Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pokračování filmu Frankensteinova nevěsta. Když se syn Henryho Frankensteina, Wolf von Frankenstein (Basil Rathbone) rozhodne vrátit se se svou rodinou do otcova sídla, čeká ho nemilé překvapení. Při průzkumu otcovy laboratoře objeví jeho monstrum (Boris Karloff) a sluha Igor (Bela Lugosi) ho přesvědčí, aby ho oživil. Wolf doufá, že se mu to nepodaří, ale poté, když jsou někteří místní nalezeni mrtví, je mu jasné, že bohužel uspěl. Místní obyvatelé tuší kdo je pachatelem a tak povolají policejního inspektora, aby to zastavil. Wolf v záchvatu paniky zastřelí Igora a monstrum, které tak přišlo o jediného přítele, unese Wolfova syna. (topr harley)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (43)

Superpero 

všechny recenze uživatele

Tento díl se od předchůdců neliší pouze délkou (konečne to má příběh na opravdovou celovečerní stopáž), ale taky pojetím příběhu. Monstrum tu je využíváno ďábelským Ygorem k vraždění lidí. Mě osobně byl Ygor sympatický a určitě na tom má podíl fakt dobrý Bela Lugosi. Ale opravdové herecké eso v rukávu je Basil Rathbone. Tenhle chlápek nepřehrává jak bylo tenkrát zvykem, ale prostě vyfiknul barona, že jsem čuměl. Další upgrade v sérii jsou expresionistické interiéry hradu (možná se mi to jen zdá) ale hodně to přidává na atmosféře. "Frankensteinův syn" je zatím moje nejoblíbenější frankensteinovka, akorát mě štve že monstrum (Karloff) to vždycky na konci odsere. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Začátek je zbytečně vlažný. Rozhodně více než by se slušelo a na to co se stane v úvodní půlhodině by klidně stačilo obětovat sotva deset minut stopáže. A to vlastně platí o celém filmu. Tentokrát to totiž už je spíše béčko vařící z vody a narozdíl od minulých dílů se tu objevuje i pár vyloženě směšných scén. Nejvíce zamrzí naprosté upozadění Borise Karloffa. Když už na scéně je, tak pouze v roli vražedného nástroje a ne zlidštěného monstra jako ve Frankensteinově nevěstě. Dokonce opět ani nemluví. Má v celém filmu jedinou pořádnou scénu - tu se zrcadlem. Navíc Basil Rathbone v roli dalšího vědce rozhodně nepodědil charisma "svého otce" Colina Clivea, natož že by byl měl tak ďábelský projev jako Ernest Thesinger. Co naopak potěší je expresionistická architektura dekorací, výborný Lugosi a několik vymazlených záběrů skvěle pracujících s kontrastem černá/bílá. Špatný film to rozhodně není, jen se krčí hluboko ve stínů svých předchůdců. ()

Reklama

obitus 

všechny recenze uživatele

Baron Wolf Frankenstein prijizdi do Evropy, aby prevzal panstvi sveho zesnuleho otce. Ve stare laboratori se setkava s Ygorem, starym sluhou sveho otce, ktery jej privadi k nemocnemu Monstru. Wolf se jej rozhodne lecit... Dalsi filmove setkani Karlofa a Lugosiho dopadlo na vybornou. nastesti se filmari na posledni chvili rozhodli zustat u cernobileho obrazu a urcite se to vyplatilo. Hra stinu je skvela a umocnuje architekturu Frankensteinova hradu, silne ovlivnenou nemeckym expresionismem. Pribeh sice neni dvakrat originalni, ale az do akcniho finale ani trochu nenudi a o to jde predevsim. Herci jsou vyborni, Lugosi v roli Ygora naprosto skvelej. Bohuzel Karlof v roli monstra nedostal prilis prostoru a dokonce zapomnel mluvit. Celkove hodne prijemne prekvapeni, prakticky na urovni prvnich dvou dilu. ()

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Tak nějak musí vypadat filmařský orgasmus. Film je dokonalý snad v každém směru: předčí Frankensteinovu nevěstu a vyrovná se i legendárnímu prvnímu dílu. Přestože to později nebylo neobvyklé, jde o první film, kde se sešla všechna hororová all-stars třicátých let - nejen Bela Lugosi a Boris Karloff, to už tu bylo, ale spolu s nimi i Lionel Atwill a ještě navíc Basil Rathbone. Napínavý příběh, uchvacující, expresionismem říznuté kulisy, neiritující herecké projevy, a to i u dítěte, skvělá atmosféra, vynikající záběry hrající si se světlem a stínem... Ne, není co vytknout. Ani drobné nesrovnalosti s předchozími díly, to je zcela zanedbatelné. Velkolepý film, jeden z nejlepších hororů 30. let. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Tento snímek je oproti ostatní hororovým dílům z produkce Universalu netradičně dlouhý, a le vůbec to nevadí, člověk se nenudí, ba naopak. Herci jsou výborní - sympaťák Basil Rathbone v roli Wolfa Frankensteina, Bela Lugosi coby Ygor, zloděj těl se zlomeným vazem, který nemůže zemřít a protože byl prohlášen za mrtvého, tak nemůže být znova popraven (mimochodem podle vzpomínek Bely jr. byla tohle nejmilejší Lugosiho role, neboť chtěl hrát vždycky v komediích a Ygor byl s vým způsobem komická postava), no a samozřejmě Boris karloff, který se zde naposled na filmovém plátně představuje ve své nejslavnější roli. V roli jednorukého policisty se zde objeví Lionel Atwill, který se poté objeví v různých rolích ve všech následujících pokračováních Frankensteinské série. Jediné co bych filmu vytknul je špatná návaznost na Frankensteinovu nevěstu. Pokud si vzpomínáte, tak v Bride stála Frankensteinova laboratoř ve strašidelné věži zcela mimo sídlo Frankensteinů a výbuchem byla srovnána se zemí a v ní skončilo pohřbeno i monstrum. Teď však laboratoř bezprostředně sousedí se zámkem, stojí nepoškozená (až na díru ve stropě) a navíc daleko lépe vybavená a obohacená o různé tajné chodby a místnosti. Přítomnost monstra, které očividně nebylo zničeno je zdůvodněna Ygorem, podle kterého monstrum nemůže být zničeno. Tato nesrovnalost s předchozími díly však na film jako takový nemá vůbec žádný vliv a proto jste ochotni snadno to odpustit, neboť se tak stalo pro účely příběhu. (Koneckonců musím uznat, že lepší je takovéto řešení, než aby Basil Rathbone strávil celý film tím, že bude běhat do nějaké vzdálené rozbořené věže) ()

Galerie (71)

Zajímavosti (10)

  • Universal si byl dobře vědom toho jak zoufale Bela Lugosi potřebuje práci, že mu platili směšnou gáži pětiset dolarů za týden natáčení. Režisér Rowland V. Lee byl touto neúctou tak znechucen, že původně naprosto vedlejší roli Ygora nechal přepsat, tak aby se stala jednou z hlavních a Lugosi si tak vydělal alespoň trochu slušné peníze. (DaViD´82)
  • Jde o nejdelší anglicky mluvený film z klasické série Universalovských monster horrorů. Delší byla pouze španělská verze Draculy. Většinou byla stopáž těchto filmů v rozmezí 70 až 80 minut. Účelem bylo aby se film stihl za den vícekrát "protočit" a stihlo se tak více představení. (DaViD´82)
  • Místo, kde se odehrává děj prvních dvou filmů, se jmenuje Goldstadt. V tomto snímku je městečko přejmenováno na Frankenstein. Následující dva snímky se odehrávají ve fiktivním městě Vasaria (nebo Visarie). (liquido26)

Reklama

Reklama