišku. Příběhově je to jinak brutální džus, ždímá úplně všechny klišé, že to už ani zajímavý není. Přesto: Signore Trojan rulez. (25.12.2015)

Mě se pohádka líbila. Korunní princ byl sice o dost lepší, ale pořád je tohle neporovnatelně lepší než příšernost Tři bratři. Jediný problém je, že jsem od téhle pohádky čekal víc, protože vím, že Strach to umí ještě líp. Pořád se na to ale nechá koukat, princezna je docela originální, Mádl mi na rozdíl od spousty lidí nevadí, Ital Trojan a Diblík Liška jsou k nezaplacení, takže za mě nakonec dobré. 70 % (26.12.2015)

Zchudlé království, nutnost vyvdat princeznu, král vynálezce, královna na obraze. Tolik k osvědčeným artefaktům. Možná ani ne tak osvědčeným jako otřepaným. Kuchař jako hlavní mužská postava je rozhodně sázka na jistotu. Vzpomeňme na Jiříka, který se vydal pro Zlatovlásku. Kuchař téhle pohádky by tedy nejspíš umřel na infarkt za nejbližším keřem, protože měl slabé srdce. Já mám slabé nervy. Koukat se na pohádku se zajímavým dějem, který sám sebe zabíjí nudou, mi rvalo srdce (ach, tak nemocné) i oči (taky ne z nejfunkčnějších). Vybavuji si jen málo pohádek, kde ženiši určení k neúspěchu nejsou trapní paňácové. Tahle pohádka rozhodně není z rodu těch, kde to dokázali. Jejich nucená exotičnost byla otravná, schíza jednoho z nich nebyla tak zábavná jak mohla být, básník netrousil nijak dobré verše. Pavel Liška je tragéd, jeho nedostatek hereckého talentu přebíjí jenom naprostá neschopnost artikulovat. Přemoudřelá princezna mě jednoduše srala, to neustálé předhazování složitých matematických operací bylo umělé jak prsa a nos miss universe. Morana, Živěna, to už je jen shnilá třešnička na dortu pejska a kočičky. (25.12.2015)

I v lepších šlechtických rodinách se jednou za pár století stalo, že incestní plemenitba poněkud oslabila genofond a vymazlení potomci jen napůl pospávali, napůl chlípně ojížděli nohu od stolu. Třeba v parlamentu. Pak tedy přišel čas doplnit čerstvou krev. Nejsem si však jist, zda by princeznička uspěla zrovna s Mádlem, ba naopak, jsem si takřa sichr, že by jejich potomek měl zaječí pysk až do půli čela, ruce delší nohou a (děkuji Žambochu) rozeklaný penis. Obzvláště, šlo-li by o děvče. No, tolik k Jiříkovi. Mádlů, ne Strachů. Ten druhý zde trošičku ujel, přiznejme si. Ale některé herecké výrony fakt žůžo, i úsměv se omylem dostaví, tak nadhodnotím na triádu. (31.08.2017)

Zadání pro režiséra zaklel scenárista Epstein rovnou do svého textu: je třeba "z ničeho udělat něco". Takže byli na plac povoláni osvědčení herci z Dejvického, aby se pitvořili v bláhové naději, že z toho opravdu cosi vykřešou. Mádl mi ze všeho nejvíc připomíná toho trpaslíka, co ve druhém dílu Angeliky debilkoval a schytal kulku skrz zavřené dveře. Jeho obsazení do role pohádkového hrdiny (byť rádoby civilního s jedinou replikou) nechápu. Jediný bod za představitelku princezny. (26.12.2015)