Najednou jsme rodina

Má to svoje mouchy, včetně značně přeslazeného závěru, nehodlám však detailně rozpitvávat, kde všude se stala chyba, protože rodinných komedií s nějakým smysluplným poselstvím zase tolik není. A kdo ví, možná právě tenhle film skutečně přiměje některé váhající manželské páry k osvojení dítěte. (60%) (08.03.2022)

,,Mít více dětí je super, stačí se jim trochu věnovat a jsou v pohodě! Důležité je, aby si sedly jejich mamky ! '' :-) ----- Tohle byla hodně příjemná komedie, která lehce klouzala na vážnější struně. Kdo má doma děti, snadno jej film možná zasáhl i trochu hlouběji. Wahlberk jako tatťka a Byrne jako mamka mi do rolí dobře sedli a nebýt některých přepálených ,,humorných'' situací typu hašení hořícího ubrousku od spadlé svíčky čůrkem kečupu vymačkávaným z flašky, mohlo to být i na vyšší hodnocení. Film sám je hřejivý a samozřejmě nedopadne špatně. Bohužel ne vždy to končí jako v amerických komediích. Někdy geny či dávné běsy v dětských hlavinkách prostě nepředěláte a nevyženete. Některé děti jsou celoživotně traumatizované, nebo navzdory vzorné a láskyplné výchově v nové rodině začnou krást a chovat se naprosto mimo kontrolu. Není to jejich vina, je to vina jejich biologických rodičů. O to větší patří můj obdiv všem kdo do toho jdou i s tímto vědomím, nebo vědomím, že se máma po letech ozve a bude chtít děti coby napravená zpět... Volání krve je někdy mocnější obzvláště čím jsou děti starší a začnou se ptát. Pokud adopcím či pěstounské péči nenásilně dopomohl i tento film, pak jenom dobře . Dávám za 3 soudní medvědy. * * * (31.12.2019)

Přiznám se, že tím hlavním důvodem, proč jsem si tuto komedii pouštěl, byl bernský salašník na plakátu k filmu. Ve výsledku byl pes v záběru jenom párkrát, ale i tak mě to velice bavilo. Wahlberg a Rose Byrne vytvořili pohodovou dvojici, které jsem tu šťastnou rodinku přál. Příjemná feel-good záležitost s několika vtipnými scénami. (21.12.2020)

Chtěl jsem si pustit ňákou nenáročnou americkou komedii, abych si odpočinul. Film to je opravdu nenáročný a pro nenáročné. Jen s tou komedií to je trochu na štíru. Má to být jakési komediální drama. Humor? Ale kdeže! V celém filmu jsem našel 3 (slovy: tři) humorné chvilky, které trvaly dohromady zhruba 16 sekund. Komedie? Ňák mi to moc humorné nepřišlo. První třetinu filmu jsem silně zvažoval, že to stopnu a vykašlu se na celé Najednou jsme rodina. ■ Prvních dvacet minut jsem jen nevěřícně zíral a s výrazem WTF se divil, že tomuhle se mám jako smát. Bloody Hell. Tolik politické korektnosti a hypertrapnosti jsem už dlouho v jednom filmu nezažil. Nesmí chybět dva buzeranti, běloška, co má za manžela černocha, zženštilí uplakánci a mamánkové, latentní lesba a chudáčkové hyspánští. Boha jeho. Už tam chyběly jen transgenger smažky. ■ Nuda, kterou jsem pociťoval při sledování tohoto neslaného nemastného počinu se rovnala hodině výuky mechaniky na strojní průmyslovce při přednášení učiva inženýrkou, která svým přednesem vůbec neumí zaujmout, natož nadchnout. ■ Tohle je už druhý film s Rose BYRNE, na který jsem se díval hlavně kvůli ní, protože jsem si říkal, že když tam hraje ona, tak prostě nemám co ztratit. Bohužel. Není tomu tak, ani tato zajímavá herečka nedokázala vytáhnout z bahna to zbla, které tam oba dva scénáristé umístili. ■ Film si v mých očích zaslouží pouze jednu hvězdičku, ale tu druhou jsem přidal za to, že potom, co se v příběhu objeví biological Mother, tak děj dostává alespoň náznak dramatu a alespoň trochu to tam jakože graduje... ■ Na film už se samozřejmě znovu nepodívám. Tenhle komentář jsem psal hlavně proto, aby to pro mě v budoucnu bylo varování, neboť v té změti tisíců viděných filmů a seriálů už se pomalu přestávám orientovat. Spousta z nich mi splývá. A u spousty už nevím, proč jsem je hodnotil tak, jak jsem je hodnotil... ■ Isabela MONER sice hezky zpívá a má hezoučkou tvářičku, ale to k dobrému filmu nestačí... ◢ ■ ◣ (R) [38/100] ■ (K) [44/100] ■ (V) [41/100] ■ (♫) [43/100] ■ (E) The Blind Side (2009) ● Digging for Fire (2015) ● Yours, Mine and Ours (2005) ■ (Č) 1 ■ (P) [Květen 2019] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [38/100] ■ (E) Derek ■ (C) [38/100] (02.05.2019)

"SHE'S GOT A KNIFE. IT'S JUST A SPONGEBOB KNIFE. IT'S STILL A KNIFE." --------------- Keď Marky Mark netočí akčnosti s Bergom, venuje sa podpriemerným komédiám s plyšákmi a Willom Ferrellom a keď ani tomu, tak občas zapláva do vôd rodinnej komédie, čo je po romantickej komédii asi ten najhorší možný žáner. Jediná výhoda, keď už sa točí poriadne (veľké štúdio, viac peňazí, lepšie obsadenie a skúsenejší tvorcovia), je, že sa na to ako celok díva lepšie. Platí to aj v tomto prípade. Je tu pár zaujímavých vecí, ktoré osviežili sterilný obsah, napr. to, ako Mark videl deti ako psov, domy, renovácie interiéru, príp. postava October a jej obsesia so snímkom Splnený sen. Film mohol dosť vyťažiť z emocionálnej stránky, no s výnimkou jednej či dvoch scén to bolo ploché ako pristávacia dráha. Jednu hviezdu za úžasnú Izabelku Moner a tiež za knockout basketbalkou do tváre. Možno pridám aj druhú za bernského salašníckeho havina a fakt, že som to videl už dvakrát. Ešte uvidím. (10.11.2019)