Najednou jsme rodina

Občas sa stane, že Wahlberg dostane úlohu, ktorá mu tak sadne, že si hovoríte, že ten chlap má vlastne talent. Dokázal to MacFarlane a očividne aj Anders. Je to pohodový rodinný film, ktorý veľmi prirodzene strieda úsmevné momenty s tými dramatickými. Je tam priestor aj na dojatie aj na úprimný smiech. A myslím, že nie je veľa takých filmov, ktoré by sa mohli pochváliť takouto vyváženosťou. Dve hodinky ubehli ako voda. Chémia medzi postavami fungovala a keď prišiel typický klišoidný záver prišla Joan Cusack a zachránila to. A hej Dr. Horrible. Isabela Marced je adopcie hodná. Ale asi pre oboch z nás z úplne iných dôvodov. Peace! A ešte musím doplniť - ukážka toho, že homosexuálne páry môžu adoptovať deti je skvelým príkladom ako by mal tento systém fungovať všade na svete. Tento aspekt som v rámci toho, že to takto niekde funguje ocenil. Hlavne preto, lebo v skutočnosti je svet z ktorého tieto deti pochádzajú o dosť desivejší. (05.03.2021)

Taky se vám občas stalo, že jste se natolik vžili do děje, až jste nerozeznali realitu? Nu, tak já jsem se při filmu vžil do děje tak moc, až jsem dostal pocit, že jsem si adoptoval ze sociálky tři cikánčata. Jednu uječenou malou pizdu Eržiku, životem nezpůsobilého Jožka a snědou prcinu která by mi maximálně dala tak 7 let natvrdo [nikoliv vejce], za obtěžování mladistvých, a určitě i za ten incest [ale je nevlastní, tak se to taky musí počítat? To jsou otázky, které mi nedají v noci spát]. Od doby, kdy na Marka spadlo cca. 146 kádinek černošského spermatu v mrazáku, sorry, ale tahle vzpomínka se z hlavy jen tak nevykouří, a proto myšlenka že by tahle osoba měla být pěstounem cizích dětí mi hlava moc nebere. A proto mi jeho role přišla až neuvěřitelně umělá až nepřirozená. Pořád opakující situace, že děti jsou jednou v pohodě, a jindy zas úplně na zabití, mě hodně iritovala až několikrát při běhu filmu. Za Boha, já nechci mít děti! Interesting, tohle je účinnější než kondom. (09.02.2020)

Taková méně známá pohodová komedie, ve které po dlouhé době a rád vidim Wahlberga. Téma je takové jednoduché a ne moc originální, ale přináší hodně vtipných scén a dobře to baví. Co dělá film nadprůměrný narozdíl od jemu podobných je to, že film po polovině neupadá do nudného rodinného dramatu a emocionálně vyhrocených scén, ale drží si humor i děj. Konec sice očekávaný happy end, ale docela slušný emoční doják, který dojal i mě:D Ve zkratce solidní a lehce nadprůměrná komedie se sympatickýma postavama a spoustou vtipů. (16.03.2019)

Jako instantní dojímák, který začal tlačit slzičky hned na první schůzce skupiny potenciálních adoptivních rodičů, to nakonec nebylo až tak manipulativní, trapné ani blbé. V dětském křiku a nepořádku či pubertální vzdorovitosti se tato rodinná dramedie nevyžívala a snesitelnou nálož sentimentu uhladila v pozitivní kombinaci s vřelým vtipem i rozumným nadhledem normálních postav, kterým přejete, aby k/v sobě našly cestu/důvěru. Spokojených 65 % (25.06.2021)

Trochu komedie, hodně rodinný drama, a to (vyjma úplného závěru) zcela koukatelný, i díky scénáři, jenž se nebojí slůvka fuck, případně hlubších psychologických úderů, který by člověk ve filmu s Marky Markem nečekal (viz např.: "jste jen další ženská, která si osvojila malé sirotky jenom proto, aby se sama cítila dobře."). (27.03.2019)