Najednou jsme rodina

Méně by bylo více. 1)  Spousta hodně chtěného "crazy" humoru sráží úroveň této s realitou nijak nesouvisející taškařice minimálně o jednu hvězdičku dolů. Méně by bylo více._____ 2)  47letý přesvalený Mark Wahlberg (otec) je stále přitažlivý._____ 3)  Ale přes všechny výhrady je to milý snímek. (23.11.2021)

Zatím překvapení roku,pohlazení po duši,film co vás donutí k slzám.A pokud jste neměli zrovna růžové dětství tak o to víc vás tento film dostane a ne není to další tupá americká komedie.V době všech marvelu a podobných nesmyslů(snad chápete jak to myslím) tento skvost svítí jako jasná hvězda na nebi.Takže co dodat.Vřele doporučuji.Za mě celkově 85 % a pět hvězd. (06.05.2019)

Osobně mám radši maso uvařený a filmy spíš syrový. Nebo aspoň médium. Tady si teda kuchař dal záležet, aby masíčko bylo měkký a brambory na kaši. Přesto to (až na ten příšernej happyendovej závěr a občasné pokusy o pozitivní myšlení) vůbec nedopadlo špatněa vlastně se mi to i v některých místech docela líbilo. (02.11.2019)

Má to svoje mouchy, včetně značně přeslazeného závěru, nehodlám však detailně rozpitvávat, kde všude se stala chyba, protože rodinných komedií s nějakým smysluplným poselstvím zase tolik není. A kdo ví, možná právě tenhle film skutečně přiměje některé váhající manželské páry k osvojení dítěte. (60%) (08.03.2022)

Pokud bych se měl ohlédnout za scénáristickou a režijní tvorbou Seana Anderse, tak bych vlastně měl tento počin hodnotit jako určitě jeho dosavadní tvůrčí vrchol. Ve všeobecném měřítku to ale rozhodně nějaký zázrak není, a to i přestože zde ty nejzásadnější věci, s lehkým přimhouřením očí, poměrně fungují. Jedná se tedy především o takové odlehčené drama, s tématem pěstounské péče, a ačkoliv se tvůrci vdušují, že jde o snímek inspirovaný skutečnými událostmi, já tomu ani trochu nevěřím. Těch případů s takovým happyendem by se totiž dalo spočítat na prstech jedné ruky, a i když bych nebral tento můj pesimistický pohled v potaz, tak ono celkové zpracování na mě působilo tak naivně, nepřesvědčivě a hlavně kýčovitě, že daleko blíže než k realitě to má k tradiční americké přepálené taškařici, přesvědčující zbytek světa, jak pevnou pozici má v júesej rodina, morálka, vstřícnost, pochopení a sebeobětování. Hahaha. Pokud ale tedy pominu můj pohled na uvěřitelnost příběhu Instant Family, musím uznat, že jeho zpracování je svižné, nenudící, emočně působivé, což mimochodem zrovna v tomto případě považuji za opravdu důležité, herecky velmi pozitivní a za funkční musím označit nakonec kupodivu i ten očekávaný uslzený „hepáč“, neboť postavy tu jsou vesměs fajn a dá se s nimi v pohodě sympatizovat. Ve výsledku jsem tedy v zásadě asi spokojený a film jsem si upřímně užil, neboť v sobě měl takové působivě podmanivé kouzlo, čímž jsem to ochoten celé poměrně dost nadhodnotit,nicméně musím zároveň zopakovat, to všude a všudypřítomné přesvědčování o dokonalosti amerických hodnot a rodiny mě tu znovu iritovalo, snímek to jen zbytečně znehodnocovalo, a já většině z toho, co se tam odehrávalo, zkrátka a jednoduše nevěřil. (03.08.2019)