Svatojánský věneček

Není to zase až tak špatné jak se mě to zdálo při premiéře, kterou jsem stejně zanedlouho prospal, ale další projekce asi za 3 dny, mě utvrdila, že je to celkem slušné. Místy i vtipné, ano nepopírám, že vše nefunguje tak jak by asi mělo, ale hold každá pohádka není posvícení. Určitě se na ní zase někdy podívám. Někdy víc repríz napraví to co ze začátku nesedělo. (09.01.2016)

"Nábojnice ?? No, vy si snad z princezny střílíte !!" ;) Ajajajaj, tak tohle hodně bolelo !! Jako má jinak fantastický řemeslník Honza Hřebejk svého Jarchovského, i výtečného Jirku Stracha táhne do černé díry jeho Epstein, což však náročnějšímu diváku mohlo uniknout jen stěží.. Čeho bych se však ještě nedávno ani omylem nenadál ?? Že mě některá Jirkova, byť znovu řemeslně precizní, multižánrovka zkrátka bude vyloženě štvát a iritovat.. Chápu, že sám režisér nebude chtít na tohle ani slyšet, ovšem sám si jistě uvědomuje, do jaké vlastní žánrové pasti se tentokrát se schizofrenním KEinsteinem vlastně chytili, nehledě na skutečnost, že tím patvarem vlastně ani nemají vůbec co sdělit, což je smutné o to víc, že tentokrát nedokáže ani bavit.. Když tedy nepočítám jako vždy výborného, byť vzhledem k informacím z nesmyslně dlouhé a jalové expozice absolutně špatně obsazeného, Jirku "Plavce" Mádla s Ivanem Trojanem, kteří prostě nemůžou zklamat, což však tentokrát o zbytku nelze říci ani omylem, při nejlepší vůli se totiž jedná jen o samé obludně upitvořené karikatury, mezi nimiž ční jako ohyzdné monstrum paradoxně, v té zbytečné snaze o jinakost, civilní Pavel Liška.. Navíc díky tomu, jak hrozně Liška svoji postavu vlastně uchopil, vyznívá ta velmi zajímavá paralela mezi hlavním hrdinou a padouchem a jejich shodnou snahou vymanit se ze svých osudů, zcela do prázdna.. Škoda, že si dnes už zřejmě odtalentovaný Marek Epstein, který sice zvládá šikovně splétat ty přehuštěné příběhové linie, z nichž ovšem často vůbec nic nevyplývá, nedokáže ujasnit, o čem chce vůbec vyprávět, pak by snad i ty jeho zde nevtipné moderní ozvláštňující motivy - Na rozdíl od Šťastného smolaře.. - navěšené na kostru toho nejobligátnějšího příběhu plnily svoji funkci.. Zde mi také silně vadil motiv nemocného Mádlova srdce a s ním spojená dělová linie, ten je neustále připomínán, nerozvíjen však zůstává vlastně naprosto bez uzavření, jako ostatně mnoho dalších, u nosné linie se to ovšem jeví jako fatální laps, a na konci si tak jeden připadá jako pitomec.. (25.12.2015)

Takže i Strach s Epsteinem nakonec sázejí na "strašnou" legraci. Jediným důvodem, proč bych se na tuto matematicko-fyzikálně laděnou pohádku podíval znovu, by mohl být jen vynikající Trojanův talijánský komoří a slibný herecký potenciál Elišky Jansové. Zbytečně velkolepá režie v stokrát omílaném příběhu princezny, urozených ženichů a chuďase, jehož představiteli je zřejmě naprosto fuk, jestli hraje rafťáka či kuchaře, srdcem plavce. Jirka si prostě jede svoje a prý nás to má rozesmát nebo co. I podobně laděné dialogy, ubohé fóry (Ondra v převleku služky dávající facku strážnému za plácnutí po zadku už skoro vypovídá o jisté scenáristické zoufalosti) a chvílemi až troškovské pitvoření zúčastněných herců. Jiří Strach chtěl zřejmě ukázat představitele v jiných podobách, ovšem Ondra, moravský král na soustavném dojezdu a nasraný diblík, byly velmi špatné volby. (26.12.2015)

Tentokrát to Strachovi bohužel zase tolik nevyšlo. Svatojánský věneček pořád ani zdaleka není žádným nekoukatelným failem a žánr za poslední roky zažil desítky mnohem děsivějších zářezů. I přes menší rozpaky se tomu totiž pořád nedá upřít poctivé režijní řemeslo a sympatické obsazení, díky němuž to celé skvěle uteče a divák se vlastně hezky odreaguje. Ani tak se ovšem nezbaví dojmu, že s příběhem si někdo mohl dát trošku větší práci. Děj je totiž prostě a jednoduše mišmaš, jenž příliš nedrží pohromadě. Obzvláště díky němu se totiž nyní pohybujeme v průměrnějších žánrových vodách, což je po předešlých režisérových kouscích malinko škoda. (26.12.2015)

Další pohádka, která mi přišla zbytečná a tak hrozně nedomyšlená a nedodělaná, s nelogickým chováním mnoha postav. Umíněný Mádl, který se cítí být plavcem, ale naprosto nerespektuje žádná jejich pravidla (dvakrát do stejného jezu nevpluješ!); Liška, kterého mám jako člověka rád, ale jako herce vůbec (jeho záporná postava je tak blbá, že ono oslovení "diblíku" tomu dalo ještě větší grády), Polívka s rudým obličejem vypadal, že dává svému herectví maximální podporu alkoholem. Takže jedinou postavou, která bavila, a s kterou jsem se dokázal ztotožnit, byl učitel v podání Ivana Trojana. Ten si zasloužil asi 3 hvězdičky, zbytek filmu vážně bída. (29.12.2015)